Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení jakožto příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu nad 3,5 t do 12 t, registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód]. Žalovaný však jako vlastník/provozovatel neměl od [datum] do [datum] sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, ve znění účinném do [datum] (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“ či „zákon č. 168/1999 Sb.), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši [částka] a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Přes žalobní upomínku žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a § 115a o.s.ř.). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o.s.ř. žádné námitky. Soud proto rozhodl věc bez nařízení jednání, a to na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a rozsudek veřejně vyhlásil.
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud na základě předložených listin k následujícímu závěru:Z Výpisu z registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastník/provozovatel vozidla s registrační značkou [SPZ]. Z Výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši [částka] (denní sazba [částka] násobená 119 dny) ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla s registrační značkou [SPZ] neměl v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona o pojištění odpovědnosti, s upozorněním, že dojde-li k úhradě příspěvku ve stanovené lhůtě, nebudou požadovány náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši [částka]. Z Dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně včetně částky [částka] jako nákladů uplatnění, žalovaný však nijak nereagoval a neuhradil na pohledávku ničeho. Z Předžalobní upomínky ze [datum] vč. doručenky bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou před podáním žaloby. Jiné rozhodné skutečnosti nebyly v řízení tvrzeny, a tedy ani prokazovány.
5. Podle § 94 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.), práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem. 168/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle odst. 2 cit ustanovení lhůty podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou tímto zákonem dotčeny.
6. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit [právnická osoba] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.
8. Podle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [právnická osoba] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.
9. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou.
10. Podle § 2 odst. 1 písm. p) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „vyhláška“) činí denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně ve výši [částka]. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek [částka].
11. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady [právnická osoba] zaniká, pokud [Jméno žalobkyně] do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se [Jméno žalobkyně] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.
12. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [právnická osoba], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [právnická osoba] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [právnická osoba] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [právnická osoba] u soudu.
13. Nárok žalobkyni vznikl za účinnosti „starého“ zákona o pojištění odpovědnosti, proto soud s odkazem na § 94 odst. 2 a § 95 odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb. po právní stránce posoudil věc dle zákona č. 168/1999 Sb., účinného do [datum], a to tak, že žalovaný jakožto vlastník/provozovatel shora specifikovaného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od [datum] do [datum] pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, která mu vyplývá z § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, a to ve výši [částka] jako součinu 119 dní a denní sazby příspěvku ve výši [částka], jakož i nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 sb.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif”) za dva úkony právní služby před podáním návrhu ve věci samé po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) a jeden úkon právní služby po [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum] (návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a), resp. § 14 odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem, resp. jeho zástupcem, ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).