Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal celkovou částku zaplatit smluvnímu věřiteli v 21 měsíčních splátkách po [částka] s tím, že poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Celkovou částku k zaplacení tvoří jistina ([částka]) a poplatek sestávající se z pevného úroku ([částka]), částky za zpracování zápůjčky ([částka]) a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ([částka]). Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, na uvedenou pohledávku dosud uhradil [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala zaplatit částku [částka] jakožto dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaný na částku [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:
5. Žalovaný a poskytovatel úvěru ([právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], sjednali výši úroku, poplatků, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum], žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaný na tuto smlouvu čerpal částku [částka], do postoupení pohledávky žalovaný uhradil [částka] (prokázáno smlouvu o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum], tabulkou umoření ze dne [datum]). Původní věřitel svou pohledávku za dlužníkem postoupil smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy č. [hodnota] – seznam pohledávek ze dne [datum]). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny kapitalizované a běžící zákonné úroky z prodlení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku, nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
8. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem její právní předchůdce provedl před uzavřením smluv posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a sama v žalobě uvedla, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z toho důvodu soud žalobkyni nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označila a předložila důkazy.
9. Žalovaný dosud na dluh uhradil celkovou částku [částka], kterou žalobkyně zcela započetla na jistinu úvěru a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovaným uhrazena. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: [částka] (zaplacený soudní poplatek), advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“], návrh ve věci samé, výzva k plnění [§ 11 odst. 1 písm. d) AT], mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x [částka] [§14b odst. 1 písm. c) bod 2. AT], paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] [§ 14b odst. 5 písm. a/ AT], [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).
11. Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.