Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení pohledávky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši [částka], úroku ve výši 64,31 % p.a z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 15 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o nedoplatek dluhu vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum], který se sestává z nedoplatku úvěrové jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], náhrady nákladů za upomínání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Příslušenství žalobkyně požaduje ve formě zákonných úroků z prodlení a úroku za poskytnutí úvěru. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů a interních databází. Před podáním žaloby byla žalovaná bezúspěšně vyzývána k úhradě dluhu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména níže označené důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- Z předsmluvního formuláře k úvěrové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l. 23) soud nezjistil k osobě žalované žádné informace, s výjimkou obecných informací o poskytovaném spotřebitelském úvěru.- Z návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota] (č.l. 8) podepsaného žalovanou elektronicky dne [datum] (20:54:33) vyplynulo, že žádost o úvěr ve výši [částka] včetně žádosti o sjednání pojištění odpovědnosti splácet úvěr byla podána žalovanou, a to na formulářovém vzoru žalobkyně. Žalovaná za tím účelem uvedla své osobní identifikační údaje.- Z dokumentu „hodnocení klienta“ a „prohlášení klienta“ soud zjistil, že se jedná o formuláře žalobkyně, vyplněné a elektronicky podepsané zprostředkovatelem úvěru dne [datum] (20:54:34 a 20:54:29) (č.l. 28, 35), v nichž je uvedeno, že žalovaná disponuje pravidelnými měsíčními příjmy ze zaměstnání (bez uvedení názvu zaměstnavatele) ve výši [částka], měsíční výdaje se sestávají z částky životního minima na jednu osobu ve výši [částka], splátek úvěru [částka] (PROFI CREDIT), nákladů na bydlení [částka]; disponibilním zůstatkem žalované je tak částka [částka].- Z potvrzení plateb KB, a.s. (č.l. 29, 33) vyplynulo, že ve prospěch účtu vedené na jméno žalované byla dne [datum] připsána částka [částka] a dne , datum[částka] částka, .- Z interních záznamů žalobkyně – výpis SOLUS, výpis z NRKI (č.l. 38, 39) soud zjistil, že žalovaná byla při hodnocení platební morálky ohodnocena skórem 437, kategorie III s poznámkou, že úvěr u klientů spadajících do kategorie III je výrazněji limitován výší vyplácené částky, případně zamítán, v případě kategorie II se jedná o lepší segment klientů, kategorii III reprezentuje nejlepší segment klientů.- Z oznámení o schválení úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l 11) soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel akceptovala návrh žalované ze dne [datum] na uzavření smlouvy o úvěru, včetně pojištění. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář, z něhož vyplývá rozložení splátek do čtyřiceti osmi plateb po [částka] a dále dodatek č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru (č.l. 43) vymezují způsob uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku.- Ze základních informací o klientovi (č.l. 47), potvrzení o odeslání [částka] (č.l. 47 vr), potvrzení o zaslané a přijaté sms (č.l. 48) má soud za prokázané, že žalovaná elektronicky dálkovým způsobem uzavřena smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž součástí je i ujednání o sjednání pojištění.- Z informací o pojištění (13-16) vyplynulo, že žalobkyně je pojistníkem u [právnická osoba]. jako pojistitele na základě pojistné smlouvy č. [č. účtu] na skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry. Z přihlášky do pojištění (č.l. 41) vyplynulo, že žalovaná projevila zájem o skupinové pojištění se splátkou [částka] měsíčně, přičemž podmínky pojištění jsou specifikovány v přílohy č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (č.l. 43).- Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 34) soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu [č. účtu] poukázána částka [částka] ve prospěch účtu [účet] na jméno žalované, pod variabilním symbolem platby 9103227408.- Z karty klienta (č.l. 19) soud zjistil, že se jedná o interní záznamy žalobkyně, z nichž vyplývá, že žalované byl dne [datum] vyplacen úvěr ve výši [částka], nominální výše úvěru činí [částka]. Na dluh bylo zaplaceno [částka], k doplacení zbývá [částka]. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala ohledně úhrady splátek ([datum], [datum], [datum]).- Z dopisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] (č.l. 17-18, 21, 27, 22) soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy s upozorněním na možnost zesplatnění.- Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu (č.l. 20, 37).
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru: žalovaná uzavřela s žalobkyní elektronicky dálkovým způsobem smlouvu o úvěru a za tímto účelem poskytla své osobní údaje. Žalované byl poskytnut úvěr v souhrnné výši [částka], žalovaná zaplatila žalobkyni [částka]. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě nedoplatku.
5. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce následovně: Žalovaná a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, tj. od [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).
6. Soud se s ohledem na právní úpravu zabýval nejprve otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. V projednávané věci žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované prověřovala, nepředložila však k tomu dostatečné relevantní důkazy. Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky vyplynuly především z absence relevantních (konkrétních) informací o příjmových a výdajových poměrech žalované, jako žadatelky o úvěr, a absence dokumentů k jejich ověření. Žalobkyně toliko obecně uvedla, že z dokladů a informací od žalované, dále databází (SOLUS a NRKI) a jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované) bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Tato svá tvrzení však žalobkyně nijak blíže nekonkretizovala, a neučinila tak ani poté, kdy byla soudem vyzvána postupem dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Soud pak nemohl v poměrech projednávané věci přehlédnout, že žalobkyně si od žalované vyžádala toliko informace o příjmech za dva měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a jejich výplatě na její účet, a že se spokojila s tvrzeními žalované o výši příjmů a výdajů na bydlení, aniž by je jakkoliv blíže zjišťovala a ověřovala. Žalobkyně nijak blíže nezjišťovala, ani neověřovala skutečné příjmy žalované za období delším jak dva měsíce, přičemž z vyžádaného výpisu z účtů žalované vyplývají toliko dvě příchozí transakce bez uvedení poznámky, že se jedná o mzdu. Stejně tak nezjišťovala a neověřovala její podstatné výdaje, zejména na bydlení a splátky úvěrů. Přitom žalovanou uváděná částka nákladů na bydlení ([částka]) se již na první dojem jeví jako nepřiměřeně nízká, obzvláště za situace, kdy není známa informace o formě bydlení žalované (nájem, vlastní bydlení), a úvěrové zatížení před podáním žádosti o úvěr ([částka]) se naopak jeví jako nepřiměřeně vysoké, a to s ohledem na tvrzený a blíže neověřený příjem žalované. Bez ověření údajů o příjmech, včetně zjišťování za delší časové období, a zjišťování skutečných nákladů, včetně jejich doložení, lze jen těžko učinit kvalifikovaný úsudek o celkových poměrech žalované a lze jen těžko kvalifikovaně posoudit její schopnost úvěr splácet. Postup, kdy žalobkyně vycházela z tvrzených, avšak nijak blíže ověřovaných příjmů a výdajů, tak není dle soudu dostatečným ověřením úvěruschopnosti. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.
7. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalovanému nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., a pokud ano, pak v jaké výši a v jaké době. Soud z provedeného dokazování zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni částku [částka], což potvrdila i sama žalobkyně. Žalovaná úhradu dluhu či jeho části netvrdila, ani k tomu nepředložila žádné důkazy. Zůstatek dlužné jistiny tak činí [částka]. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl, včetně příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení, které soud přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu, kdy se dostala se zaplacením této částky do prodlení, tedy ode dne následujícího po zesplatnění úvěru dne [datum]. Soud zamítl žalobu co do částky [částka], včetně požadovaného příslušenství, neboť ujednání o povinnosti k její úhradě (včetně příslušenství) obsahovala úvěrová smlouva, kterou však soud vyhodnotil jako neplatnou.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, a podle pravidel v tomto rozhodnutí stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství mimo příslušenství běžícího. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky [částka] ([částka] + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí ve výši [částka]) a běžících zákonných úroků z prodlení. Neúspěch měla naopak ohledně částky [částka] ([částka] + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí ve výši [částka] + [částka] + kapitalizovaný úrok [částka] + kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí ve výši [částka]) a běžících úroků a zákonného úroků z prodlení, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku [částka]. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 48 % a žalovaná v rozsahu 52 %. Procesně úspěšnější tak byla žalovaná, která by měla právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 4 % (52% - 48%). Žalované však žádné náklady nevznikly, proto soud výrokem III náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.
9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.