Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 837,11 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 668,74 Kč,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 837,11 Kč od [datum] do zaplacení,s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 503,83 Kč as úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 19 837,11 Kč od [datum] do zaplacení,a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] č. l. 56 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela s původní věřitelkou [právnická osoba]. smlouvu o vydání kreditní karty [Anonymizováno] č. [hodnota], v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované kreditní kartu s úvěrovým limitem ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně 200 Kč. Byl sjednán úrok ve výši 23,99 % ročně. Původní věřitelka úvěr žalované poskytla, avšak žalovaná svou povinnost ze smlouvy nesplnila a nesplácela úvěr řádně a včas. Původní věřitelka tedy využila svého práva a ke dni [datum] prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Pohledávka byla následně smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, s účinností k [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud dluží žalobkyni jistinu ve výši 19 837,11 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, na dlužnou částku však ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba včetně doplnění, vz. 77 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou (adresu dle CEO, adresa úřadu) dle ust. § 50m o. s. ř., kromě toho jí bylo doručováno rovněž na adresu [adresa] (adresa dle smlouvy).
3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (vz. 73, žalovanou), a usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (vz. 73, žalobkyni), vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Účastníci se nevyjádřili. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.
4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Skutková jištění a právní závěry: Původní věřitelka [právnická osoba]. uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o vydání kreditní karty č. [hodnota], jde o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru žalované původní věřitelka dle názoru soudu dostatečně s náležitou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka si od žalované vyžádala informace o jejích příjmech, výdajích, splátkách apod., dále provedla lustrace žalované v registrech SOLUS, NRKI, BRKI, ISIR. Zjistila, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši 18 000 Kč, nezbytné výdaje činily 9 500 Kč, žalovaná neměla žádné pravidelné splátky, celková výše prostředků na kreditních kartách a kontokorentech činila 41 000 Kč. Původní věřitelka neměla na základě zjištěných informací důvod pochybovat o schopnosti žalované úvěr splácet.
7. Na základě smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty do výše 20 000 Kč, byla sjednána úroková sazba 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr spolu s úrokem v měsíčních splátkách ve výši 3,2 % z celkové dlužné částky, minimálně 200 Kč. Žalovaná porušovala smluvní ujednání tím, že neplatila splátky řádně a včas, proto původní věřitelka přistoupila k zesplatnění pohledávky ke dni [datum]. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], současně byla vyzvána k úhradě již splatné částky. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum], což bylo žalované písemně oznámeno dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky 23 557,28 Kč, z toho dlužná jistina 19 837,11 Kč. Po postoupení pohledávky uhradila žalovaná dne [datum] 200 Kč, tato částka byla započtena na příslušenství pohledávky. Poté již neuhradila ničeho, ani poté, co jí byla [datum] zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ust. § 142a o. s. ř.
8. Smlouva o úvěru byla platně uzavřena, když finanční částka byla žalované poskytnuta, výše nesplacené jistiny byla prokázána, požadovaná výše úroku byla sjednána smlouvou. Nárok na úrok z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku, jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, proto bylo žalobě vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná a která odeslala žalované na poslední známou adresu předžalobní výzvu, nárok na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně shodných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna ve výši 3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 a.t. za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu k plnění, náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celkem náklady řízení ve výši 2 525 Kč včetně 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Výrok II. tohoto rozhodnutí.
10. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.
11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.