Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 950 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 7 655,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 950 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 5 950 Kč od [datum] do [datum] a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení 5 120 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 247,26 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 120 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 5 120 Kč od [datum] do [datum] a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [hodnota] [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 070 Kč (nesplacená jistina 6 750 Kč, poplatek 4 320 Kč) s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce č. [hodnota], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem. Poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný dosud uhradil 2 050 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně s žalovaným podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti 8 000 Kč a žalovaný se za tuto částku zavázala vrátit a zaplatit souhrnný poplatek 5 120 Kč ve 40 týdenních splátkách po 328 Kč; první splátka byla splatná sedmý kalendářní den od uzavření smlouvy; RPSN činilo 294,1 % (smlouva o půjčce č. l. 15). Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně pouze 2 050 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek č. l. 16-17) postoupila právní předchůdkyně pohledávku na žalobkyni (viz příloha č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek č. l. 18-20). Dne [datum] odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem č. l. 21-22).
5. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném k [datum] (dále jen „občanský zákoník“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb. ([datum]).
6. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle § 39 odst. 1 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
9. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Strany uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku, na základě které přenechala původní věřitelka žalovanému 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit zaplatit a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 5 120 Kč ve 40 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce při ročním skládání úroků činila cca 130 % ročně (při poplatku 5 120 Kč za 40 týdnů trvání půjčky) a RPSN činilo 294,1 %. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], [n]epřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudu je z úřední činnosti známo, že obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů v době uzavření smlouvy (září 2008) činila 13,53 % ročně (viz [Anonymizováno] z [Anonymizováno]). Ve světle výše citované judikatury se jeví dohoda o úroku ve výši 130 % ročně jako rozporná s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku.
11. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy od počátku absolutně neplatné. Pokud tedy žalovaný uhradil původní věřitelce částku 2 050 Kč, uhradila tím část jistiny půjčky, a důvodný je tudíž nárok žalobkyně na úhradu zbývající jistiny půjčky ve výši 5 950 Kč (výrok I.), přičemž ve zbývajícím rozsahu 5 120 Kč (jistina 800 Kč, souhrnný poplatek 4 320 Kč) soud žalobu zamítl (výrok II.). Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku.
12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení nejpozději dnem [datum], když neuhradil půjčku ve lhůtě do 40 týdnů. Výše zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k [datum]. Žalobkyni proto náleží zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny půjčky ve výši 5 950 Kč od [datum] do zaplacení. Při kapitalizaci úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] činí zákonný úrok z prodlení 7 655,73 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
13. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Při zohlednění příslušenství byl ve věci úspěšnější žalovaný, kterému však vzhledem k nečinnosti žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
14. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, který činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 541/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 1 000 Kč. Dosud žalobkyně uhradila na poplatku 800 Kč, je tedy její povinností doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč.