Výrok
I. Zamítá se žaloba o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem 8 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a úrokem z prodlení 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr [částka], za který se zavázal vrátit [částka] ve 14měsíčních splátkách po [částka], tj. nejpozději do [datum]. Dostal se však do prodlení; žalována je nezaplacená jistina [částka] spolu s neuhrazenými poplatky a kapitalizovanými i běžícími úroky a úroky z prodlení. Smlouvou účinnou dne [datum] postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně dne [datum]. K poměrům žalovaného před sjednáním úvěru netvrdila ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (souhlas účastníků soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („[právnická osoba] “) s žalovaným podepsali dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které obdržel žalovaný toho dne hotovost [částka] a zavázal se za to vrátit [částka] ve 14měsíčních splátkách po [částka], tj. nejpozději do [datum], tj. RPSN činila 272,44 % (č.l. 15-16). Žalovaný uhradil původní věřitelce v souvislosti s uvedenou smlouvou celkem [částka], naposledy platbou z [datum] (č.l. 17). Smlouvou ze dne [datum] (č.l. 18-24) postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni (č.l. 22), což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] (č.l. 25). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu předžalobní upomínku (č.l. 26-28).
4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „o. z.“).
5. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro absenci tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Nedostatky uvedených žalobních tvrzení se u téže žalobkyně objevují pravidelně, soud ji pro princip hospodárnosti již nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů; jde o typovou věc a žalobkyně jako profesionálka v oboru vymáhání pohledávek si musí být rizika spojeného s nesplněním této povinnosti ve smyslu § 120 o. s. ř. vědoma. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které stonásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.
6. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Původní věřitelka přenechala žalovanému [částka]; žalovaný vrátil [částka]. Učinil tak před splatností bezdůvodného obohacení ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., k jehož vrácení dosud de facto vyzván nebyl. Nezbývá tedy nic, čím by se na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) nadále bezdůvodně obohacoval a co by měl vracet. Soud proto žalobu zamítl jako celek; na neplatně sjednané příslušenství rovněž žalobkyně nárok nemá.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve věci úspěšnému žalovanému však pro jeho nečinnost žádné náklady nevznikly.
8. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.