Výrok
I. Určuje se, že ode dne 29. 6. 2017 žalobce není vlastníkem motorového vozidla značky [jméno FO], registrační značky [SPZ], VIN: [VIN kód].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13 797,50 Kč k rukámadvokátky [Jméno advokátky], do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne 16. 4. 2025 domáhal určení, že ode dne 29. 6. 2017 není vlastníkem motorového vozidla zn. [jméno FO], reg. zn. [SPZ], VIN: [VIN kód]. V odůvodnění uvedl, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne 29. 6. 2017 a úhrady kupní ceny došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovaného, který v rozporu se smluvním ujednáním nezajistil na své náklady přepis předmětu koupě v registru vozidel. Žalobce jako prodávající z opatrnosti podal žádost o změnu údajů o vlastníkovi na registr vozidel, avšak žalovaný svou část povinností nesplnil a žalobce je tak doposud v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel. Žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť tím, že je v registru vozidel stále veden jako vlastník a provozovatel vozidla, spadá na něj odpovědnost za případné dopravní přestupky a tento evidenční stav odporuje skutečnému stavu vlastnictví. Žalobce vyzval žalovaného k nezbytné součinnosti v rámci výzvy učiněné jeho právním zástupcem, žalovaný na tuto výzvu žádným způsobem nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla nepožádal.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že o nepřepsání auta ví, byl v dluzích a neměl peníze na přepis. Dále uvedl, že pohledávka uplatněná žalobcem údajně vznikla v roce 2017, dne 7. 9. 2020 bylo s žalovaným zahájeno insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH [spisová značka], které dosud trvá. Dle žalovaného se jedná o předinsolvenční pohledávku, která měla být uplatněna přihláškou v insolvenčním řízení a dle insolvenčního zákona není přípustné, aby tato pohledávka byla uplatňována samostatně žalobou mimo rámec insolvenčního řízení, když žalobce tuto pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil. Navrhl, aby soud řízení zastavil jako nepřípustné, popř. aby pohledávku žalobce zamítl jako nevykonatelnou mimo rámec insolvence.
3. Řádně předvolaní účastníci se předem omluvili z neúčasti na soudním jednání dne 12. 6. 2025, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým závěrům: - z kupní smlouvy č. [Anonymizováno] dne 29. 6. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, předmětem smlouvy je prodej vozidla zn. [jméno FO], reg. zn. [SPZ], VIN:[VIN kód] za dohodnutou kupní cenu 62 000 Kč. V čl. 3.1 smlouvy bylo ujednáno, že vlastnické právo přechází z prodávajícího na kupujícího okamžikem úplného zaplacení prodejní ceny vozidla. Dále bylo v čl. 1.4 smlouvy ujednáno, že změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla v registru vozidel zajistí na své náklady kupující včetně úhrady správního poplatku, přičemž kupující v řízení o zápisu zastoupí prodávajícího na základě uděleného zmocnění.- z faktury – daňového dokladu č. [hodnota] ke kupní smlouvě č. [hodnota] ze dne 29. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalobce vyfakturoval žalovanému prodejní cenu vozidla ve výši 62 000 Kč, která měla být uhrazena v hotovosti.- z příjmového pokladního dokladu č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný dne 29. 6. 2017 uhradil žalobci v hotovosti částku 62 000 Kč za prodej vozidla dle kupní smlouvy č. [hodnota].- z dále předložené listiny – žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla soud zjistil, že žalobce učinil žádost o změnu údajů o vlastníkovi vozidla v příslušném registru vozidel dne 23. 2. 2021, v níž uvedl žalovaného jako nového vlastníka předmětného vozidla [jméno FO].- předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 19. 6. 2024 byl žalovaný vyzván, aby splnil povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy ze dne 29. 6. 2017 a provedl na své náklady přepis motorového vozidla [jméno FO], reg. zn. [SPZ] evidenci motorových vozidel na svou osobu, a to ve stanovené lhůtě, jinak bude žalobce nucen podat žalobu na určení vlastnického práva k vozidlu.- z vyžádané zprávy [právnická osoba] [adresa], odboru dopravy ze dne 6. 6. 2025 soud dále zjistil, že vozidlo [jméno FO], reg. zn. [SPZ], VIN:[VIN kód] je od 28. 4. 2017 až doposud evidováno na vlastníka/provozovatele firmu [právnická osoba]., IČO: [IČO žalobce].
5. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
6. Podle ust. § 2079 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. (o.z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. V řízení o určení neexistence vlastnického práva žalobce k předmětnému vozidlu je aktivně věcně legitimován žalobce jako prodávající, pasivní věcná legitimace svědčí žalovanému jako kupujícímu, přičemž probíhající insolvenční řízení vůči žalovanému nemá na toto řízení žádný vliv. V souvislosti s tím soud k námitce žalovaného dále uvádí, že předmětem řízení není nárok žalobce na zaplacení finanční částky, a proto tedy žalobce nebyl povinen přihlašovat pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného, neboť žádnou finanční pohledávku nepožaduje.
8. Na základě učiněných skutkových zjištění soud dospěl k právnímu závěru, že účastníci dne 29. 6. 2017 uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu ust. § 2079 odst. 1 o.z., dle níž žalobce převedl vlastnické právo k vozidlu zn. [jméno FO], reg. zn. [SPZ], na žalovaného, který si vozidlo fakticky převzal a týž den v hotovosti uhradil ujednanou kupní cenu. V rozporu s kupní smlouvou však žalovaný nezajistil provedení změny vlastníka vozidla v registru (evidenci) motorových vozidel, neboť ze zprávy [právnická osoba] [adresa], odboru dopravy bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla je nadále veden žalobce.
9. Soud má za to, že žalobce osvědčil naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť existuje rozpor mezi skutečným stavem a evidenčním stavem vlastnictví vozidla, který žalobce ohrožuje z hlediska možných postihů (např. na základě dopravních přestupků) namísto žalovaného. Je tedy třeba, aby stav v evidenci motorových vozidel odpovídal skutečnosti, tedy že vlastnické právo ode dne 29. 6. 2017 nesvědčí žalobci.
10. Z těchto důvodů soud určovací žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, a proto mu náleží právo na náhradu vzniklých nákladů řízení za právní zastoupení ve věci, a to odměnu advokáta stanovenou z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za jeden úkon, tj. celkem za dva úkony (převzetí věci a příprava, předžalobní výzva) a dále ve výši 3 700 Kč za jeden úkon (sepis žaloby) dle téhož ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025 (z tarifní hodnoty 65 000 Kč), dále dva režijní paušály po 300 Kč a jeden režijní paušál ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhl., 21% DPH advokáta ve výši 2 047,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tedy celkem ve výši 13 797,50 Kč.
12. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).