14 C 66/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že tato částka se sestává z nedoplatku nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši [částka] s příslušenstvím na základě smlouvy o poskytování bankovních služeb ze dne [datum], nedoplatku jistiny úvěru ve výši [částka] s poplatky ve výši [částka] a příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru č. 5410/11198/24191610/SU ze dne [datum] a nedoplatku záporného zůstatku na účtu ve výši [částka] s příslušenstvím na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum]. Žalovaný své závazky ze smluv neplnil řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně závazky zesplatnila. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalovaného, nahlédnutím do veřejných registrů a využitím automatizovaných modelů. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu.

2. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:Ze smlouvy o poskytování bankovních a jiných služeb ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný ji uzavřel se společností [právnická osoba]. (právní předchůdkyní žalobkyně) a to za účelem zřízení a vedení běžného účtu č. [hodnota] se závazkem žalovaného k udržování kladného zůstatku na účtu a k úhradě poplatků za bankovní služby dle ceníku. Ke dni [datum] věřitel od smlouvy odstoupil, a to z důvodu porušení smluvních závazků žalovaným tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku ve výši [částka] (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne [datum]). Z výpisu k běžnému účtu č. [hodnota] vyplynulo, že ke dni odstoupení činil záporný zůstatek běžného účtu [částka] (prokázáno sjetinou operací na běžném účtu č. [hodnota]).Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. 5410/11198/24191610/SU soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal [právnická osoba]. (právní předchůdkyni žalobkyně) o poskytnutí účelového úvěru do [částka] (úhrada dluhu z úvěru ze dne [datum], č. 5410/11198/24191609/SU) s tím, že úvěr bude splácet v devadesáti šesti měsíčních anuitních splátkách po [částka] s první úrokovou splátkou [částka], pevnou úrokovou sazbou 8,99% p.a., bonusovou úrokovou sazbou 4,49%, s poplatkem za zaslání upomínky ve výši [částka] za zaslanou upomínku, bez sjednání pojistného, s tím, že celková splatná částka bude činit [částka]. Žádost neobsahuje údaje k příjmům a výdajům žadatele o úvěr. Žádost žalovaný podepsal elektronickým podpisem. Z akceptace návrhu smlouvy o půjčce na kliknutá ze dne [datum], včetně certifikátu platnosti dokumentu soud zjistil, že [právnická osoba]. (právní předchůdkyní žalobkyně) potvrdila přijetí návrhu žalovaného na uzavření návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí č. 5410/11198/24191610/SU ze dne [datum] a potvrdila poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Ze smlouvy o úvěru č. 5410/11198/24191610/SU ze dne [datum], včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, má soud za prokázané, že ji žalovaný uzavřel s [právnická osoba]. (právní předchůdkyní žalobkyně) dne [datum]. Čerpaní peněžních prostředků až do výše [částka] (úvěr) bylo sjednáno bezhotovostně s tím, že společně s úvěrem byl sjednán rovněž závazek žalovaného k úhradě pojištění a poplatků či úroku z prodlení pro případ prodlení. Sjednáno bylo měsíční splácení úvěru, a to v devadesáti šesti měsíčních anuitních splátkách po [částka], hrazených z účtu žalovaného formou inkasa. [adresa] 000 Kč byla čerpána na úvěrový účet žalovaného dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] věřitel dluh zesplatnil, a to z důvodu porušení smluvních závazků žalovaným tím, že se dostal do prodlení s úhradou dluhu - splátek úvěru, který ke dni zesplatnění činil [částka]. Z výpisu z úvěrového účtu 5410/11198/24191610/SU soud zjistil, že počáteční zůstatek ke dni [datum] činil [částka] a konečný zůstatek ke dni [datum] 677 022,62 Kč (nesplacený).Z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. 5410/11198/24191608/PD soud zjistil, že žalovaný dne [datum] požádal [právnická osoba]. (právní předchůdkyni žalobkyně) o povolení debetu na běžném účtu [účet] do výše [částka] s tím, že se zavazuje hradit úrokovou sazbu 21,9 % p.a. a poplatky za využívání debetu. Žádost neobsahuje údaje k příjmům a výdajům žadatele o úvěr. Žádost žalovaný podepsal elektronickým podpisem. Z akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. 5410/11198/24191608/PD, včetně certifikátu platnosti dokumentu soud zjistil, že [právnická osoba]. (právní předchůdkyní žalobkyně) potvrdila přijetí návrhu žalovaného na uzavření návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. 5410/11198/24191608/PD ze dne [datum] a potvrdila jeho poskytnutí. Ze smlouvy o povoleném debetu na účtu 5410/11198/24191608/PD ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]. (právní předchůdkyní žalobkyně) se zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu [částka]. Dopisem ze dne [datum] věřitel dluh zesplatnil, a to z důvodu porušení smluvních závazků žalovaným tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který ke dni zesplatnění činil [částka].Z nedatovaného protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, soud zjistil, že jej vyhotovila [právnická osoba]. (právní předchůdkyni žalobkyně) za účelem shrnutí postupů ověřování úvěruschopnosti klienta, kdy u žalovaného byla předložena nabídka na základě průměrných příjmů na jeho běžném účtu ve výši [částka] a nebyly shledány pochybnosti o schopnosti splácení.Z mimořádných výpisů k účtu 1012022113 za období [datum] – [datum] a [datum] – [datum] soud zjistil, že v období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek – [částka], v období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka]. Na účtu jsou evidovány příchozí platby označené jako mzda od společnosti [právnická osoba] ve výši kolem [částka], [částka], [částka], [částka] apod. měsíčně a dále platby označené jako vratka půjčky a úroky z půjček zejména od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] apod. či platby označené jako půjčka či zápůjčka od fyzických osob, např. od [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka], 500 000 od [jméno FO].Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni vyplynula ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně podacích lístků.

3. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k tomuto závěru:Na základě smlouvy o poskytování bankovních a jiných služeb uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] byl žalovanému zřízen a veden běžný účet č. [hodnota] se závazkem k udržování kladného zůstatku na účtu a k úhradě poplatků za bankovní služby dle ceníku smlouvu o poskytování bankovních a jiných služeb. Ke dni [datum] věřitel od smlouvy odstoupil, a to z důvodu porušení smluvních závazků žalovaným tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který činil [částka] a žalovaným nebyl uhrazen.Na základě smlouvy o půjčce na kliknutí č. 5410/11198/24191610/SU uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v devadesáti šesti měsíčních anuitních splátkách po [částka], hrazených z účtu žalovaného formou inkasa. [adresa] 000 Kč byla čerpána na úvěrový účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, věřitel dne [datum] dluh ve výši [částka] zesplatnil. Žalovaný ve prospěch úvěrového účtu uhradil [částka].Na základě smlouvy o povoleném debetu na účtu 5410/11198/24191608/PD uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] byl žalovanému poskytnut na jeho účet úvěr ve formě možnosti přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu (nedoplatku záporného zůstatku na účtu), věřitel dne [datum] dluh ve výši [částka] zesplatnil. Žalovaný ve prospěch úvěrového účtu neuhradil [částka].Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno současně s předžalobní výzvou k plnění.Zaplacení dlužné částky, ani jiné rozhodné skutečnosti rozhodné pro věc, nebyly v řízení tvrzeny.

4. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:Nárok z titulu smlouvy o poskytování bankovních a jiných služeb ze dne [datum] soud posoudil podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nároky ze smlouvy o úvěru č. 5410/11198/24191610/SU ze dne [datum] a smlouvy o povoleném debetu na účtu 5410/11198/24191608/PD ze dne [datum] soud posoudil tak, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o.z.; právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Tyto vzniklé závazky tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel úvěrů povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr (§ 86 odst. 1 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 zákona).Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované strany. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že věřitel úvěruschopnost žalovaného prověřoval, jednak z výpisu z běžného účtu žalovaného, jednak náhledem do interních a veřejných registrů (insolvenčních, exekučních, úvěrových) a užitím automatizovaných modelů (kalkulátorů). Soud v poměrech projednávané věci dospěl v otázce prověřování úvěruschopnosti k odlišnému závěru, když má za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v případě žalovaného s dostatečnou odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a ustálené judikatury k této otázce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka]). Předně je třeba poukázat, že žádosti o úvěr byly vyplněny neúplně, neboť v nich zcela absentují údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, včetně seznamu dokumentů, z nichž by byly ověřitelné. Nadto z provedeného dokazování vyplynulo, zejména z výpisů z účtů, že žalovaný disponoval trvalým příjmem ze zaměstnání v průměrné výši kolem [částka] měsíčně, jiné příjmy ze zaměstnání či podnikání z výpisů z účtu však seznatelné nejsou. Příjmy žalovaného nebyly ověřeny například potvrzením od zaměstnavatele, výplatními páskami, daňovými přiznáními, ani nebyly blíže zkoumány pohyby na bankovních účtech žalovaného. Z výpisů z účtu rovněž vyplynulo, že žalovaný disponoval příjmy z vratek blíže neurčených půjček a úroků z půjček, tyto však obratem používal k úhradě vlastních dluhů či úhradám blíže nespecifikovaných výdajů. Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky tak plynou nejen z absence relevantních informací ohledně existence dalších úvěrů/půjček, jejich výše, nákladů na bydlení, ale rovněž z časové osy, když žádosti o úvěr, úvěrové smlouvy a vyplacení finančních prostředků byly realizovány v jeden den. To vše ve svém souhrnu podpořilo důvodnost pochybností soudu o kvalifikovaném přístupu úvěrující společnosti při plnění povinnosti uložené § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z absence skutkových tvrzení a provedeného dokazování tak vyplynulo, že již v době posuzování úvěruschopnosti existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného své závazky z úvěrových smluv splácet, a tyto nebyly kvalifikovaně ověřovány. Soud proto dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.V důsledku neplatnosti úvěrových smluv však žalobkyni náleží vůči žalovanému podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z., nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (úvěrů), a to v době, která je přiměřená možnostem spotřebitele. Žalobkyně uvedla, že požaduje po žalovaném zaplacení nedoplatku jistiny úvěru ve výši [částka] s poplatky ve výši [částka] a nedoplatku záporného zůstatku na účtu ve výši [částka], to vše s příslušenstvím. Z provedeného dokazování vyplynulo, že nedoplatek zůstatku dlužných jistin, vyplacených žalovanému předchůdkyní žalobkyně činí částky [částka] a [částka], když žalovaný uhradil žalobkyni na úvěrový účet 5410/11198/24191610/SU částku [částka]. Soud proto v této části podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částky [částka] a [částka] jako zůstatků dlužných jistin s příslušenstvím.Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení nedoplatku nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši [částka] s příslušenstvím, pak soud tento nárok v důsledku platného odstoupení žalobkyně od platně uzavřené smlouvy shledal ve smyslu § 2991 a násl. o.z. zcela důvodným a i v této části žalobě vyhověl.Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu požadovanou žalobkyní, tedy ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy a zesplatnění závazků, kdy si žalovaný musel být svého prodlení a povinnosti k úhradě dluhů vědom.Žalobkyně prokázala, že pohledávky za žalovaným jí byly postoupeny a tato skutečnost žalovanému oznámena (§ 1879 o.z.). Soud proto s ohledem na výše uvedené výrokem I žalobě částečně vyhověl, ve zbývající části výrokem II žalobu zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, a podle pravidel v tomto rozhodnutí stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství mimo příslušenství běžícího. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky [částka] ([částka] + [částka] + [částka]) a běžících zákonných úroků z prodlení. Neúspěch měla naopak ohledně částky [částka] ([částka] + kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka] + kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] + kapitalizovaný úrok [částka]) a běžících úroků a zákonného úroků z prodlení, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Za předmět řízení je třeba považovat součet těchto částek, tj. částku [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobce činí 60,68 %, když žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 80,34 % a žalovaný 19,66 % (100 % * [([částka] – [částka])/[částka] ]). Žalobkyni tak náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky ve výši 60,68 % z částky [částka] skládající se z: [částka] (zaplacený soudní poplatek), odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po [částka] dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6., § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] a od [datum], (dále jen „adv. tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu), výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), účast na jednání před soudem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) adv. tarifu), paušální náhrady hotových výdajů advokáta do [datum] 3x [částka], a od [datum] 1x [částka] (§ 13 odst. 4 adv. tarifu), náhrady cestovních výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrady za promeškaný čas ve výši [částka] podle § 14 odst. 1, 3 adv. tarifu, ve znění účinném od [datum] (když právní zástupce uplatňuje polovinu náhrady cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas, neboť zastupoval žalobkyni ve stejný den ve více řízení) a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Obecným pravidlem je, že se nenahrazují všechny náklady, jež v řízení účastníkovi vznikly, ale pouze ty, jež byly vynaloženy k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Soud neshledal jako účelný úkon právního zástupce žalobkyně, a to písemné podání ze dne [datum], kterým žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Celkové náklady řízení žalobkyně činí [částka], žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60,68 % z této částky, tedy [částka], a to k rukám právního zástupce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).