Výrok
I. Žaloba o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem [částka], úrokem 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a úrokem z prodlení 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. [hodnota], uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Touto smlouvou získal žalovaný od původní věřitelky úvěr [částka], za který se zavázal vrátit [částka] ve dvaceti měsíčních splátkách po [částka], tj. nejpozději do [datum]. Dostal se však do prodlení a žalovaná částka představuje nezaplacenou jistinu [částka] spolu s neuhrazenými poplatky, smluvní pokutou a kapitalizovaným úrokem. Smlouvou účinnou dne [datum] postoupila původní věřitelka uvedenou pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému [datum].Žalovaný s uplatněnou částkou nesouhlasil. Uznal, že si vzal úvěr, nevěděl však nic o sjednaném příslušenství ani neměl „takový“ příjem (neuvedl, jaký). Paní, se kterou úvěr sjednával, jej ubezpečovala, že nic nebude problém; dostal od ní [částka]. Ze zůstatku splátkového kalendáře vyplývá, že [částka] již zaplatil (měl-li celkem vrátit [částka], což je více než 100 %).Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne [datum] podepsal žalovaný s původní věřitelkou Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě získal toho dne hotovost [částka], za kterou se zavázal vrátit [částka] ve dvaceti měsíčních splátkách po [částka]; RPSN uvedeného úvěru činila 246,22 % (viz smlouva o úvěru čl. 15-16). Žalovaný uhradil zpět celkem [částka] (výpis transakcí čl. 17, splátkový kalendář č.l. 35-36). Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum], což žalovanému oznámila [datum] (smlouva o postoupení pohledávek s přílohami čl. 18-20, oznámení čl. 21). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (čl. 22-24). Žalobkyně netvrdila a neprokázala, že by původní věřitelka před poskytnutím financí žalovanému jakkoli ověřovala jeho úvěruschopnost.Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „o. z.“).Úvěrovou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou pro absenci tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. S ohledem na pravidelnost takto uplatňovaných i rozhodovaných nároků nepovažoval soud za hospodárné vyzývat žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, neboť jde o typovou věc a žalobkyně si musí být rizika spojeného s nesplněním této povinnosti tvrzení a důkazu, k níž bývala v minulosti pravidelně vyzývána, vědoma; žalovaný současně ve svém vyjádření sám svou schopnost splácet úvěr za sjednaných podmínek zpochybnil. Nadto by byla úvěrová smlouva s odkazem na § 547, § 580 a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neplatná i pro nepřiměřenost sjednaného příslušenství, které překračuje běžnou míru RPSN bankovních úvěrů pohybující se okolo 10 % více než dvacetkrát.Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Původní věřitelka přenechala žalovanému [částka]; žalovaný vrátil [částka]. Nezbývá tedy nic, čím by se na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.) nadále bezdůvodně obohacoval a co by měl vracet. Soud proto žalobu zamítl, a to i pro neplatně sjednané příslušenství a úrok z prodlení, do něhož se žalovaný s ohledem na vrácené bezdůvodné obohacení nedostal.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; ve věci úspěšnému žalovanému však žádné prokazatelné náklady nevznikly.Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.