Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a úrokem z prodlení 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získala žalovaná od původní věřitelky úvěr [částka], na který nevrátila ničeho. Žalována je celá nezaplacená jistina spolu s neuhrazenými poplatky, kapitalizovaným i běžícím obchodním úrokem a kapitalizovaným i běžícím úrokem z prodlení zákonné výše. Smlouvou účinnou dne [datum] postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Předžalobní upomínku žalobkyně žalované odeslala.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kam jí byla v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena fikcí a následně vhozena do schránky dne [datum]. O probíhajícím řízení byla nadto informována e-mailem.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalované soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka („[Anonymizováno] “) s žalovanou podepsaly dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které obdržela žalovaná toho dne hotovost [částka] a zavázala se za to vrátit [částka] v 21měsíčních splátkách po [částka]; úrok činil 86 %, RPSN 134,86 % (č.l. 17-18). Učinily tak na základě písemné žádosti žalované z téhož dne (č.l. 16), v níž žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je svobodná bez vyživovací povinnosti, žije s rodiči, je zaměstnána na dohodu o provedení práce jako pokladní v supermarketu s měsíčním příjmem [částka] (což mělo být podle ručních poznámek ověřeno předložením dohody a výplatních pásek za měsíce červen a červenec 2023); další příjem domácnosti měl činit [částka] a „odhadované měsíční výdaje žadatele“ [částka], jiné zahrnuty nebyly. Žalovaná dosud v souvislosti s uvedenou smlouvou neuhradila ničeho (č.l. 19). Smlouvou ze dne [datum] (čl. 20-25) postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovanou žalobkyni, což žalované oznámila dopisem z téhož dne, odeslaným [datum] (č.l. 26-27). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalované na její korespondenční adresu předžalobní upomínku (č.l. 28-30).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „o. z.“).
6. Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro nesplnění povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. I kdyby v projednávané věci měla původní věřitelka ověřený příjem žalované, jak tvrdí žalobkyně, šlo by pouze o její příjem [částka] měsíčně (z brigádního, tj. nestabilního zaměstnání), o skladbě jejích výdajů a schopnosti hospodařit nevěděla nic. Vyšla pouze z prohlášení, že její měsíční výdaje činí [částka], což bez dalšího zjevně reálné není. Další příjem domácnosti nelze vzít v potaz, neboť není ani tvrzeno, že by byl jakkoli ověřován. Nadto by pak musely být výdaje posuzovány ve vztahu k celé domácnosti, nikoli pouze k osobě žalované. Vzhledem ke zjištěným (resp. nezjištěným) skutečnostem neměla původní věřitelka dostatek (ověřených) informací pro to, aby mohla řádně a s odbornou péčí vyhodnotit, je-li žalovaná úvěruschopna či nikoli. Poskytla-li spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla vyloučeny pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, porušila § 86 zákona č. 257/2016 Sb.
7. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které stonásobně překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 %.
8. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že jí původní věřitelka přenechala na hotovosti [částka], a nezpochybnila tvrzení žalobkyně, že dosud neuhradila ničeho a je tak povinna celou částku vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.
9. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle § 160 o. s. ř.), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalované není soudu nic známo.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.
11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.