Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ [SPZ], VIN [VIN kód] (zdvihový objem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od [datum] do [datum] nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši [částka] (323 dní nepojištění x denní sazba [částka]) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši [částka]. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni [datum]. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky [částka]. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a první písemnost doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, kde si žalovaný písemnost nepřevzal. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1308/10). Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručoval postupem podle § 50m o. s. ř., tj. byly uloženy u soudu a na úřední desce soudu byla vyvěšena výzva k jejich vyzvednutí.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od [datum] do [datum], tedy 323 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³, registrační značky [SPZ] (č.l. 12). V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši [částka] do 60 dnů od doručení výzvy (č.l. 13-14). Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisy ze dne [datum] (č.l. 15), [datum] (č.l. 16-17) a [datum] (č.l. 18), poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne [datum] (č.l. 19-21).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), a § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od [datum] (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel ve smyslu § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a § 7 zákona č. 30/2024 Sb. (např. vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 45 a násl. zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši [částka] odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (323 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě [částka] – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. a § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši [částka]. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky [částka] od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od [datum] do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12 % ročně.
6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši [částka].