Výrok
I. Soud schvaluje tento smír účastníků:Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 719,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 719,05 Kč od 14.5.2025 do zaplacení, společně s náhradou nákladů nalézacího řízení ve výši 19 701,20 Kč, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč splatných vždy do 25. kalendářního dne příslušného měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci usnesení o schválení smíru, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žádný z účastníků nemá práva na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 16. 12. 2016 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 80 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů poskytnutých žalovaným, lustrací žalovaného v interních a externích databázích a porovnáním jeho příjmů a výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný však svou povinnost nesplnil řádně a včas, proto žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil. Žalobkyně po žalovaném požadovala 19 219,05 Kč jakožto dlužnou jistinu úvěru, poplatky ve výši 1 500 Kč (3x poplatek ve výši 500 Kč za odeslané upomínky naúčtovaný v souladu s obchodními podmínkami), kapitalizovaný úrok ve výši 9 340,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 535,30 Kč, úrok ve výši 17,90 % ročně z částky 20 719,05 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 719,05 Kč od 14. 5. 2025 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.
2. V průběhu řízení účastníci uzavřeli smír ve znění uvedeném ve výroku I usnesení a navrhli jeho schválení s tím, že jím je celý předmět řízení mezi nimi vypořádán.
3. Podle § 99 odst. 1 věty první a odst. 2 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.
4. Soud dospěl k závěru, že smír je v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, ve znění pozdějších předpisů a § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy. V posuzované věci se žalobkyně domáhá peněžitého plnění s odůvodněním, že žalovaný nesplatil úvěr poskytnutý podle smlouvy o úvěru. Předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Současně soud neshledal, že by uzavřený smír byl v rozporu s právními předpisy kogentní povahy, ani že by je obcházel. Proto soud podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. smír schválil, včetně dohody o nákladech řízení dle shodně projevené vůle účastníků. Tímto jsou veškeré nároky účastníků v tomto řízení vypořádány a schválený smír má podle § 99 odst. 3 o.s.ř. účinky pravomocného rozsudku.
5. Účastnící se v rámci smíru dohodli o náhradě nákladů řízení, proto soud o povinnosti k jejich úhradě zvlášť nerozhodoval ve smyslu § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného.
6. Ve smyslu § 10 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud nerozhodoval o vrácení části zaplaceného soudního poplatku, když byl soudní poplatek zaplacen ve výši 829 Kč a nevratných je 20 %, minimálně však 1 000 Kč.