Výrok
I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem nacházejících se v k. ú. a obci [adresa], zapsaných u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno], a to:k pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno],k pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno],k pozemku p. č. [hodnota] zahrada.
II. Nařizuje se prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě, nemovitých věcí nacházejících se v k. ú. a obci [adresa], zapsaných u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno], a to:pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno],pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž, stavba stojí na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno],pozemku p. č. [hodnota] zahrada.
III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 120 000 Kč, za užívání nemovitých věcí nacházejících se v k. ú. a obci [adresa], zapsaných u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], LV [Anonymizováno], a to:pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům,pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garážpozemku p. č. [hodnota] zahrada, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady tohoto řízení spočívající ve znalečném ve výši 7 260 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol].
VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži náklady tohoto řízení spočívající ve znalečném ve výši 7 260 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dále zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání shora uvedených nemovitých věcí původně za dobu od [datum] do [datum] ve výši 68 722,50 Kč. Po změně žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum], č. j. [spisová značka] za období od [datum] do [datum] ve výši 120 000 Kč. Žalobkyně navrhla přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví žalovaného, eventuálně nařídit prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nesouhlasí s prodejem domu, nemá finanční prostředky na vyplacení žalobkyně. Nesouhlasí, aby byl povinen žalobkyni zaplatit za užívání domu.
3. Skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] (výpis z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] č. l. 8), a to každý v rozsahu id. ½ nemovitých věcí. Žalobkyně má zajištěné bydlení, když bydlí v rodinném domě, který zdědila (účastnická výpověď žalobkyně). Žalovaný bydlí v nájmu (účastnická výpověď žalovaného), do domu chodí z důvodu jeho údržby, v domě nebydlí, pouze se o dům a zahradu stará, provádí běžnou údržbu. Žalobkyni nikdy o příspěvek na údržbu domu nepožádal. Žalovaný pobírá starobní důchod ve výši cca 18 000 Kč měsíčně. Hradí nájemné ve výši 2 000 Kč. Nesouhlasí s prodejem domu. Nemá finanční prostředky na vyplacení žalobkyně.
4. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] -21/20 [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 9-12), byla stanovená obvyklá cena nemovitých věcí na cenu 2 000 000 Kč, stav ke dni [datum], nájemné 4 165 Kč měsíčně, ročně 49 980 Kč. V době podání žaloby již tento posudek byl starý, proto soud nechal vyhotovit nový znalecký posudek na aktuální cenu nemovitých věcí. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 39-46), znalkyně určila obvyklou cenu nemovitých věcí na částku 2 400 000 Kč, stav ke dni [datum], pokud se týká ceny obvyklého nájemného za užívání nemovitých věcí, tato byla stanovená na částku ve výši 6 000 Kč měsíčně za celou nemovitou věc, ročně tedy na částku 72 000 Kč. Znalkyně také stanovila, že nemovitost, dům není reálně dělitelný. Vzhledem k poloze pozemku zahrada, tento také není reálně dělitelný, neboť se nachází za domem. Žalobkyně nemá od domu klíče, z důvodu, že žalovaný zámky vyměnil a žalobkyni nové klíče od domu nedal. Žalobkyně nevyvíjela větší snahu o získání klíčů k domu. Situaci neřešila.
5. Podle ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
6. Podle ust. § 1141 odst. 1 občanského zákoníku, spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Podle odst. 2, spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
7. Podle ust. § 1142 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle odst. 2 zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.
8. Podle ust. § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
9. Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
10. Podle ust. § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
11. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/[PSČ obec]. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Právní závěry: Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobkyně nemá zájem setrvat nadále ve spoluvlastnictví s žalovaným. Jedná se o rozvedené manžele. Žalobkyně nemá zájem, aby jí nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaný nesouhlasí s prodejem domu, nemá zájem o nemovité věci jako celek, nemá finanční prostředky na vyplacení podílu žalobkyně. Nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Žalobkyně i žalovaný v nemovité věci nebydlí. Žalovaný se pouze stará o nemovitosti, provádí jeho běžnou údržbu, na kterou žalobkyně nepřispívá. Žalovaný nepožádal žalobkyni o příspěvek na běžnou údržbu domu. Vzhledem ke skutečnosti, že nemovitost není reálně dělitelná, žalobkyně nemá zájem o přikázání nemovitých věcí do jejího výlučného vlastnictví a žalovaný nemá finanční prostředky na vypořádání podílu žalobkyně, soud nařídil prodej nemovité věci ve veřejné dražbě. Po provedení dražby budou podíly žalobkyně a žalovaného vypořádání v poměru 50:50, neboť žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitých věcí v rozsahu každý id. ½ nemovitých věcí. Výrok I. a II. tohoto rozhodnutí.
13. K nároku na zaplacení ceny za užívání nemovitých věcí soud uvádí: Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný v nemovitosti nebydlí, neboť má zajištěné bydlení v nájmu, do nemovitosti chodí pouze z důvodu provádění běžné údržby domu a zahrady, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení ceny za užívání jejího podílu v nemovitostech není důvodný. Bylo věcí žalobkyně, aby si případně zajistila klíče od nemovitosti a měla tak možnost tyto nemovitosti užívat. Za tohoto stavu, kdy žalovaný předmětné nemovitosti neužívá, v domě nebydlí, pouze provádí běžnou údržbu domu a péči o zahradu, soud také dospěl k závěru, že by bylo nespravedlivé, aby žalovaný žalobkyni měl povinnost hradit cenu za užívání podílu žalobkyně. Za tohoto stavu soud proto žalobu v nároku na zaplacení ceny za užívání domu zamítl. Výrok III. tohoto rozhodnutí.
14. Výrok o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla neúspěšná v části nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení, soud proto žádnému účastníkovi nepřiznal náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Výrok IV. tohoto rozhodnutí.
15. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
16. Výrok o nákladech řízení státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když státu vznikly náklady řízení v celkové výši 14 520 Kč za znalecké dokazování. Soud proto uložil jak žalobkyni, tak žalovanému povinnost tyto náklady řízení zaplatit, každý ve výši ½ odpovídající částce 7 260 Kč. Výrok V. a VI. tohoto rozhodnutí.
17. Lhůta k plnění (výrok V. a VI.) je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek.