Výrok
I. Podání ze dne [datum] se odmítá podle § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobce neodstranil vady uvedeného podání ve lhůtě stanovené usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které mu bylo doručeno dne [datum], a podání ze dne [datum] má tak nadále nedostatky, pro něž nelze v řízení dále pokračovat.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Dne [datum] podal žalobce písemné podání (původně zapsané do rejstříku nejasných podání pod sp. zn. [spisová značka]), které bylo neurčité, nesrozumitelné. Podání neobsahovalo uvedení, kterou osobu žalobce žaluje, proto byla žalobci učiněna výzva ze dne [datum], č. j. [spisová značka], aby žalobce označil procesní strany sporu. Ve výzvě byl žalobce dle názoru soudu zcela srozumitelně poučen, že je nutné označit, kdo je osobou žalovanou. Na tuto jednoduchou, zcela zřetelnou a srozumitelnou výzvu začal žalobce soud zahlcovat stále opakujícími se podáními, částečně doplněnými o další tvrzení žalobce. Podání žalobce jsou nadále chaotická, zabíhající do různých skutkových tvrzení. Podání obsahují velké množství informací, která však z pohledu soudu jsou nesrozumitelná. Jediný logický závěr, který lze ze všech podání žalobce učinit je ten, že se žalobce chce stát dědicem po své zemřelé babičce [jméno FO].
2. V souladu se závazným právním závěrem odvolacího soudu, vysloveného v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že má být žalobce poučen dle ust. § 43 odst. 1 o. s. ř., k odstranění vad podání týkající se označení účastníků řízení na straně žalované.
3. Vzhledem k názoru odvolacího soudu, soud prvního stupně se pokusil o novou výzvu žalobci k odstranění vad jeho podání týkající se označení účastníků na straně žalované. Soud proto vydal novou výzvu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve které z pohledu soudu prvního stupně, byla žalobci učiněná zcela srozumitelná, jasná výzva, co je potřeba v podání odstranit a jakým způsobem. Byl mu učiněn návod, jak má být strana žalovaná označená. Na tuto jasnou a jednoduchou výzvu soudu prvního stupně, tak jak soud prvního stupně předpokládal, opětovně žalobce zahrnul soud velmi obsáhlými, stále se opakujícími podáními (podání ze dne [datum] ID [Anonymizováno] a ID [Anonymizováno]) kdy každé toto podání obsahu přílohu o 67 stranách.
4. Z podání žalobce ID [Anonymizováno] a ID [Anonymizováno], dle názoru soudu prvního stupně, nelze přesně zjistit, koho tedy žalobce žaluje. Pokud se týká tzv. vedlejších účastníků ([Jméno žalované], [tituly před jménem] [jméno FO]) tyto dvě již soudu písemně uvedly ve svých podáních č. l. 147 a č. l. 355, že nesouhlasí, aby v řízení vystupovaly na straně žalované na pozici vedlejšího účastníka. V těchto podáních žalobce výslovně uvádí, že hlavním účastníkem řízení je Okresní soud [adresa], oddělení dědické, dále však v podání uvádí, že chybu soudu prvního stupně má napravit Krajský soud v Brně, dědické oddělení. Vedle tohoto žalobce uvádí, že účastníkem řízení je [tituly před jménem] [jméno FO], notář se sídlem v Kroměříži, jako organizační složka státu.
5. Z pohledu soudu prvního stupně, tedy není zcela jasné a srozumitelné, kdo je tedy žalovaným. Žalobce je zřejmě uzavřen do svého světa, kdy pouze vnímá tu skutečnost, že údajně byly v dědickém řízení po zůstavitelce [jméno FO] učiněny chyby, proto se snaží za použití různých podáních, stát se dědicem. Je zcela nerozhodné, kolik a jakých výzev soud prvního stupně učiní žalobci k odstranění vad podání, neboť žalobce vždy reaguje stejným způsobem. Jakákoliv snaha soudu prvního stupně tak zůstává bez pozitivní odezvy. O tomto svědčí již samotný obsah spisu a všechna písemná podání žalobce, která jsou založená ve spise.
6. Za tohoto stavu soud prvního stupně proto podání žalobce odmítl výrokem I. tohoto usnesení a výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o nákladech řízení.