Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, dále pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 59,14 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 14,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o nedoplatek dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum], s tím, že tento dluh se sestává z nedoplatku úvěrové jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů za upomínání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]; příslušenství žalobkyně požaduje ve formě zákonných úroků z prodlení a úroku za poskytnutí úvěru. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, když se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů a interních databází. Před podáním žaloby byl žalovaný bezúspěšně vyzýván k úhradě dluhu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména níže označené důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- Z předsmluvního formuláře k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l. 49) soud nezjistil k osobě žalovaného žádné informace, s výjimkou informací o poskytovaném spotřebitelském úvěru (obecných i konkrétních).- Z návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota] (č.l. 52) podepsaného žalovaným elektronicky dne [datum] (13:31:40) vyplynulo, žádost o úvěr ve výši 50 000 byla podána žalovaným, a to na formulářovém vzoru žalobkyně. Žalovaný za tím účelem uvedl své osobní identifikační údaje, k osobě žalovaného však soud žádné informace (zejména majetkové) nezjistil.- Z výplatních pásek (č.l. 11) vyplynulo, že čistá mzda žalovaného u společnosti [právnická osoba]. činila v měsíci květen 2023 částku [částka] a v měsíci červen 2023 částku [částka].- Z výpisů z bankovního účtu žalovaného (č.l. 12-31, 44) za měsíce duben 2023 až červenec 2023 soud zjistil, že žalovanému je vyplácen invalidní důchod 1. stupně ve výši [částka] měsíčně a dále mzda od zaměstnavatele [právnická osoba]. ve výši cca [částka] měsíčně. Ostatní příjmy žalovaného plynou z hazardních her, když v měsíci duben 2023 žalovaný vynaložil na hazard částky ve výši cca [částka], v měsíci květen 2023 ve výši cca [částka], v měsíci červen 2023 ve výši cca [částka] a v měsíci červenec 2023 ve výši cca [částka], přičemž zůstatky na účtu byly záporné.- Z dokladu o vyplacení úvěru (32) vyplynulo, že ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného byla dne [datum] odepsána částka [částka] se zprávou pro příjemce „RAZDVA PUJCKA 930037“.- Z interních záznamů žalobkyně – výpis SOLUS, výpis z NRKI (č.l. 48, 10) soud zejména zjistil, že žalovaný žádal o úvěr u šesti finančních institucích odlišných od žalobkyně, a že součet celkové zbývající částky splátkových operací činil [částka].- Z oznámení o schválení úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l 35) soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel akceptovala návrh žalovaného ze dne [datum] na uzavření smlouvy o úvěru. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář, z něhož vyplývá rozložení splátek do čtyřiceti osmi způsob uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku.- Ze sjetiny záznamů klientské zóny (č.l. ř6) má soud za prokázané, že žalovaný elektronicky dálkovým způsobem uzavřel smlouvu o úvěru č. [hodnota].- Z karty klienta (č.l. 60) soud zjistil, že se jedná o interní záznamy žalobkyně, z nichž vyplývá, že žalovanému byl dne [datum] vyplacen úvěr ve výši [částka], nominální výše úvěru činí [částka]. Na dluh bylo zaplaceno [částka], k doplacení zbývá [částka]. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala ohledně úhrady splátek ([datum], [datum], [datum], [datum]).- Z dopisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] (č.l. 36, 42, 41, 43) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy.- Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu (č.l. 58, 59).
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru: žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní elektronicky dálkovým způsobem smlouvu o úvěru a za tímto účelem poskytl své osobní údaje. Žalovanému byl dne [datum] poskytnut úvěr v souhrnné výši [částka], žalovaný zaplatil žalobkyni [částka]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě nedoplatku.
5. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce následovně: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).
6. Soud se s ohledem na právní úpravu zabýval nejprve otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že z dokladů od žalovaného (výplatní pásky), dále databází (SOLUS a NRKI) a jiných zdrojů (výpisy z účtů) byl „ověřen pravidelný měsíční příjem a výdaje žalovaného, které zahrnují životní minimum jednotlivce a povinnou rezervu“ a doplnila, že bylo možné úvěr poskytnout, když žalovaný v době žádosti nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, stejně tak jeho zaměstnavatel, žalovaný nebyl u žalobkyně veden jako osoba ve stavu žalobního vymáhání, žalovaným předložený doklad totožnosti nebyl neplatný a zprostředkovatel úvěru doporučil úvěr ke schválení. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalobkyně nedisponovala „osobním prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech“, a vycházela toliko z údajů z veřejně dostupných databází, výplatních pásek žalovaného za měsíc květen a červen 2023 a jeho výpisů z účtů za období duben až červenec 2023. Tyto podklady, z nichž žalobkyně vycházela, však nelze pro účely prověření úvěruschopnosti žalovaného považovat za dostatečné, neboť z nich nelze učinit zjištění, ani ověření schopnosti úvěr splácet. Žalobkyně neměla k dispozici relevantní (konkrétní) informace o příjmových a výdajových poměrech žalovaného, jako žadatele o úvěr. Z výpisů z účtů sice vyplynulo, že žalovaný disponuje pravidelným měsíčním příjmem ze zaměstnání, a že je mu vyplácen invalidní důchod. Z výpisů však vyplynulo i to, že z účtu žalovaného nepřetržitě odcházely pravidelné platby v nižších i vyšších částkách různým sázkovým kancelářím a jiným poskytovatelům hazardu. Ze všech výpisů plyne, že žalovaný prakticky každodenně utrácel nemalé částky za online hazard. Jeho účtem procházelo vysoké množství finančních prostředků, především z hazardu, které byly prakticky ihned využity na další sázení. V takové situaci je zcela zřejmé, že již z těchto podkladů, poskytnutých žalobkyni, plynuly důvodné pochybnosti o možnosti žalovaného splácet úvěr, přestože výše měsíční splátky nebyla nikterak vysoká a žalovaný ji po určitou dobu i byl schopen splácet. Pochybnostem dále nasvědčuje i měsíční zůstatek na účtu žalovaného, kdy celkový měsíční rozdíl mezi příjmy a výdaji byl vždy záporný. Pochybnosti plynou i z absence údajů o nákladech na bydlení a životní potřeby, které z výpisů z účtu nejsou zjistitelné. Lze tak uzavřít, že žalobkyně neměla v době poskytnutí úvěru dostatečné informace svědčící o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když nezjišťovala a neověřovala především výši jeho výdajů. Bez zjišťování a ověření údajů o příjmech a zjišťování skutečných nákladů, včetně jejich doložení, lze jen těžko učinit kvalifikovaný úsudek o celkových poměrech žalovaného a lze jen těžko kvalifikovaně posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Postup, kdy žalobkyně nezjišťovala a nijak blíže neověřovala příjmy, zejména však výdaje žalovaného, tak není dle soudu dostatečným ověřením úvěruschopnosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
7. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., a pokud ano, pak v jaké výši a v jaké době. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni částku [částka], což potvrdila i sama žalobkyně. Žalovaný další úhradu dluhu či jeho části netvrdil, ani k tomu nepředložil žádné důkazy. Zůstatek dlužné jistiny tak činí [částka]. Soud proto žalobě co do této částky vyhověl, včetně příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení, které soud přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu, kdy se žalovaný dostal se zaplacením této částky do prodlení, a to ode dne odeslání předžalobní výzvy k plnění, tedy ode dne [datum]. Soud zamítl žalobu co do zbývající částky (částek), včetně požadovaného příslušenství, neboť ujednání o povinnosti k její (jejich) úhradě (včetně příslušenství) obsahovala úvěrová smlouva, kterou však soud vyhodnotil jako neplatnou.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu 40 % ([částka]) a neúspěch v rozsahu 60 % ([částka]), procesně úspěšnější tak byl žalovaný, který by měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 20 % (60%-40%). Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud výrokem III náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.