Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 45 474,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 116,17 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 970,98 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 907,5 Kč ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 998 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 45 474,65 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], jejich nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované do odběrného místa č. [hodnota], na adrese [adresa], elektřinu ze zařízení distributora a žalovaná za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaná však nikoli, když za období od [datum] do [datum] za dodanou elektřinu jí byla vyúčtována částka 116,17 (faktura č. [hodnota]) se splatností [datum], kterou však neuhradila. Za období od [datum] do [datum] jí za dodanou elektřinu byla vyúčtována částka 43 970,98 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností [datum], kterou však neuhradila. Žalovaná byla o zaplacení částek opakovaně upomínána, a proto si žalobkyně za každou upomínku účtuje částku 240 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná s úhradou plateb za odběr elektřiny v prodlení, došlo k odpojení odběrného místa, za což byla distributorem žalované vyúčtována částka 907,50 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností [datum], kterou žalovaná neuhradila. Přestože byla žalovaná o zaplacení opakovaně upomínána, zažalovanou částku neuhradila dosud.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla řádně doručena. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu ani přes výzvu nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], na základě které žalobkyně dodávala elektřinu žalované do odběrného místa č. [hodnota], na adrese [adresa], a žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny (prokázáno smlouvou ze dne [datum] včetně obchodních podmínek). Žalobkyně vyúčtovala žalované za uskutečněný odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] za dodanou elektřinu částku 116,17 Kč (prokázáno č. [hodnota]) a za období od [datum] do [datum] jí za dodanou elektřinu byla vyúčtována částka 43 970,98 K (prokázáno faktura č. [hodnota]). V souladu se smluvními ujednáními má žalobkyně nárok na náhradu nákladů za 2 upomínky jako nákladů na uplatnění pohledávky a na upomínání a vymáhání po 240 Kč z titulu neuhrazeného poplatku za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě (předloženy upomínky ze dne [datum] a dne [datum]). Vzhledem k tomu, že byla žalovaná s úhradou plateb za odběr elektřiny v prodlení, došlo k odpojení odběrného místa distributorem. Za provedené odpojení od elektrizační soustavy byla žalované vyúčtována částka 907,50 Kč, která představuje náklady za odpojení (prokázáno faktura č. [hodnota]). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou dne [datum], neuhradila však ničeho.
5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů).
6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „adv. tarif“). Přitom použil § 14b adv. tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobkyni uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobkyně nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 adv. tarifu. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b adv. tarifu z hlediska opakovanosti návrhů, zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobkyně vede u Okresního soudu v Kolíně více řízení, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 1 820 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 adv. tarifu ve znění do [datum]).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu ve znění do [datum]).- 378 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 998 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.