Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se jako držitel licence na distribuci elektřiny domáhala proti žalovanému zaplacení [částka] s úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny, který zjistila dne [datum] při preventivní kontrole odběrného místa [adresa] [Anonymizováno], [adresa]; odběrné místo bylo i po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem [právnická osoba]. (k [datum]) pod napětím a žalovaný odebíral elektřinu i nadále (elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaný znemožnil jeho demontáž). Žalobkyně vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr 0,390 MWh elektřiny v období [datum] až [datum] pomocí vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v účinném znění (dále jen „vyhláška č. 359/2020 Sb.“). Žalovaný dluh uznal co do důvodu i výše dne [datum], nezaplatil však (přes upomínky žalobkyně) ničeho. Po splatnosti pohledávky podle faktury č. [hodnota] požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaný písemnost nepřevzal. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručoval postupem podle § 50m o. s. ř., tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí.Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně provedla dne [datum] kontrolu bezsmluvního elektroměru č. [hodnota] (rok výroby [Anonymizováno], rok cejchu [Anonymizováno], plomba [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) v odběrném místě EAN [Anonymizováno] na adrese [adresa] [Anonymizováno], [adresa], kde zjistila, že odběr elektřiny nebyl po ukončení smluvního vztahu dne [datum] (se stavem 2 090 kWh) přerušen (naměřeno 2 480 kWh), a provedla demontáž elektroměru; nemovitost za tím účelem zpřístupnil náhodný nájemník (zápis o provedené kontrole č.l. 9-11). Na základě této kontroly vyčíslila žalobkyně pomocí vyhlášky č. 359/2020 Sb. škodu za neoprávněný odběr 0,390 MWh částkou [částka] (č.l. 12) a účtovala žalovanému také náklady spojené s kontrolou odběrného místa a demontáží elektroměru ve výši [částka] (č.l. 13). Žalovaný podepsal dne [datum] písemné prohlášení, že uznává co do důvodu i výše dluh [částka] bez DPH, který se zavazuje splatit v termínu splatnosti podle vystavené faktury (č.l. 14). Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] na částku [částka] (s DPH) se splatností do [datum] (č.l. 15). Žalovaný však dluh žalobkyni nezaplatil (netvrdil opak) ani přes výzvy z [datum] (č.l. 16) a [datum] (č.l. 17).Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žaloba je důvodná, neboť žalobkyně prokázala, že dne [datum] uznal žalovaný písemně co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni plynoucí z neoprávněného odběru elektřiny v rozporu s § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), za subsidiárního použití § 2910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a za použití vyhlášky č. 359/2020 Sb.; má se tedy za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalovaný současně pro svou nečinnost nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na tento dluh neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti faktury do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12 % ročně.Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek [částka] a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby) po [částka] [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].