Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 79/2024

Soud: Okresní soud v KroměřížiDatum rozhodnutí: 22. 10. 2024Č. j.: 7 C 79/2024-63Předsedkyně senátu: Mgr. Jana IvánkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 29. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 17 815,47 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKM:2024:7.C.79.2024.1
insolvencesmlouva o úvěrupostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (71) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky 2 000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení,kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 617,12 Kč za období od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 344,21 Kč za období od [datum] do [datum], a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku do dne zesplatnění [datum] ve výši 815,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 885,30 Kč za období od [datum] do [datum] a ve výši 3 022,80 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 27,48 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 936 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], , tituly za jménem

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 815,47 Kč s příslušenstvím, a dále náhrady nákladů řízení.

2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem, poplatky a náklady splácet pravidelnými splátkami dle smlouvy. Žalovaný však neplnil řádně smluvní podmínky a dostal se do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně tedy zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Žalovaný celkem uhradil na smlouvu částku 5 088,82 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky do podání žaloby již žalovaný ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaná částka ve výši 17 815,47 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 600 Kč a dlužného úroku z jistiny ve výši 2 215,47 Kč.

3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zkoumání a vyhodnocení transakcí na běžném účtu žalovaného vedeném u [právnická osoba] č. [č. účtu].

4. Podáním ze dne [datum] sdělila žalobkyně soudu, že žalovaný po podání žaloby uhradil částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započítala v části 600 Kč na poplatek a v části 1 400 Kč na dlužný úrok (původně v žalobě 2 215,47 Kč), a proto v tomto rozsahu bere žalobkyně žalobu zpět.

5. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. Soud tedy postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I. tohoto rozhodnutí).

7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou (adresu dle CEO, současně jde o adresu dle smlouvy) dle ust. § 49 o. s. ř.

8. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.

9. Soud má za prokázané následující skutečnosti: V původní žalobě žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení:-částky ve výši 17 815,47 Kč,-kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 617,12 Kč za dobu od [datum] do [datum], který nadále po částečném zpětvzetí požaduje v této výši a nově kapitalizovala zákonný úrok z prodlení na částku 1 344,21 Kč od [datum] do [datum] z částky 15 600 Kč.-kapitalizovaný úrok ve výši 5 885,3 Kč za dobu od [datum] do [datum], který nadále po částečném zpětvzetí požaduje v této výši a nově požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 022,80 Kč od [datum] do [datum].-zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 600 Kč od [datum] do zaplacení. Po částečném zpětvzetí požaduje tento zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum],-úrok ve výši 27,48 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, který nadále v této výši požaduje.

10. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu ve výši 15 000 Kč spolu s úrokem, který byl sjednán ve výši 60 % ročně (RPSN 81,02 %). Celková splatná částka činila 20 428,44 Kč.

11. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] a postoupení pohledávek žalovanému oznámila dopisem z [datum] odeslaným [datum] (smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek č. l. 24 a násl.).

12. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum].

13. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.

14. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Kromě výpisu z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za měsíc červenec 2021, ze kterého lze vyčíst počáteční zůstatek 502,14 Kč a konečný zůstatek 844,18 Kč, se ve spise nenachází relevantní důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného.

15. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka před uzavřením smlouvy důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému řádně oznámeno.

16. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum]. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno absolutní neplatností (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do [datum] navozovala dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je sankcionováno pouhou relativní neplatností (srov. doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění účinném do [datum]). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 21/96, „… soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci …“. Přijetím zákona č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl neplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl „posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne [datum] rozhodl Evropský soudní dvůr ve věci C-679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008/48/ES. Na závěry Evropského soudního dvora ostatně reagoval i český zákonodárce, když novelou obsaženou v zákoně č. 96/2022 Sb. došlo s účinností od [datum] ke změně § 87 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru tak, že dle nového znění tohoto ustanovení soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

23. Soud proto vycházel z ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též z ustanovení § 580 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

24. Původní věřitelka tedy poskytla žalovanému plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně částku ve výši 15 000 Kč, tato částka byla žalovanému vyplacena na účet. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že na úvěr bylo do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávky žalovaným hrazeno celkem 5 088,82 Kč. Po podání žaloby 2 000 Kč. Tyto platby dle tvrzení žalobkyně započetla na příslušenství. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad uhradil vyšší částku, než uvádí žalobkyně.

25. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 2 000 Kč. Z důvodu zpětvzetí žaloby, soud proto řízení částečně o částku ve výši 2 000 Kč zastavil. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Po částečném zpětvzetí žaloby nadále žalobkyně požaduje po žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 617,12 Kč (stejně jako v původní žalobě), dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 344,21 Kč od [datum] do [datum] z částky 15 600 Kč. Dále příslušenstvím představující úrok, částečně kapitalizovaný do dne zesplatnění 815,47 Kč (do [datum]), úrok ve výši 27,48 % ročně z jistiny 15 000 Kč od [datum] do zaplacení (jako v původní žalobě).

26. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neposoudila úvěru schopnost žalovaného s náležitou péčí, je smlouva neplatná a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném toliko jistinu úvěru z titulu bezdůvodného obohacení a zákonný úrok z prodlení nyní z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný do [datum] na částku 2 617,12 Kč a ve výši 1 344,21 Kč od [datum] do [datum], od [datum] jdoucí z částky 15 000 Kč do zaplacení.

27. Za tohoto stavu soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni dosud neuhrazenou jistinu 15 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud považuje za spravedlivé, aby žalovaný z důvodu svého dluhu, zaplatil i zákonné úroky z prodlení tak, jak žalobkyně v požadovala v tomto řízení, bez ohledu, kdy byl žalovaný žalobkyní vyzván k vrácení dlužné částky. Výrok I. tohoto rozhodnutí.

28. Ve zbytku nároku, a to co do úroku, který byl kapitalizovaný do dne zesplatnění [datum], dále za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], dále jdoucí od [datum] do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. V neplatné smlouvě o úvěru nemohly být platně sjednány ani úroky, poplatky a další případné platby. Výrok III. tohoto rozhodnutí.

29. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla z převážné části úspěšná, proto soud považuje za spravedlivé, a to i vzhledem k výši nákladů řízení, aby bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plné výši 2 936 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně shodných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna ve výši 4 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 a.t. za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzvu k plnění a částečné zpětvzetí žaloby, náhrada hotových výdajů ve výši 4 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a 21 % z částky 1 600 Kč ve výši 336 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok IV. tohoto rozhodnutí.

30. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.

31. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací