Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 3. 9. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 16 998,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 1. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 16. 1. 2023 do 2. 9. 2024, žaloba se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 772 Kč, k rukám advokáta [Jméno advokáta], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 10. 2024 domáhal zaplacení částky 41 998,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 1. 2023 do zaplacení. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , se sídlem [adresa] a žalovaná uzavřeli dne 24. 10. 2022 smlouvu o úvěru, a to distančně prostřednictvím elektronických prostředků, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč převodem na její účet, kdy úvěr měl být splacen společně s poplatkem ve výši 16 998,34 Kč do 15. 1. 2023. Žalovaná však do uvedeného data peněžní prostředky nevrátils. Smlouvou o postoupení pohledávek z 4. 6. 2024 postoupila společnost [právnická osoba]. pohledávku za žalovanou na žalobce a žalovaná byla o této skutečnosti písemně vyrozuměna oznámením ze dne 27. 8. 2024. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu, naposledy pak upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 27. 8. 2024.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Právní předchůdce žalobce [právnická osoba]. a žalovaná uzavřeli dne 24. 10. 2022 smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno], na základě které byl žalované týž den poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč na její účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. Tato skutečnost byla ověřena ze soudem vyžádané zprávy [právnická osoba]. ze dne 16. 5. 2025. Tuto částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 16 998,34 Kč do 15. 1. 2023. Dle evidence žalobce žalovaná ničeho neuhradila. Na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba]. na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 8. 2024, kdy byla zároveň právním zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 24. 10. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v úvěr ve výši 25 000 Kč na její bankovní účet vedený u [právnická osoba]. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr společně s poplatkem ve výši 16 998,34 Kč do 15. 1. 2023.
12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na 8. 7. 2025 omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost.
13. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
15. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 25 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru a žalovaná nezaplatila ničeho, zbývá jí tedy doplatit celou poskytnutou částku 25 000 Kč. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od 3. 9. 2024 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II).
16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení, ohledně zbývající částky 16 998,34 Kč s úroky z prodlení byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 60 %, neúspěšný byl ve výši 40 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 20 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby advokáta po 500 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., 21 % DPH advokáta ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř o.s.ř. a 1 680 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 3 858 Kč, z toho 20 % představuje částku 772 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
17. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.