Výrok
I. Řízení o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení částečně se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] v pravidelných měsíčních splátkách [částka] měsíčně splatných vždy k 15. dni v měsíci až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení úroku z prodlení 11,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení žalované na úkor společnosti [právnická osoba] (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], s. r[Anonymizováno] o.), IČ [IČO] (dále jen „původní věřitelka“), vzniklého poskytnutím [částka] postupnými platbami na bankovní účet žalované č. [č. účtu] v období [datum] až [datum], které žalovaná dosud nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla pohledávku původní věřitelky za žalovaným společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále jen „[Anonymizováno] “), od které ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyla žalobkyně. Za splatnou považuje žalobkyně pohledávku desátým dnem po odeslání předžalobní výzvy ze [datum], kdy by již nemělo být pochyb o tom, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalované; od [datum] proto žalobkyně požaduje také úrok z prodlení.Žalovaná uznala přijetí finančních prostředků, popřela však, že by nic nevrátila a doložila platby v celkové výši [částka] na účet č. [č. účtu], a dále tvrdila ještě dvě platby ([částka] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [částka] z prosince [Anonymizováno]), ke kterým neobdržela potvrzení. Příslušenství úvěru považuje za neúměrně vysoké. S původní věřitelkou se pokoušela domluvit, neboť se svým závazkům nevyhýbá, ale dozvěděla se, že je neplatič a že dluh narostl až k [částka] (již prostřednictvím inkasních společností). Ke svým aktuálním poměrům žalovaná uvedla, že je invalidní a starobní důchodkyní s měsíčním příjmem [částka], z něhož hradí měsíční výdaje na bydlení [částka], bankovní půjčku [částka], telefon [částka], léky [částka] (celkem [částka]). Požádala o možnost uhradit zbývající dluh ve splátkách po [částka] měsíčně.Žalobkyně následně potvrdila vrácení [částka] před podáním žaloby a v tomto rozsahu vzala žalobu včetně úroku z prodlení z uvedené částky zpět; soud proto řízení v této části podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil.Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, neprojevila proti němu nesouhlas. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.Z předložených a vyžádaných listinných důkazů, popř. nesporných tvrzení soud zjistil následující skutkový stav: Mezi účastnicemi je nesporné, že původní věřitelka odeslala ze svého účtu vedeného u platební brány ThePay na bankovní účet žalované č. [č. účtu] v období [datum] až [datum] pod variabilním symbolem [var. symbol] platby v celkové výši [částka]. Činila tak na základě nedatované smlouvy o spotřebitelském úvěru (resp. po „probíhajících jednáních o jejím uzavření“). Žalovaná zaplatila zpět podle nesporného tvrzení [částka]. Smlouvou z [datum] vyjádřila původní věřitelka vůli postoupit pohledávku za žalovanou prostřednici (č.l. 30), která následně smlouvou z [datum] vyjádřila vůli tutéž pohledávku postoupit žalobkyni (č.l. 31-35), což žalované oznámila (č.l. 36); stejným podáním ze dne [datum] byla žalované odeslána (č.l. 37) také předžalobní výzva žalobkyně k úhradě „jistiny [částka] “ s náklady právního zastoupení [částka] v 3denní lhůtě k plnění (č.l. 36v).Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Není sporu, že původní věřitelka poskytla žalované požadovanou částku. Mezi účastnicemi je nesporné vrácení [částka]. Dosud tedy žalovaná na získanou částku nevrátila [částka], která zůstala – spolu s úrokem z prodlení – předmětem řízení. Žalobkyně prokázala uzavření dvou smluv o postoupení pohledávky, které soud shledal v obou případech v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platným. Žaloba je proto podle § 2991 o. z. v rozsahu částky [částka] důvodná.Vzhledem k tomu, že bezdůvodné obohacení vzniklo v souvislosti s jednáním o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, uplatňuje soud z hlediska splatnosti bezdůvodného obohacení § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (podle data odeslání první platby), podle kterého spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel neplatného úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle § 1958 odst. 2 o. z.V projednávané věci nebylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tvrzeno, soud však přesto uvedené speciální ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. aplikuje, neboť finanční plnění bylo poskytnuto v souvislosti s jednáním o ní a není žádoucí, aby poskytovatelé spotřebitelských úvěrů takovým způsobem kogentní právní úpravu k ochraně spotřebitele obcházeli (předžalobní výzva ostatně zněla na „neuhrazenou jistinu [částka] “, nebyla tedy vyzvána k vrácení bezdůvodného obohacení [částka]).Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou určil podle její žádosti ve splátkách po [částka], s níž žalobkyně souhlasila, jako adekvátní k jejím majetkovým poměrům, které soudu předestřela.Ve sporu z 85 % úspěšnější žalované náleží proti žalobkyni podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za jeden úkon (odpor proti platebnímu rozkazu včetně jeho doplnění) po [částka] [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.] v poměrné výši 70 % (po odečtení neúspěchu).