Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 253,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 857,95 Kč a dále- kapitalizovaného úroku ve výši 1 248,62 Kč od [datum] do [datum],- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 119,84 Kč od [datum] do [datum],- úroku 20,90 % ročně z částky 15 696,90 Kč od [datum] do zaplacení,- úroku z prodlení 12 % ročně z částky 15 696,90 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 102 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [hodnota] [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 16 111,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]., jako úvěrující (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] Smlouvu o [Anonymizováno] č. [hodnota], kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované konsolidační úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních plátkách spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně a poplatky. Žalovaná úvěr čerpala [datum]. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, proto došlo [datum] k zesplatnění úvěru. Dosud uhradila celkem 9 746,05 Kč. Tato částka byla započtena nejprve na úrok z prodlení, poté na poplatky, dále na smluvní úrok a nakonec na jistinu. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované úvěr splácet na základě informací získaných od žalované a prostřednictvím databází SOLUS, BRKI, NRKI a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a databáze neplatných dokladů ministerstva vnitra. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 696 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 248,62 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 119,84 Kč a z dlužných poplatků ve výši 415 Kč. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]., která ji dále postoupila žalobkyni. Žalovaná částku neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalované předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná navrhla uzavření smlouvy, na základě které jí původní věřitelka poskytne „RePůjčku“ 25 000 Kč, kterou žalovaná vrátí v 36 měsíčních splátkách po 1 024 Kč (941 Kč splátka úvěru a 83 Kč poplatek za pojištění schopnosti splácet) spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně. RPSN činilo 22,99 %. Žalovaná návrh podepsala prostřednictvím bankovní identity.
6. Z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o RePůjčce bylo zjištěno, že původní věřitelka oznámila žalované, že přijala návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. [hodnota].
7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že původní věřitelka si ověřila, že proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení, její doklad totožnosti nebyl v databázi neplatných dokladů, žalovaná nebyla vedena na interním Black listu, neměla negativní záznam v BRKI/NRKI (jen pozitivní úvěrovou historii), neměla dluh po splatnosti zapsaný v databázi SOLUS a ukazatel DSTI činil 12,59 % (doporučená hranice je do 45 %) a ukazatel DTI činil 0,17 (doporučená hranice je méně než 9). Z těchto informací původní věřitelka dospěla k tomu, že pravděpodobnost splacení úvěru je 98,17 %. Žalovanou deklarovaný příjem 48 000 Kč původní věřitelka ověřila s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů, a započítala příjem 44 131 Kč. Z důvodu obezřetnosti byly deklarované výdaje oproti žádosti navýšeny. Původní věřitelka zohlednila výdaje ve výši 28 815 Kč, z toho výdaje na splátky půjček 5 558 Kč, výdaje na bydlení 12 500 Kč, výdaje na živobytí 7 785 Kč a ostatní výdaje 3 000 Kč.
8. Z přílohy k protokolu o ověření úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, je zaměstnaná s příjmem 39 000 Kč a má ještě další příjem ve výši 9 000 Kč, výdaje na bydlení jsou 12 500 Kč, výdaje na živobytí 5 000 Kč a další náklady 3 000 Kč, splácí další dluhy po 5 558 Kč měsíčně.
9. Z výpisu [Anonymizováno] a z výpisu z účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr 25 000 Kč dne [datum]. Žalovaná dosud uhradila splátky v celkové výši 9 746,05 Kč, které byly na dílčí pohledávky započteny tak, že dlužná jistina k [datum] činila 15 696 Kč, dlužné poplatky za pojištění 415 Kč, dlužné úroky 1 608,57 Kč a úroky z prodlení 119,84 Kč.
10. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne [datum] vč. přehledu podacích čísel ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka prohlásila dluh včetně úroků a dalších závazků za splatný ke dni vyhotovení výzvy a vyzvala ji k zaplacení částky 17 480,36 Kč.
11. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], vč. dodatku č. [hodnota], ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] a přílohou č. [hodnota] (seznam pohledávek) bylo zjištěno, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].
12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. přehledu podacích čísel ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka žalované oznámila postoupení pohledávky na společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vč. přílohy č. [hodnota] – seznam pohledávek č. [hodnota] -[Anonymizováno] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni.
14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. podacího archu z [datum] bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno]. žalované oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni.
15. Z oznámení o právním zastoupení – výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] vč. podacího archu z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku.
16. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.
17. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
18. Žalobkyně poskytla žalované na základě Smlouvy o [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná dosud uhradila pouze 9 746,05 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, byl původní věřitelkou prohlášen za splatný [datum]. Původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů, které uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr a které byly zaznamenány v protokolu. Původní věřitelka si dále ověřila, že proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení, její doklad totožnosti nebyl v databázi neplatných dokladů, žalovaná nebyla vedena na interním Black listu a neměla negativní záznam v BRKI/NRKI, SOLUS. Žalovanou deklarované údaje původní věřitelka ověřila s využitím statistického nástroje. Z těchto informací původní věřitelka dospěla k tomu, že pravděpodobnost splacení úvěru je 98,17 %. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [Anonymizováno] -[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., která ji následně postoupila žalobkyni. Obě postoupení byla žalované oznámena postupiteli. Žalované byla [datum] na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku zaslána předžalobní výzva.
19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:
27. Původní věřitelka a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z., která se současně řídí zákonem o spotřebitelském úvěru.
28. Podle soudu však původní věřitelka nesplnila svou povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne [datum] ve věci C-449/13 zaujal při výkladu čl. 8 a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.
29. Právě naznačený výklad soudu podporuje i Nejvyšší soud, podle kterého povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. A v neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
30. V projednávané věci původní věřitelka vyšla z údajů uvedených žalovanou, které ověřila pouze pomocí statistického nástroje. V souladu s výše citovaným názorem [Anonymizováno] soud takový postup nepovažuje za dostatečný, neboť poskytovatel spotřebitelského úvěru je může vyjít z údajů sdělených spotřebitelem jen tehdy, jsou-li podložené doklady. Původní věřitelka si neověřila příjmy ani výdaje žalované. Poskytla-li žalobkyně spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla vyloučeny pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, porušila § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.
31. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
32. Původní věřitelka tedy poskytla žalované plnění na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru, a to konkrétně ve výši 25 000 Kč. Žalovaná dosud uhradila částku 9 746,05 Kč. Soud proto uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni, na niž byla pohledávka v souladu s § 1879 o. z. postoupena, částku 15 253,95 Kč z titulu bezdůvodného obohacení dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně také dle § 2991 odst. 1 o. z. (výrok I.).
33. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, a to i pro úroky, poplatky a smluvní pokutu, na které žalobkyni, resp. původní věřitelce, právo vzhledem k neplatnosti smlouvy nevzniklo (výrok II.). Žalobkyně nemá právo ani na úroky z prodlení, a to z následujících důvodů.
34. Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] dospěl k následujícím závěrům: „… Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze [právnická osoba] vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2017, s. 436-440). […] Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“
35. Promítnutím shora uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu do poměrů projednávané věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na úroky z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, kterou považuje soud za přiměřenou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 1 102 Kč, přičemž tato částka představuje 39,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,58 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,42 %). Při posouzení poměru úspěchu ve věci soud zohlednil výši příslušenství, které kapitalizoval ke dni vydání rozsudku. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 111,90 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
37. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. V souladu s § 149 odst. 1 je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně k rukám jejího zástupce.
38. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení byl určen dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků na částku 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Je tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.