Výrok
I. Řízení se zčásti zastavuje co do zaplacení kapitalizovaného úroku 4 364 Kč a smluvní pokuty 3 360 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 1 357,81 Kč, úrokem z prodlení 14,75 % z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 48 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 311 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži soudní poplatek za žalobu ve výši 235 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 23 360 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] (resp. [datum]) mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“). Žalovaný čerpal celkem 20 000 Kč, které nevrátil do sjednaného data [datum] ani později, ačkoli byl upomínán. Žalobkyně získala pohledávku od původní věřitelky postoupením. Spolu s žalovanou částkou požadovala žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 357,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojené s vymáháním pohledávky 48 Kč. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum].
2. Co do kapitalizovaného úroku 4 364 Kč a smluvní pokuty 3 360 Kč vzala žalobkyně před prvním jednáním ve věci žalobu zpět, soud proto řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3. Žalovaný na žalobu a výzvu k vyjádření reagoval žádostí o sdělení platebních údajů, dále již zůstal nečinný a soudu v době rozhodnutí nebylo známo, že by dluh uhradil.
4. Soud projednal věc v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, i v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.
5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
6. Původní věřitelka s žalovaným si prostřednictvím elektronické komunikace potvrdili dne [datum] smlouvu o úvěru (č.l. 12-13, 15), ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l. 14), na základě které čerpal žalovaný postupně ve dnech [datum] a [datum] na svůj účet č. [č. účtu] částku 20 000 Kč (č.l. 17-18), za kterou se zavázal vrátit 24 264 Kč do [datum]; úroková sazba činila 259,39 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru činila 1 432,50 % (č.l. 14v). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek (čl. 19-22) přenechala původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] (č.l. 23), odeslaným následujícího dne (č.l. 24). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ještě dopisy z [datum] (č.l. 25) a z [datum] (č.l. 26). Poslední, předžalobní upomínku ze dne [datum] (č.l. 27) odeslala žalobkyně dne [datum] (čl. 28).
7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (č.l. 29) soud nic podstatného nezjistil.
8. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet nedisponuje.
9. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „o. z.“).
10. Žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazu k tomu, že by původní věřitelka splnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V tomto směru neuvedla ničeho a sama v žalobě operovala i s možností posouzení jejího nároku jako bezdůvodného obohacení v důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy.
11. Uzavřenou smlouvu soud skutečně shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný. Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být stanovením účinných sankcí (absolutní neplatnosti právního jednání porušujícího zmíněná kogentní ustanovení) dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností.
12. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný v řízení nijak nezpochybnil, že postupně čerpal od původní věřitelky peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, nevrátil však ničeho. Žalovaný se tedy na úkor původní věřitelky, dnes žalobkyně (na základě prokázaného a platného postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z.), bezdůvodně obohatil částkou 20 000 Kč, kterou je povinen žalobkyni vrátit. V této části soud žalobě vyhověl, a to i pro zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a náklady spojené s vymáháním pohledávky podle § 1958 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný zůstal v řízení nečinný a neosvětlil soudu, jaká by mohla být „doba přiměřená jeho možnostem“ ve smyslu § 87 odst. 1 poslední věty zákona č. 257/2016 Sb.; aplikační přednost má proto obecná úprava splatnosti bezdůvodného obohacení (ihned na výzvu věřitele) před citovanou speciální (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).
13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že po zohlednění částečného zastavení řízení ke zpětvzetí žaloby (nikoli pro chování žalovaného) a částečného zamítnutí žaloby byla žalobkyně v řízení úspěšná ze 75 %, po odečtení procesního zavinění na zastavení řízení a neúspěchu v celkovém rozsahu 25 % jí tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 50 %, neboť prokázala, že odeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 170 Kč a odměna zastupujícího advokáta 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. se náhrada nákladů řízení platí k rukám advokáta.
14. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.