Výrok
I. U r č u j e s e, že vlastníkem ½ pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], o výměře 201 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] (rodinný dům), a pozemku parc. č. [Anonymizováno], o výměře 616 m²( zahrada), to vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], r. č. [RČ].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení, ve výši 96 614 Kč k rukám advokáta [Jméno advokáta], se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem poloviny pozemků st. p. č. [hodnota] o výměře 201 m2, jejíž součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 616 m2 v k.ú. [adresa] s tím, že se žalovanou žili jako druh a družka do roku 2022, v době soužití započali s výstavbou rodinného domu v Doubravčicích. Ze strany žalobce však k užívání domu nikdy nedošlo, neboť družský poměr ukončili se žalovanou v roce 2022, stavbu užívá výlučně žalovaná jako vlastník. Dům stavěli se společným záměrem, že oba účastníci v něm budou spolu jako rodina s nezletilou dcerou žít. Ze strany žalobce se nejednalo pouze o pomoc se sháněním materiálů a potřebných pracovníků s tím, že mu žalovaná bude za jeho pomoc provádět účetní práce pro firmu [Anonymizováno]. Tyto práce vykonávala žalovaná ve zcela zanedbatelném rozsahu v nepoměru mezi tím, co žalobce odpracoval na domě.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že žalovaná nejprve vedla se žalobcem spor o zaplacení částky 1 448 652,42 Kč. Po zamítnutí žaloby proti žalované podal žalobce proti žalované žalobu na určení vlastnictví. Mezi účastníky probíhá i několik sporů o úpravu poměrů k nezletilé dceři. Žalobce je otcem nezletilé dcery účastníků, vztah mezi účastníky je komplikovaný. Často docházelo k hádkám a k několika rozchodům. Od května 2019 do října 2021 žila žalobkyně se svojí dcerou v bytě v [adresa], který poté v říjnu 2021 prodala. Od 3.10.2021 do června 2022 žila žalovaná s dcerou v bytě žalobce v Praze, kde jí žalobce umožnil bydlení po prodeji jejího bytu, neboť byt musela vyklidit. Žalobce sám v bytě nebydlel, byt pronajímal. Žalovaná se v té době zdržovala v bytě pouze částečně, žila u svých rodičů, nebo na chatě ve Vlkančicích. Účastníci společně nehospodařili, nevedli společnou domácnost. Každý své potřeby uhrazoval sám. Žalovaná měla zájem na výstavbě domu, proto prodala byt v [adresa] a z výtěžku financovala jak koupi pozemku, tak stavbu rodinného domu. Na koupi pozemku jí žalobce peníze půjčil. Žalovaná mu je vrátila v květnu 2022. Smlouvu o dílo na výstavbu domu uzavřela žalovaná 4.10.2020. Žalobce nabídl žalované pomoc při stavbě a shánění materiálu, veškerý materiál však hradila žalovaná ze svých prostředků a úspor. Celkem uhradila na účet žalobce 5 254 286 Kč. Žalobce nákup materiálu fakturoval na svoji firmu s tím, že může uplatnit odpočet DPH. Všechny faktury vydané společností žalobce žalovaná uhradila. Žalobce neměl zájem sdílet společnou domácnost se žalovanou, neboť v té době stavěl svůj dům v Jevanech. Žalovaná tedy uhradila pozemek i stavbu ze svých prostředků a neměla zájem na užívání domu společně se žalobcem. Se žalobcem nežili od roku 2019, proto je dům ve výlučném vlastnictví žalované.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem st. p. č. [hodnota] o výměře 201 m2, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno] a pozemku č. [Anonymizováno] o výměře 616 m2, zapsané na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].
4. Z kupní smlouvy ze dne 17.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaná jako kupující uzavřela kupní smlouvu s firmou [právnická osoba], jejímž předmětem byl prodej pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaný na LV [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [adresa]. Kupní cena byla ve výši 2 331 250 Kč včetně DPH.
5. Z kupní smlouvy ze dne 2.2.2021 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela kupní smlouvu s [jméno FO] a [jméno FO], jejímž předmětem byl prodej bytové [Anonymizováno] v čp. [Anonymizováno] na pozemku [Anonymizováno] v k.ú. a obec [adresa] a spoluvlastnický podíl na pozemku pod budovou o velikosti [Anonymizováno]. Kupní cena byla sjednána ve výši 5 307 500 Kč.
6. Ze smlouvy o dílo ze dne 4.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaná a firma [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vyhotovení dokumentace pro stavební povolení na stavbu rodinného domu v Doubravčicích Cena projektu byla 125 000 Kč.
7. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou z 31.5.2019 bylo zjištěno, že v té době žalobkyně a žalovaný spolu nevedli společnou domácnost, rozešli se, žalobce se domlouval se žalovanou na styku s nezletilou dcerou.
8. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a jednotlivými dodavateli bylo zjištěno, že žalovaná poptávala garážová vrata, rekuperační jednotku, okna a venkovní dveře, nacenění izolace, anhydritové podlahy, tepelné čerpadlo a žaluzie do oken. Veškerou komunikaci s dodavateli vedla žalovaná prostřednictvím svého e-mailu.
9. Z výpisu z účtu žalované za období od 5.6.2020 do 19.8.2022 bylo zjištěno, že žalobce platil měsíčně žalované částku 5 000 Kč. Zřejmě se jednalo o výživné na nezletilou dceru.
10. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a účetní firmy [Anonymizováno] [jméno FO] bylo zjištěno, že probíhala komunikace ohledně provádění účetnictví, kdy žalovaná dodávala podklady pro účetní a doklady týkající se faktur za materiál. Dále zasílala faktury za zpracované účetnictví pro firmu [Anonymizováno]. [jméno FO] požadovala po žalované zaslání účetních dokladů k jednotlivým platbám týkajících se materiálu.
11. Z e-mailové komunikace mezi žalovanou a [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaná v dubnu 2021 poptávala koupi domu v obci [adresa], kde probíhala výstavba rodinných domků. Cena domu měla být od 4 990 000 Kč do 5 290 000 Kč. Obdobnou komunikaci vedla žalovaná i ohledně koupě domu [adresa], kde měla zájem o rezervaci posledního domu. Vzhledem k nesouhlasnému stanovisku Krajského úřadu Středočeského kraje, kdy nebyla výstavba povolena, žalovaná od tohoto záměru ustoupila.
12. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou od ledna 2021 do července 2022 bylo zjištěno, že v lednu 2021 byl zakoupen pozemek v Doubravčicích, účastníci v komunikaci hovoří o tom, že budou realizovat výstavbu domu. Čekalo se na stavební povolení. V komunikaci se vždy mluví o obou účastnících, žalovaná mluví „o nás“, „o našem“ pozemku. Dále o tom, zda si objednají dlažbu nebo nerez. Vždy mluví v množném čísle. Např. v září 2021, kdy byl přivezen materiál „to je na náš barák“. V červenci 2022 došlo mezi účastníky k rozchodu.
13. Z výpisu z účtu žalované za období od 1.5.2019 do 31.5.2020 bylo zjištěno, že žalobce hradil na účet žalované pravidelně výživné ve výši 5 000 Kč. Žalovaná v té době pobírala pouze rodičovský příspěvek, který jí byl zasílán úřadem práce.
14. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze srpna 2022 bylo zjištěno, že vztahy v té době mezi účastníky byly v té době již vyhrocené. V elektronické komunikaci se píše o tom, že žalovaná si myslela, že v domě budou bydlet spolu, že to mezi nimi nějak bude fungovat, že v domě budou bydlet všichni jako rodina.
15. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce podal žalobu proti žalované o zaplacení částky 1 448 652,42 Kč, a to z důvodu, že účastníci žili jako druh a družka. Žalobce byl v té době jediným společníkem společnosti Wayant s.r.o., kdy účastníci měli v zájmu výstavbu rodinného domu, kterému předcházela koupě pozemku. Po koupi pozemku uzavřela žalovaná kupní smlouvu se společností na dodávky hmotného plnění (stavebního materiálu) určeného na realizaci stavby. Žalovaná uhradila žalobci celkem částku 5 254 286 Kč. Celková hodnota plnění společnosti ke stavbě rodinného domu činila 4 096 688,42 Kč. Po odečtení zálohových faktur zůstala k uhrazení žalovaná částka. Žalovaná však přes výzvy žalobce tuto částku neuhradila. Ve spise jsou založeny jednotlivé faktury na jednotlivá plnění. Okresní soud v Kolíně dne 29.6.2023 vydal rozsudek, kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 20.12.2023 byl rozsudek Okresního soudu v Kolíně změněn tak, že žaloba byla zamítnuta. V rozsudku Krajský soud uzavřel, že bylo prokázáno, že účastníci při stavbě rodinného domu postupovali ve vzájemné součinnosti a společně. Žalobce se významně podílel tím, že nakupoval materiál, jednal s dodavateli apod. Z toho je evidentní, že účastníci žili ve společné domácnosti jako druh a družka a vychovávali společné dítě. Ve věci byli slyšeni i svědci, a to [jméno FO], která potvrdila, že žalovaná jí předkládala daňové doklady, které byly vystaveny na firmu [Anonymizováno], tyto se týkaly výstavby domu v Doubravčicích. Na dokladech byla uvedena jako kontaktní osoba žalovaná. Svědkyně měla zato, že dům stavěli společně. Svědek [jméno FO] vypověděl, že vykonával funkci jako stavební dozor, kontaktovala jej žalovaná, v kontaktu byl i se žalobcem. Platila mu žalovaná. O tom, jak účastníci financovali stavbu, nevěděl. Jednal často se žalobcem, který řídil průběh stavby, platil materiál, dovážel ho, komunikovali hlavně prostřednictvím mobilu. Žalovanou viděl na stavbě asi dvakrát. Svědek [jméno FO] uvedl, že se žalobcem se vídá často pracovně, řešil s ním záležitosti okolo stavby v Doubravčicích. Žalobce býval často na stavbě, se žalobcem řešil nákup materiálu, na to, komu dům patří se svědek nikdy neptal. Měl zato, že žalobce stavěl dům pro oba. Svědek [jméno FO] vypověděl, že dům stavěl žalobce, často ho vídal na stavbě ještě se zedníky cizí národnosti. Svědkyně [jméno FO] v předchozím řízení vypověděla, že ji kontaktovala žalovaná ohledně výstavby plotu. Dohadovaly se o tom, jak přispět na plot. Práce platila žalovaná hotově. Kdo byl vlastníkem pozemku, si již nevybavovala. Svědek [jméno FO] vypověděl, že jednal s oběma účastníky, na základě inzerátu jej kontaktoval žalobce, ohledně pozemku, z jakých peněz byla zaplacena kupní cena, nevěděl, jako kupující byla uvedena žalovaná. Objednatelem projektu byla také žalovaná. Žalobce říkal, že postaví dům svépomocí.
16. Z protokolu z jednání ze dne 15.2.2023 týkající se jednání ohledně úpravy poměrů k nezletilé [jméno FO] a rozsudku zdejšího soudu [spisová značka] ze dne 3.5.2023 bylo zjištěno, že žalovaná v průběhu řízení uvedla, že s otcem nezletilé (žalobcem) nevedou společnou domácnost od června 2022. Předtím žili společně ¾ roku. Předtím spolu žili společně do roku 2019, pak se rozešli. V říjnu 2021 obnovili soužití, často však docházelo k hádkám, opětovně se rozešli v červnu 2022.
17. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že se žalovanou žili od roku 2011. V roce 2016 se z jejich vztahu narodila nezletilá dcera. Až do roku 2019 žili v bytě žalované v [adresa]. V průběhu vztahu účastníci zakoupili dům v [adresa], do domu se nenastěhovali, v květnu 2019 se rozešli, žalobce bydlel krátce v hotelu, později ve svém bytě v [Anonymizováno]. Později vztah se žalovanou obnovili, podmínkou bylo, že se odstěhují do domu, byt byl malý. Žalovaná bydlela v té době v bytě v [adresa], žalobce ve svém bytě v Praze. Stýkali se každý den, žalobce vodil nezletilou do školky. V té době sháněli dům. Žádný vhodný nemohli sehnat, proto žalobce navrhl, že postaví dům společně. Žalovaná měla podmínku, že dům bude napsaný na ni. Žalobce s tím souhlasil. Pozemek v Doubravčicích našel žalobce, zaplatil jej, žalovaná mu později po prodeji bytu částku za pozemek zaplatila. Se žalovanou se dohodli, že v domě budou bydlet společně, jedna místnost v domě byla plánována jako kancelář pro žalobce. Kdo bude stavebníkem v té době neřešili. Kdy byla kolaudace domu, neví, bylo to již po rozchodu účastníků. Žalovaná byla vedena jako vlastník, žalobce proto podal žalobu na zaplacení částky. Chtěl, aby mu žalovaná uhradila dluh, poté, co byla žaloba zamítnuta, řešil určení vlastnictví. Žalobce hradil práce a materiál ze svých finančních prostředků, žalovaná mu později částky uhradila. Pokud by měl v domě kancelář, platil by žalované pronájem. Chtěl si odbydlet DPH z faktur, které žalované nevracel. DPH činilo cca 900 000 Kč. Po rozchodu se žalovaná odmítla o čemkoliv bavit. Materiál, který nakupoval, nebyl používán na výstavbu domu v Jevanech. V Jevanech probíhala rekonstrukce původní chaty, bylo to v roce 2021. Žalobce požaduje vypořádání dluhu, pokud by byl úspěšný v předchozím sporu, nepožadoval by určení vlastnictví.
18. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v roce 2019 se žalobce odstěhoval, ukončili spolu vztah. Žili spolu od roku 2011, kdy se žalobce nastěhoval do [adresa], byt v Praze pronajímal. Žili spolu až do tří let dcery, potom se žalobce odstěhoval. Žalovaná si sama hledala dům, procházela nabídky, k žádné koupi však nedošlo. Se žalobcem se snažila komunikovat, stýkal se s dcerou, mluvili spolu o koupi domu. Žalobce řekl, že je lepší si dům postavit vlastní. Žalobce nabídl žalované pomoc se stavbou s tím, že má Ukrajince, kteří stavbu budou provádět. Jako protislužbu požadoval po žalované účetní práce. Žalovaná připravovala doklady pro účetní pí [jméno FO]. V době, kdy prodávala dům v [adresa], musela se zaplatit záloha za pozemek, žalovaná tyto prostředky neměla, žalobce je uhradil ze svého. Žalovaná mu to později vrátil. V žádosti o stavební povolení je uvedena žalovaná, žalobce nikdy neumluvil o tom, že by chtěl být spoluvlastníkem nemovitosti ani stavebníkem. Od podzimu 2021 do června 2022 žili v bytě u žalobce na Proseku. Od září 2022 žila žalovaná s dcerou v Doubravčicích. V době, kdy žili na Proseku, žalovaná nijak na bydlení nepřispívala, dělala pro žalobce účetní práce. Výživné na dceru platil žalobce na účet žalované. Výživné bylo určeno dohodou účastníků. Úprava styku byla provedena v červnu 2022 po rozchodu. Mezi účastníky byly spory, stav nefungoval. Žalobce dům nechtěl, vlastní několik nemovitostí, žalovaná chtěla dům pro sebe. Žalovaná si vedla deník, vždy žalobci uhradila na účet částku, kterou zaplatil. Něco platila hotově, některé faktury, které žalobce předkládal v předchozím sporu se týkaly domu v Jevanech. Žádné vyúčtování žalobce žalované nepředložil. Ke kolaudaci došlo v r. 2023, kolaudaci zařizovala žalovaná. Žalobce se nestaral o to, kdo bude vlastníkem nemovitosti, o dům se vůbec nezajímal, se žalovanou se vůbec nebavil. Celková částka na dům byla přes 5 000 000 Kč. Všechny faktury, které žalobce předložil, žalovaná uhradila. Poslední platba byla v r. 2022. Něco platila žalovaná hotově. Žalovaná zařizovala objednávky materiálu, schůzky, reklamace. Ukrajince platil žalobce, žalovaná mu částky posílala na účet. Žalovaná žádné práce na stavbě nevykonávala. Když bylo potřeba řešila to e-mailovou komunikací. O materiálu a vybavení se radila se žalobcem, který řešil technické věci. Žalobce vybíral materiál na stavbu, např. zateplení a cihly. Dohoda účastníků byla taková, že žalobce pomůže žalované se stavbou a žalovaná pro něj bude vykonávat účetní práce.
19. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že se žalovanou jsou kamarádky, občas se vídali společně se žalobcem. Do doby narození nezletilé Sofie byl vztah účastníků dobrý, potom začaly neshody a naschvály. Od r. 2019 spolu účastníci nežili. Žalobce v [adresa] nebydlel. Žalovaná sháněla dům, nejprve chtěla dům koupit, žalobce jí však řekl, že výstavba je levnější. Žalobce vypomáhal žalované, protože se domníval, že se k němu vrátí. Žalovaná bydlela se žalobcem v bytě na Proseku, bylo to asi půl roku. Svědkyně ví o tom, že žalovaná vypomáhala žalobci s účetnictvím. Na stavbě byla několikrát, vypomáhala spolu se svým přítelem žalované, dům nebyl dodělaný. Žalovaná se tam stěhovala někdy v létě 2022. Zda byl pozemek zakoupen před prodejem bytu v [adresa], neví. Žalovaná chtěla žít v domě sama. Bydlení u žalobce brala jako výpomoc, společnou domácnost nevedli. Veškeré informace má svědkyně od žalované. Se žalobcem se viděla naposledy v r. 2019, se žalovanou je v kontaktu dodnes. Kdo financoval stavbu, neví. Žalovaná jí řekla, že jí žalobce se stavbou vypomáhal.
20. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], sestry žalované, bylo zjištěno, že účastníci se rozešli, když byly nezletilé asi tři roky, v té době u ní žalobce bydlel v [adresa]. Vztah nebyl nikdy spokojený, pořád se hádali. Žalovaná chtěla koupit dům, svědkyně se s ní byla podívat na jeden z domů. Žalobce říkal, ať takové domy nekupuje, že jí pomůže se stavbou. Stavba neprobíhala tak rychle, jak žalovaná předpokládala. Po prodeji domu v [adresa] neměla kam jít, proto bydlela u žalobce na Proseku. Stavbu financovala žalovaná z prodeje bytu. Žalovaná vypomáhala žalobci s účetnictvím. Další společné soužití už nepředpokládala. Říkala, že se se žalobcem nedá žít. Dům byl žalované, neplánovala tam se žalobcem žít, neplánovala to ani v době koupě pozemku. O tom, že by žalobce financoval výstavbu domu, neví. Všechno ví od žalované, se žalobcem se o financích nikdy nebavila. V bytě na Proseku nežili ve společné domácnosti, bylo to spíš spolubydlení.
21. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovanou zná od své přítelkyně, žalobce viděl jednou nebo dvakrát. Zprostředkovaně ví, že vztah účastníků už skončil. Rozešli se někdy v r.2019 ještě před Covidem. Se žalovanou se stýkal i po rozchodu účastníků. Vypomáhal jí na stavbě jako instalatér. Kdo zařizoval výstavbu domu a financování stavby neví. Na stavbě dělal jen elektroinstalaci, původní byla neodborně udělaná. Stavba nebyla zcela dokončena, nebyla hotová koupelna, okna. Žalované pouze vypomáhal. O jejích vztazích se žalobcem nic neví.
22. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že zná oba účastníky asi 20. let. Účastníci bydleli v [adresa] asi od r. 2017, vztah mezi nimi nebyl dobrý. Žalovaná nikdy neplánovala svatbu se žalobcem. V r. 2019 se rozešli. Byt v [adresa] byl malý, nebyl tam pokoj pro dceru. Žalovaná proto chtěla větší dům. Svědkyně byla na stavbě někdy v r. 2021, pracovali tam Ukrajinci. Kdo se o stavbu staral a financoval, neví, se žalovanou se o tom nebavily. Jak dlouho dům stavěli, neví. Se žalovanou se bavily o tom, jak má dům vypadat. V domě neplánovala žít se žalobcem, žalobce jí dělal samé naschvály, nemluvili spolu, nežili spolu jako rodina. O financování pozemku se nestarala. Žalované se na to neptala. Stejně tak neví nic o nákupu materiálu.
23. Žalovaná předložila soudu ještě další listinné důkazy, a to fotodokumentaci domu, ve kterém s nezletilou bydlí a který je předmětem určení vlastnictví. Soud má však zato, že předložené vady a nedodělky stavby nejsou předmětem žaloby a tyto důkazy považuje za nadbytečné. Stejně tak považuje za nadbytečnou fotodokumentaci domu v [adresa], ze které není patrno, v jakém časovém období probíhala, kdo ji prováděl, kdo financoval. Z pořízené fotodokumentace lze zjistit pouze časový údaj, to, zda stavba je povolena či nikoliv, není předmětem sporu.
24. Pokud se týká výpovědi svědků, má soud za to, že tyto výpovědi jsou pouze účelové, neboť sama žalovaná uvedla ve výpovědi u zdejšího soudu v průběhu řízení o úpravu poměrů nezletilé, že společnou domácnost se žalobcem ukončili v červnu 2022. V době výstavby domu žili jako druh a družka. Soud proto považuje výpovědi svědků za nevěrohodné.
25. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
26. Soud tak v prvé řadě musel vyřešit otázku, zda vůbec existuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve smyslu § 80 o.s.ř. Ustálená soudní praxe dospěla ke konstantnímu závěru, že určovací žaloba má preventivní charakter a má místo jednak tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva a nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak a jednak v případech, v nichž určovací žaloba více než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. V dané věci je tedy dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnictví, neboť bez požadovaného určení by jeho vlastnické právo nemohlo být zapsáno v katastru nemovitostí a nebylo by tak možné dosáhnout souladu mezi právním a faktickým stavem.
27. Mezi účastníky bylo nesporné, že věc, která je předmětem tohoto řízení vznikla zhotovením, tedy vytvořením nové věci. Pro posouzení, zdali ke stavbě vzniklo výlučné či podílové spoluvlastnictví více osob hraje důležitou roli otázka, zda byla stavba postavena svépomocí, nebo na základě smlouvy o dílo, v tomto případě se jednalo o první variantu. Vlastnictví k nově zhotovené věci nabývá ten, kdo ji vytvořil. Jde-li o stavbu, nabývá k ní vlastnictví stavebním, tedy ten, kdo stavbu uskutečnil právně relevantně projeveným úmyslem mít ji pro sebe (NS ČR v rozhodnutí 22Cdo 1174/2001)
28. Po shora provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaná žili od r. 2011 ve vztahu jako druh a družka, z tohoto vztahu se v r. 2016 narodila nezletilá [jméno FO]. Vztahy mezi účastníky byly konfliktní, několikrát mezi nimi došlo k rozchodu, kvůli nezletilé se pak snažili svůj vztah obnovit. Sama žalovaná uvedla, že nevedli společnou domácnost od r. 2019. V r. 2021 vztah obnovili, znovu se rozešli v červnu 2022. V době společného soužití započali se stavbou rodinného domu v Doubravčicích. Pozemek byl ve vlastnictví žalované. Žalovaná byla také stavebníkem a byla zapsána jako jediný vlastník v katastru nemovitostí. K rozchodu účastníků došlo v červnu 2022, kdy stavba byla již téměř dokončena. Žalobce se podílel na výstavbě domu značnou měrou (ať již finančně, kdy zakoupil pozemek, platil řemeslníky, stavební materiál a vybavení), tak i vlastní prací, kdy na stavbě pracoval, sháněl a dovážel materiál. V době zahájení stavby žili účastníci ve společné domácnosti a plánovali společnou budoucnost (e-mailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou, která hovoří „o našem domě“ a o různých činnostech výstavby domu, hovoří v množném čísle jako „my“). Žalované však nelze vytýkat, že se na stavbě domu nepodílela fyzicky, když je obvyklé ve společném hospodaření, včetně vytváření nových hodnot je odrazem fyzických možností a schopností partnerů ovlivněné jejich stavem. Účastníci tak společnou činností a investicemi každého z nich stavěli rodinný dům s úmyslem stát se spoluvlastníkem nové věci (stavby).
29. Stavebníkem v občanskoprávním smyslu je osoba, která se fakticky podílí na zřízení stavby, není-li z dohody zřejmé nebo z okolností, že tato osoba pomáhá jinému (řemeslník, sousedská výpomoc), např. NS ČR v rozhodnutí 22 Cdo 2258/2007. Je-li více stavebníků, nově vzniklá stavba se stává předmětem jejich spoluvlastnictví (NS ČR v rozhodnutí 2473/2006). Pro posouzení, kdo je stavebníkem není samo o sobě rozhodné, komu bylo odesláno stavební povolení (NS ČR v rozhodnutí 22 Cdo 2353/2011 a NS ČR v rozhodnutí 22 Cdo 3710/2014). Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví neuzavřeli žádnou dohodu, přičemž z okolností není zřejmé, že by mělo jít jen o stavbu ve vlastnictví jen některé z těchto osob, nelze vyloučit, že stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby. Samotná okolnost, že se stavebníci nově vzniklé stavby dohodli pouze „na společném užívání“ této stavby, aniž by cokoli sjednali o vlastnictví k ní, ještě nevylučuje jejich spoluvlastnictví.
30. Při posouzení vlastnických vztahů a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Tato dohoda nemusí mít písemnou formu (může být ústní nebo i konkludentní), je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci chtěli založit spoluvlastnický vztah, to že účastníci spolu užívají stavbu společně, je zpravidla důkazem o existenci konkludentní dohody o spoluvlastnictví, nevyplývá-li z okolností něco jiného (NS ČR v rozhodnutí 22 Cdo 36/10/2014). Ke vzniku spoluvlastnictví může dojít i přes absenci jakékoliv dohody.
31. Žádný z účastníků při pořizování stavby pak nepostupoval v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sent (práva bdělých jsou chráněna), což je mezi osobami žijícími v partnerském vztahu časté. Žalobce si nijak nezajistil svůj spoluvlastnický vztah k domu a dům tak na základě zápisu v katastru nemovitostí je ve vlastnictví žalobkyně jako jediného vlastníka.
32. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že v době vzniku stavby účastníci vedli společnou domácnost a žili v partnerském vztahu jako druh a družka. K jejich rozchodu došlo až v r. 2022, a to v červnu, kdy byla stavba dokončena (e-mailová komunikace účastníků, výpověď žalované v opatrovnickém řízení). Žalovaná neprokázala, že by žalobce poskytoval plnění související s výstavbou z jiného důvodu (půjčka, platba za bydlení). Oba účastníci se aktivně podíleli na stavbě (žalobce jednak fyzicky, kdy na stavbě pracoval, vozil materiál a jednak finančně, kdy hradil náklady spojené s výstavbou), žalovaná aktivně jednala s dodavateli, sháněla vybavení domu, podílela se na stavbě i finančně, kdy část závazků uhradila žalobci. Žalovaná hradila materiál a některé práce ze svých vlastních prostředků získaných prodejem bytu v [adresa]. Žalobce se podílel finančně na hrazení materiálu, výplatě řemeslníků atd. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalovaná dala, jakkoliv najevo žalobci, že od něj přijímá nemalé finanční prostředky a finanční pomoc za jiným účelem, než je výstavba domu a ani nebylo zřejmé, že se jedná o stavbu žalované, na které žalobce pouze pomáhá (e-mailová komunikace účastníků, výpovědi svědků v řízení [spisová značka]). Za této situace vychází soud z toho, že stavba se tak stala podílovým spoluvlastnictvím účastníků a žalobě proto zcela vyhověl.
33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci byl zcela úspěšný žalobce, proto mu soud přiznal náhradu nákladů v plné výši v souladu s vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění a to 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, podání žaloby, replika k vyjádření žalované, 4x jednání u soudu, z toho 2x více než 2 hodiny), a jeden půl úkon právní služby (sdělení soudu) § 11 vyhl., z tarifní hodnoty 113 000 Kč tedy jeden úkon po 5 620 Kč - § 9 odst. 4, písm. a) vyhl., 10 režijních paušálů po 450 Kč - § 13 vyhl., 8x cestovné [adresa] a zpět vždy 330 km, ztráta času 40 půlhodin po 150 Kč, tj. 17 824 Kč - § 14 vyhl. DPH 21%, celkem 96 614 Kč.