Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci:a) částku 24 270 Kčb) se zákonným úrokem z prodlení z částky 24 270 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 971 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 24 270 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 2. 3. 2023 smlouvu o úvěru č. [číslo úvěrové smlouvy], na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 27 270 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve sjednaných týdenních splátkách po 455 Kč spolu se sjednanými poplatky. Úrok byl sjednán ve výši 16,53 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 25. 4. 2024 a vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky.
2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 27 270 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit ve sjednaných týdenních splátkách po 455 Kč spolu se sjednanými poplatky a úroky. Součástí je i evidenční karta klienta a formulář o standardních informacích.
4. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě do 7 dnů, a to z důvodu zesplatnění úvěru ke dni 24. 10. 2024.
5. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud zavěrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci.
6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
9. Podle §86odst.1) téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle §86 odst.2 téhož zákona)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 27 270 Kč, a kterou soud po právní stránce soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná splácela úvěr pouze částečně, část dlužných splátek neuhradila, žalobce proto ke dni 25. 4. 2024 úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru ověřoval tvrzení klienta a pravdivost informací prostřednictvím formuláře pro spotřebitelský úvěr a evidenční karty klienta, a dospěl k závěru, že spotřebitel je schopen úvěr uhradit. Žalovaná nesplnila svoji povinnost, vyplývající ze smlouvy, nehradila řádně a včas splátky sjednané ve smlouvě a žalobce proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1968 o. z. dle vl. nař. 351/2013 Sb.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 971 Kč.