Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 570 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá pro požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 570 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 872,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet soudu č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 11 570 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen „původní věřitelka“), uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které jí byl poskytnut úvěr 47 437 Kč (z toho 11 570 Kč dne [datum], 10 000 Kč dne [datum], 1 570 Kč dne [datum], 1 157 Kč dne [datum], 11 570 Kč dne [datum], 11 570 Kč dne [datum]). Žalovaná dosud vrátila 35 867 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k jeho zesplatnění a dne [datum] se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www.[Anonymizováno].[Anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala svými osobními údaji, vč. telefonního čísla a e-mailové adresy, a následně požádala o úvěr. Totožnost žalované byla ověřena karetní transakcí ve výši 1 Kč a fotokopií občanského průkazu. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované na základě jejích příjmů, které měl doložit zpřístupněním bankovních údajů prostřednictvím služby Instator nebo Kontomatik. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na společnost [právnická osoba]., která ji dále postoupila žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že žalovaná nemá žádné námitky. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř.
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že úvěrující se zavazuje poskytnout úvěrované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový, nezajištěný, s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) až do výše úvěrového limitu a úvěrovaný se zavazuje úvěr vrátit spolu s příslušenstvím ve lhůtě splatnosti. Úvěr byl poskytnut bezhotovostně na č. ú. žalovaného [č. účtu]. Úvěrový limit činí 11 570 Kč, doba trvání smlouvy neurčitá, roční úroková sazba 457,50 %, RPSN 4 678,99 %, termín splatnosti měsíční. Dále bylo sjednáno, že úvěr má být splácen měsíčně vždy do 16. dne v měsíci nebo následující pracovní den, a to aspoň v minimální výši, která činí 10 % z použité částky plus úroky a penále, nejméně však 500 Kč. Úvěrový rámec musí být splácen měsíčně, při každé splatnosti, až do úplného zaplacení všech dlužných částek (viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vč. příloh na č. l. 8-16).
6. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 11 570 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 17).
7. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 10 000 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 18).
8. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 1 570 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 19).
9. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 1 157 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 20).
10. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 11 570 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 21).
11. Z potvrzení o platbě ze dne [datum] soud zjistil, že na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované (viz výše) byla téhož dne vyplacena částka 11 570 Kč z účtu společnosti [právnická osoba]. (viz č. l. 22).
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou společnosti De Vries [právnická osoba]. (viz č. l. 25-27).
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy soud zjistil, že společnost De Vries [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni (viz č. l. 24).
14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka žalované oznámila, že pohledávka ze smlouvy číslo [hodnota] byla postoupena společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která ji následně postoupila žalobkyni (viz č. l. 28). Spolu s oznámením byla žalované zaslána předžalobní upomínka (viz č. l. 29). Zásilka byla podána na poště [datum] a byla odeslána na adresu žalované uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku (viz dodejku na č. l. 30).
15. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalované úvěr splácet, neověřovala její příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionální poskytovatelka spotřebitelských úvěrů byla vědomá svých povinností, žádné konkrétní skutečnosti netvrdila, nýbrž právě pro ten případ navrhla, aby jí soud žalovanou částku přisoudil jako bezdůvodné obohacení.
16. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.
17. Původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] peněžní prostředky v celkové výši 47 437 Kč. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezjišťovala osobní a majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje ani dluhovou minulost. Pohledávka původní věřitelky za žalovanou byla následně postoupena na společnost De Vries [právnická osoba]., která ji dále postoupila žalobkyni. Žalovaná dosud uhradila 35 867 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.
18. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
25. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru.
26. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (§ 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru) posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
27. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
28. Původní věřitelka porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, nezjistila a neověřila její příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o její finanční a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
29. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. Jelikož je smlouva o úvěru z tohoto důvodu neplatná, nebyl platně sjednán ani úrok a případné další platby, a proto se soud již nezabýval výší sjednaného příslušenství a sankcí.
30. Původní věřitelka na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalované prostředky v celkové výši 47 437 Kč a žalovaná dosud vrátila celkem 35 867 Kč. Původní věřitelka pohledávku za žalovanou postoupila třetí společnosti, která ji následně postoupila žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalované bylo postoupení oznámeno původní věřitelkou.
31. Soud nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 570 Kč posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 2991 odst. 1 o. z. Jelikož žalobkyně dosud nevrátila část poskytnutých prostředků ve výši 11 570 Kč, soud rozhodl tak, že žalovaná je povinna částku 11 570 Kč žalobkyni zaplatit (výrok I rozsudku).
32. Jelikož podle § 87 odst. 1, věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, nelze uzavřít, že se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení tedy dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, pokud neuhradí zbývající dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení, zamítl (výrok II. rozsudku).
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 872,5 Kč, přičemž tato částka představuje 74,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,4 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,5 % po zohlednění příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 570 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (výrok III.).
34. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně tudíž je doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč. V případě, že tato částka nebude uhrazena, bude pohledávka předána nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.