Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení [částka] s úrokem z prodlení 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži na soudním poplatku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené s žalovaným dne [datum] prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno] na jejímž základě poskytla žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] úvěr [částka] a žalovaný se zavázal jej uhradit do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru [částka] a jednorázovou sankcí [částka] pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky (celkem 5x). Žalovaný neuhradil ničeho. Předžalobní výzvu žalobkyně odeslala dne [datum].
2. Žaloba s výzvou k vyjádření byly žalovanému do jeho datové schránky podnikající fyzické osoby doručeny dne [datum], zůstal však nečinný.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Účastníci řízení si přes internet sjednali dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota] -[Anonymizováno], v níž je žalovaný označen identifikačním číslem a sídlem podnikání a je v ní uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka] za poplatek (úrok) 1 % denně za každý den čerpání úvěru na 70 dní. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v pěti čtrnáctidenních splátkách po [částka], poslední splátka připadala na [datum]; při prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky sjednaly smluvní strany pokutu [částka] (smlouva o podnikatelském úvěru č.l. 9-13). Žalobkyně poskytla žalovanému [částka] dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu] (potvrzení o platbě č.l. 14), žalovaný nevrátil ničeho (tvrzení žalobkyně, které nepopřel). Za každou z pěti sjednaných splátek, s jejichž plnou úhradou byl žalovaný v prodlení (tedy s každou), ještě žalobkyně účtovala smluvní pokutu [částka] (celkem [částka]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti dopisem ze [Anonymizováno] [datum], odeslaným [datum] (předžalobní upomínka s dokladem o odeslání č.l. 15-16). Úroková sazba pro nefinanční podniky činila v době sjednání úvěru 6,40 % [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] č.l. 24).
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Soud se zabýval platností smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb; úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z., dle kterého ten, kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
6. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
7. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalovaného má soud v projednávané věci za to, že úrok 1 % denně, tj. 365 % ročně (oproti obvyklé míře v bankovním sektoru pro dané období kolem 6 %) a smluvní pokuta [částka] za prodlení se splátkou při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřené náklady úvěru; v kombinaci s výše uvedenými okolnostmi dospěl soud k závěru o nemravnosti ujednání o výši úroku způsobující absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jako celku (podobně viz i rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], či rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
8. Soud se dále ztotožňuje s rozhodovací praxí Městského soudu v Praze (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jak tomu bylo i v daném případě; přestože se rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v projednávaném kontextu drobného živnostníka: „Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“
9. Smlouvu tedy soud shledává neplatnou jako celek a přiznává žalobkyni pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému [částka] a žalovaný nezpochybnil její tvrzení, že je dosud nevrátil. V části poskytnutého plnění proto soud žalobě vyhověl i s úrokem z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; byť soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou, sjednaného termínu plnění závazku si byl žalovaný nepochybně vědom, uplatněný úrok z prodlení je proto důvodný.
10. Ve zbytku soud žalobu pro absolutní neplatnost smlouvy o podnikatelském úvěru z důvodu nemravnosti sjednaného příslušenství zamítl.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť (ne)úspěch účastníků řízení je v zásadě totožný.
12. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.