Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení kapitalizovaného úroku [částka], úroku 20,11 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroku z prodlení 8,05 % z částky [částka] od [datum] do [datum].
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi ním a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr [částka], za který se zavázal vrátit [částka] ve 45týdenních splátkách po [částka], tj. nejpozději do [datum]. Neuhradil však ničeho; žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu [částka] spolu s neuhrazenými poplatky, a dále kapitalizovaný i běžící úrok z úvěru a kapitalizovaný i běžící úrok z prodlení v zákonné výši. Smlouvou účinnou dne [datum] postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručuje postupem podle § 50m o. s. ř., tj. uložením u soudu a vyvěšením výzvy k jejich vyzvednutí na úřední desce soudu. Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („Provident“) s žalovaným podepsali na žádost žalovaného (č.l. 14) dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota] (č.l. 15-16), na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost [částka] a zavázal se za to vrátit [částka] v 45týdenních splátkách po [částka]; ve smlouvě je uvedeno, že RPSN činila 70,96 %, zatímco soudu je z úřední činnosti známo (sp. zn. [spisová značka]), že při totožných smluvních podmínkách stejná původní věřitelka uváděla výši RPSN 299,81 %. Podle žalobkyně neuhradil žalovaný na tuto půjčku ničeho. Smlouvou ze dne [datum], účinnou [datum] (č.l. 17, 19), postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č.l. 18), což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] (č.l. 20), odeslaným [datum] (č.l. 21). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (č.l. 22-24). Obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů do 1 roku činila v době sjednání zmíněné úvěrové smlouvy (květen 2013) 9,83 % ročně (č.l. 37) a obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) u téhož zadání činila 15,49 % (č.l. 36).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný s původní věřitelkou uzavřeli smlouvu o půjčce, jejíž poměry se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“), a podpůrně § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“), jak plyne z § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“). Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal ve sjednaném čase vrátit spolu s úplatou. Původní věřitelka podle smlouvy plnila, žalovaný nikoli.
6. Soud shledal uzavřenou smlouvu s odkazem na § 39 obč. zák., podle kterého neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, absolutně neplatnou, a to pro nepřiměřenost (nemravnost) sjednaného příslušenství. Je běžnou praxí, že na nebankovní instituce se obracejí lidé, kteří nedosáhnou na finanční výpomoc bank a jsou tak potenciálně rizikovějšími obchodními partnery. Je proto logické, že úvěry u nich sjednané jsou nákladnější, aby zmíněné podnikatelské riziko vyvážily. I náklady nebankovních úvěrů však musejí mít svou mez.
7. V projednávané věci podle soudu únosnou mez překračuje úrok z úvěru takřka 100 % ročně (počítáno ze závazku splatit za dobu 45 týdnů trvání smlouvy [částka] z půjčených [částka]), zatímco běžná úroková sazba bankovních úvěru ve sledovaném období činila 9,83 % ročně (lhostejno, že je úplata úvěru nazývána souhrnný poplatek a že běžící úrok je ve smlouvě uveden ve výši 20,11 % ročně); sjednaná výše řádného příslušenství tak běžnou úrokovou míru ve srovnatelném čase překračuje nikoli například dvoj- až trojnásobně, nýbrž desetinásobně [německá judikatura shledává zvlášť hrubý nepoměr již u úroku dvojnásobného oproti úrokům obvyklým, nebo úroku překračujícího obvyklý úrok o více než 12 procentních bodů – srov. PELIKÁNOVÁ, I.,PELIKÁN, R. § 1796. In: ŠVESTKA, [právnická osoba], J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). ([jméno FO]). Wolters Kluwer (cit. 2024-4-5). ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www.[právnická osoba]. ISSN 2336-517X.]. Roční procentní sazba nákladů sjednaného úvěru tak oproti běžné hodnotě [hodnota] % u bankovních úvěrů dosahovala mnohonásobně vyšších 299,81 %, což ani zdaleka nespadá do rámce tzv. judikatorního stropu (srov. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [incidenční spisová značka]).
8. Přiznat nelze ani obvyklou míru úroku, neboť takový postup občanský zákoník z r. 1964 neumožňoval; nadto by ve spotřebitelském kontextu nebyl ani žádoucí, neboť z dnes uplatňovaného principu zodpovědného úvěrování plyne, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (například absolutní neplatností právního jednání porušujícího kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Žalobkyně nemůže být za protiprávní jednání původní věřitelky „odměněna“ přiznáním běžného úroku, jako by jednala v souladu s právem (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
9. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 451 obč. zák. Původní věřitelka přenechala žalovanému na hotovosti [částka]. Žalovaný nevrátil podle tvrzení žalobkyně, které nezpochybnil, ničeho. Žalobkyni tedy zůstává nárok na vrácení [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky v souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. Prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení nastalo podle soudu po jeho splatnosti k výzvě věřitele ihned (§ 563 obč. zák.); z obsahu spisu je zřejmá výzva žalobkyně ze dne [datum], odeslaná žalovanému [datum]. V souladu s § 573 o. z. se považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]; od [datum] je tak žalovaný v prodlení s vrácením žalovaného plnění. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, tedy pod sazbou stanovenou pro toto období právními předpisy (nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), soud proto jejímu požadavku pro období od [datum] do zaplacení vyhověl. Ve zbývajícím rozsahu nárok žalobkyně s ohledem na uvedenou neplatnost úvěrové smlouvy a posunutou splatnost žalovaného nároku zamítl.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; ve věci úspěšnějšímu žalovanému pro jeho neaktivitu žádné náklady, které by měla žalobkyně nahradit, nevznikly.
11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.