Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 416 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % z částky 1 116 Kč od 4. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 1 416 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ [SPZ], VIN [VIN kód] (zdvihový objem válců motoru nad 2500 cm³), u něhož je žalovaná registrována jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od 19. 9. 2023 do 30. 9. 2023 nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 1 116 Kč (12 dní nepojištění x denní sazba 93 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 3. 2. 2024. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 1 116 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2024.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná byla nejméně v období od 19. 9. 2023 do 30. 9. 2023, tedy 12 dní, registrována jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm³, registrační značky [SPZ]. V předmětném období neměla žalovaná vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 20. 11. 2023 k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 1 416 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Znovu byla žalovaná k úhradě vyzvána dopisy ze dne 21. 2. 2024, 22. 3. 2024, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 2. 5. 2024.
5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaná jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnila povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024, a neměla k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla jí tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 1 116 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (12 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 93 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 1 116 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od 4. 2. 2024 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně.
6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.
7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.