Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 10,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, BNP Paribas [právnická osoba], odštěpný závod BNP Paribas [právnická osoba] SA, IČO: [IČO], jako původní věřitel, a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, a to na základě žádosti žalovaného č. [hodnota], jíž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátil tyto peněžní prostředky ve 48 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje [datum]. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, když od [datum] nebylo na úvěrový dluh plněno ničeho, proto předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila, a to ke dni [datum]. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], sjednaného úroku v sazbě 10,98 % p.a. za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a sjednaných poplatků ve výši [částka] (cena za pojištění ve výši 3x [částka] a náklady spojené s prodlením ve výši [částka]), to vše spolu se sjednaným úrokem 10,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného upomínala, naposledy předžalobní výzvou před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě, přestože mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: Z přílohy žádosti o úvěr č. [hodnota] vyplynulo, že žalovaný ke své osobě uvedl, že je vyučen, od září 2019 je zaměstnán u [jméno FO], IČO: [IČO], jako řemeslník (dělník) s měsíčním čistým příjmem [částka]. Žije v nájemním bydlení, vyživovací povinnost nemá. Své finanční závazky vyčíslil částkou [částka] měsíčně. Z analýzy nájemného v České republice za rok 2019 vyplynulo, že průměrné tržní nájemné činilo v roce 2019 částku [částka] za metr čtvereční. Z žádosti o úvěr č. [hodnota], včetně jejích příloh (informačního formuláře, akceptace půjčky ze dne [datum], sazebníku pro úvěry), má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne [datum] úvěrovou smlouvou. Sjednáno bylo poskytnutí úvěru s úvěrovým rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje [datum] (splátka [částka] spolu s úrokem ve výši 10,99 % p.a. z vypůjčené částky a s pojištěním ve výši 9,90% z měsíční splátky, celkem [částka]). Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně, pojištění se závazkem měsíční platby ve výši 9,90% z měsíční splátky úvěru a poplatek za nedodržení smluvních podmínek ve výši [částka] za každou pohledávku v prodlení delším 20 dnů. Žalovaný čerpal částku [částka], doposud uhradil na jistinu [částka] (prokázáno sjetinou „podklady pre súdne konanie“, výpisy z úvěrového účtu č. [č. účtu], historie stavu úvěru, sjetin přehledů plateb). Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (NZ 369/2023) soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplynulo, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Dopisem ze dne [datum], včetně potvrzení o odeslání, prohlásila žalobkyně pohledávku za splatnou ke dni [datum] s odůvodněním, že žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplní řádně a včas. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, a to výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] (prokázáno výzvami, včetně potvrzení o odeslání).
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru: předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dálkovým způsobem smlouvu o úvěru s úvěrovým rámcem [částka]. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,99 % ročně, pojištění se závazkem měsíční platby ve výši 9,90% z měsíční splátky úvěru a poplatek za nedodržení smluvních podmínek ve výši [částka] za každou pohledávku v prodlení delším 20 dnů. Žalovaný načerpal úvěr ve výši [částka], který však řádně nesplácel. Žalovaný byl opakovaně upomínán, naposledy předžalobní výzvou k plnění.
5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy – [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).
6. Soud se s ohledem na právní úpravu zabýval z úřední povinnosti nejprve otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalovaného pravidelně splácet sjednaný úvěr a za tím účelem poskytl žalobkyni poučení. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně sdělila, že původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši [částka] měsíčně, s tím, že je zaměstnán jako bazénový technik u [jméno FO], IČO: [IČO]. Výši tohoto příjmu věřitel ověřil jak telefonicky u zaměstnavatele, tak online prověřováním pracovních nabídek na pracovní pozici „bazénových technik“, jehož výsledkem bylo zjištění, že měsíční mzda bazénového technika se pohybuje v rozmezí od [částka] do [částka] měsíčně. Výdaje žalovaného ověřil jednak náhledem do veřejných registrů, z nichž zjistil, že žalovaný není evidován v insolvenčním rejstříku, ani rejstříku exekucí, náhledem rovněž ověřil jeho předchozí splátkovou morálku, která byla nezávadná. Životní náklady věřitel stanovil na částku [částka] měsíčně, a to základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Do této částky věřitel zahrnul jak průměrné tržní nájemné v oblasti bydliště žalovaného dle analýzy nájemného v roce 2019 navýšené o inflaci, tak úvěrové zatížení žalovaného v době podání žádosti o úvěr. Soud tento způsob ověřování příjmů a výdajů žalovaného považuje za dostačující, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně své tvrzení o průměrné výši tržního nájemného v dané oblasti navýšené o inflaci ve výši [částka] měsíčně doložila, jakož i to, že nová výše měsíčních splátek úvěrů měla v důsledku poskytnuté konsolidace půjček poklesnout, a to z původních [částka] měsíčně na [částka] měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného splnila, když dospěla k ověřenému závěru, že žalovanému zbývá po odečtení splátkového zatížení [částka] měsíčně k pokrytí životních nákladů. Tyto věřitel vyčíslil nižší částkou, a to ve výši [částka] měsíčně, z čehož náklady na bydlení činí [částka] a náklady na další životní potřeby [částka].
7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný, proto žalobě výrokem I v plném rozsahu vyhověl. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. a to poté, kdy věřitel přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Na základě platné úvěrové smlouvy poskytl věřitel žalovanému úvěr ve výši [částka], vedený na úvěrovém účtu číslo [č. účtu]. Pohledávka za žalovaným byla v době trvání smluvního vztahu postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, a to ani přes opakované urgence a upozornění na možnost odstoupení do smlouvy, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Následně, v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni [datum] zesplatnila. Došlo tak k zesplatnění celé dlužné částky, včetně sjednaných poplatků a úroků, které soud žalobkyni přiznal podle § 1802 o.z. ve výši sjednané v úvěrové smlouvě. Nárok na zákonný úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o.z. ve výši stanovené § 2 nařízení.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a částky [částka] jako paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva úkony po [částka] – předžalobní výzva a sepis žaloby (§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu).
10. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když soud neshledal důvod k jinému postupu.