Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 7 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 400 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 7 400 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [č. účtu], VS: [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které jí poskytla úvěr 7 000 Kč, který vyplatila na bankovní účet č. [č. účtu]; žalovaná se jej zavázala uhradit v plné výši do [datum]. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 4 900 Kč, žalovaná se také zavázala pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalované jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaná úvěr v datu splatnosti nevrátila. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalované předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:
5. Žalobkyně a žalovaná, jako podnikatel, sjednali přes internet dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na základě které žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč na 70 dní za poplatek ve výši 70 Kč (1 %) za každý den čerpání úvěru (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11, potvrzení o provedené platbě č.l. 15). Žalovaná se zavázala úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč a úrok z prodlení 183 % ročně. Dále bylo ujednáno automatické prodlužování splatnosti úvěru tak, že splatnost se prodlužuje o dalších 14 dnů, pokud žalovaná uhradí k datu splatnosti jednotlivé splátky alespoň poplatek, avšak s tím, že doba splatnosti nesmí přesáhnout 12 měsíců (viz úvěrová smlouva č.l. 9-11). Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, že žalovaná ničeho neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání (viz předžalobní upomínka vč. podacího lístku č.l. 16-17).
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
14. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem:
19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z., na základě které žalobkyně vyplatila žalované 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit včetně sjednaného poplatku ve výši 1 % denně z dlužné částky v pěti splátkách do [datum], což neučinila. Pro případ prodlení s plněním splátek ještě žalobkyně podle uzavřené smlouvy účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou (celkem 2 500 Kč).
20. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 a násl. o. z.). Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
21. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně, založený na předpokladu, že úvěrovaná nebude schopna smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. Žalobkyně na zmíněném webu www.nazivnost.cz sice deklaruje, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti nabízí možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
22. Jak vyložil Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností představovat naplnění zákonných předpokladů rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. I přes nečinnost žalované má soud v projednávané věci za to, že úrok ve výši 1 % denně (365 % ročně), smluvní pokuta 500 Kč za prodlení se splátkou a úrok z prodlení 183 % ročně při výši poskytnutého úvěru představují nemravně nepřiměřenou cenu úvěru (soudu je z úřední činnosti známa obvyklá úroková sazba podle databáze České národní banky dle systému časových řad ARAD, tabulky týkající se nových úvěrových obchodů pro nefinanční podniky, která v době sjednání úvěru činila 3,67 % ročně), k čemuž přistupují i další (v předchozím odstavci popsané) mimořádné okolnosti svědčící pro závěr o nemravnosti ujednání o výši úroku (poplatku) vedoucí k absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy jako celku, který soud učinil (podobně viz i rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], či rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
23. K tomu je nutno odkázat na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, který se zabýval možností aplikace § 576 a § 577 o. z. v případě úroku sjednaného v nemravné výši, jak tomu bylo i v daném případě, kdy přestože se rozhodnutí týká úvěru spotřebitelského, je možno jeho závěry aplikovat i v daném případě, o čemž bylo pojednáno již výše. Tedy: „Odvolací soud k tomu považuje za vhodné ještě zdůraznit i toto: Neplatnost má charakter i sankčně motivační. Redukce zachovávající platnost v režimu § 577 o. z. by znamenala v případě jako je tento, že by žalobkyně nijak nebyla motivována k dodržování požadavku na mravnou výši úroku z úvěru. V řadě případů by žalobkyně jako podnikatelka v oblasti poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů dostala zaplacenu částku vyšší, a i v případě zpochybnění by dostala zaplacenu nejvyšší přípustnou. Je zřejmé, že aplikace pravidla § 577 o. z. by zde nenaplňovala podstatu ochranného účelu. Motivační složka by byla zcela popřena.“ (k tomu srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
24. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze nárok na vrácení vyplacené jistiny 7 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Jelikož žalovaná získala majetkový prospěch plněním žalobkyně z právního důvodu, který odpadl, má žalobkyně podle § 1970 o. z. také nárok na úrok z prodlení, jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K vrácení plnění byla žalovaná žalobkyní vyzvána dopisem ze dne [datum], odeslaným doporučenou poštou téhož dne. Při využití domněnky obsažené v § 573 o. z. se výzva považuje za doručenou dnem [datum], nejpozději od [datum] je tedy je tedy žalovaná v prodlení s vrácením plnění z bezdůvodného obohacení a žalobkyni náleží úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši 10 %, tedy méně než zákonný úrok z prodlení, neboť soud nemůže přiznat více, než žalobkyně požadovala. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly.
26. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám advokáta vychází z § 149 odst. 1 o. s. ř.
27. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč, zbývá tedy doplatit 200 Kč (výrok IV.).