Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

14 C 243/2024

Soud: Okresní soud v KolíněDatum rozhodnutí: 30. 12. 2024Č. j.: 14 C 243/2024-23Samosoudkyně: Mgr. Magda MocováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 23 360 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKO:2024:14.C.243.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (9) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Řízení se co do částky 3 360 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 476 Kč zastavujeII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 380,82 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 127,38 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 6. 2024 domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 17. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. [číslo úvěrové smlouvy] platnou ve znění smlouvy ze dne 24. 7. 2023, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Součástí smlouvy o úvěru jsou obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úroky v celkové výši 24 376 Kč do 16. 8. 2023. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy ze dne 13. 11. 2023 postoupena ke dni 2. 2. 2024 na žalobce. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobce se domáhal uhrazení částky 20 000 Kč jakožto dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku ve výši 4 376 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 360 Kč, nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 380,82 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobce dlužnou částku neuhradil.

2. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svůj návrh na rozšíření žaloby zpět dříve, než započalo jednání ve věci, rozhodl soud tak, že v souladu s dispozitivním projevem žalobce řízení v tomto rozsahu zastavil – výrok I. rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:

5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřeli dne 17. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. [číslo úvěrové smlouvy], sjednali výši úroků, dobu splatnosti a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o úvěru č. [číslo úvěrové smlouvy] ze dne 17. 7. 2023, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu právního předchůdce žalobce za říjen 2022). Následně spolu dne 24. 7. 2023 uzavřeli smlouvu č. [číslo úvěrové smlouvy], kterou došlo k navýšení čerpané částky úvěru z původních 12 000 Kč na 20 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru č. [číslo úvěrové smlouvy] ze dne 24. 7. 2024). Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku 20 000 Kč, doposud na pohledávku neuhradil ničeho (prokázáno výpisy z účtu právního předchůdce žalobce za červenec 2023). Původní věřitel svou pohledávku za žalovaným postoupil dne 2. 2. 2024 na žalobce (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023, prohlášením postupitele a postupníka o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2024, potvrzením o úplatě ze dne 5. 2. 2024). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2024, podacím archem ze dne 13. 2. 2024). Žalobce uplatňoval vedle jistiny kapitalizované a běžící zákonné úroky z prodlení, úroky, smluvní pokutu, náklady na upomínání a náklady na vymáhání pohledávky. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2024 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2024 vč. podacího archu).

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli dne 17. 7. 2023 ve znění dodatku ze dne 24. 7. 2023 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o úvěru jsou i všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne z textu smlouvy. Vzniklý závazek je také kromě příslušných ustanovení o. z. nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).

9. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že nedisponuje potřebnými důkazy k jejímu prokázání a podáním ze dne 13. 8. 2024 proto vzal žalobu částečně zpět, a to co do částky smluvní pokuty ve výši 3 360 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 476 Kč.

10. Podle § 96 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. jeli návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

11. Jak již bylo uvedeno, k posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že nedisponuje potřebnými důkazy k jejímu prokázání, a proto vzal žalobu částečně zpět. V souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. soud proto k zpětvzetí žaloby žalobce řízení co do částky 3 360 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 476 Kč zastavil (výrok I.).

12. Ohledně zbylé části nároku, tj. částky 20 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 380,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, soud postupoval podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Poněvadž žalobce nebyl schopen prokázat, že došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy ani to, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně, dospěl soud k závěru, že žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný žalobci neuhradil dosud ničeho, zbývá mu tak uhradit celá poskytnutá jistina ve výši 20 000 Kč.

13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, č. j. 30 Co 363/2013-97, a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství mimo příslušenství běžícího. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobce měl úspěch ohledně celkové částky 21 862,82 Kč (jistina 20 000 Kč + kapitalizované zákonné úroky 1 380,82 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky 482 Kč) a běžících zákonných úroků z prodlení. Neúspěch měl naopak ohledně částky 7 836 Kč (smluvní pokuta 3 360 Kč + kapitalizované úroky 4 376 Kč + náklady na upomínání 100 Kč), ohledně níž vzal žalobce žalobu zpět, čímž procesně zavinil zastavení řízení v tomto rozsahu a je tak povinen hradit náklady procesně úspěšnému žalovanému. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku 29 698,82 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 47,23 % (100 % * (21 862,82 Kč – 7 836 Kč)/29 698,82 Kč).Žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu ve výši 47,23 % z částky:- 935 Kč (zaplacený soudní poplatek),o Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).- 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 47,23 % z částky 2 387 Kč, tj. má nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 1 127,38 Kč, a to k rukám žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací