Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z pohledávky [částka] od 26. 11 .2025 do [datum], úrokem 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], částku [částka] a částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] vždy do 15. dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku s tím, že nebude-li byť jen část splátky uhrazena řádně a včas, stává se dluh splatným celý.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v [adresa] následně postoupenou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z pohledávky [částka] od 26. 11 .2025 do [datum], úrokem 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], částku [částka], částku [částka] a částku [částka] s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovaná čerpala [částka] ([částka] na účet žalované, [částka] na účet zprostředkovatele jako provizi), úvěr měl být postupně splácen v 40 měsíčních splátkách po [částka], celkově měla žalovaná uhradit žalobkyni [částka] jako cenu úvěru, žalovaná řádně uhradila 4 splátky, naposledy plnila dne [datum]. Dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru, žalovaná byla celkem třikrát vyzvána, aby dluh uhradila. Žalovaná tedy na jistině dluží žalobkyni částku [částka] a na úrocích [částka], dále [částka] na náhradě nákladů za zaslané výzvy k zaplacení včetně předžalobní, [částka] na smluvní pokutě za 3 opožděné splátky po [částka] a [částka] na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od [datum] do [datum]. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně další platbu neprovedla.
2. Žalovaná se nejprve k žalobě vyjádřila tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí a považuje jej za sporný. Nesouhlasí s výší žalované částky ani s výší příslušenství, dluh byl částečně hrazen, výše příslušenství pohledávky je nepřiměřená a nebyla jí řádně vysvětlena. Následně prohlásila, že souhlasí s žalovanou částkou, a to co do výše i důvodu.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), pokud žalovaná požadovala, aby žalobkyně doložila přehled plateb, způsob započítání a přesný výpočet jistiny, úroků a veškerého příslušenství, tak to žalobkyně splnila. Účastníci nenavrhovali provedení dalších důkazů a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. Po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], sjednali výši úvěru a další smluvní podmínky, na základě které žalovaná čerpala prostředky ve výši [částka] (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, potvrzením o schválení žádosti, orientačním plánem splátek). Prostředky byly žalované zaslány a žalovaná postupně uhradila čtyři měsíční splátky po [částka], poslední úhradu provedla dne [datum], poté již neuhradila ničeho, a byla žalobkyní upomínána dne [datum] a dne [datum] a následně dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru spolu s předžalobní výzvou k úhradě (prokázáno přehledem úhrad, upomínkou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum] a zesplatněním pro smlouvu ze dne [datum]).
5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).
7. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že měla k dispozici výplatní pásky za 2 měsíce krátce předcházející poskytnutí úvěru a dále detaily o poskytnutí mzdy na účet žalované za měsíce listopad 2024 až únor 2025. Žalovaná byla prověřena též v databázi centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí, registru platebních informací. Průměrná mzda byla zjištěna ve výši [částka]. Žalovaná prohlásila, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné závazky po splatnosti, nemá více věřitelů. Žalobkyně vycházela též z normativních údajů o životním minimu a normativními náklady na bydlení jedné osoby a tvrzení, že žije u rodičů a hradí [částka] na bydlení.
8. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost splnil. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že pro posouzení úvěruschopnosti měla k dispozici řadu výplatních pásek žalované, ze kterých zjistila její průměrnou mzdu. Dále žalovanou lustrovala veřejně dostupnými rejstříky s negativním výsledkem. Žalobkyně taktéž prohlásila, že nemá žádné jiné dluhy ani více věřitelů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Jedinou výhradu, kterou lze shledat je spoléhání se žalobkyně toliko na normativních údajích o existenčním minimu, životním minimu, statistice rodinných účtů a výdajích na bydlení. Avšak s ohledem na zjištěnou průměrnou mzdu žalované (cca [částka]) a navrhovanou výši jedné splátky ([částka]) lze mít za to, že žalobkyně schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet prověřila přiléhavě. Pokud žalovaná žalobkyni prohlásila, že nemá vyživovací povinnost, ačkoli je matkou 3 dětí (narozených před sjednáním úvěru, viz č. l. 64), tak není k tíži žalobkyně, že jí toto uvěřila a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z prohlášení žalované. Nezletilé děti byly navíc svěřeny do její péče (ověřeno ze soudní evidence) a je navíc pravděpodobné, že je příjemcem výživného na nezletilé od jejich otce. K nákladům na bydlení žalovaná uvedla, že žije u rodičů s náklady cca [částka] měsíčně. I tomu bylo možno věřit, když na adrese uvedené v úvěrové smlouvě se nachází byt ve vlastnictví matky žalované, která potvrdila, že zde žalovaná žije a žalovaná částku [částka] za bydlení skutečně hradí. Za této situace tak dle soudu žalobkyně dostála své zákonné povinnosti.
9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, úroků, smluvních pokut a nároků spojených s uplatněním pohledávky (§ 513, § 1970, § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích).
10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když shledal, že žalovaná dluh uznává a má motivaci jej uhradit, avšak nyní se nachází v nepříznivé finanční situaci. Soud uvěřil, že není schopna uhradit dluh v plné výši, má tři nezletilé děti, které má svěřeny do péče, a proto lze přiznanou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na [částka]. Takovou splátku lze vnímat stále jako nízkou, která v porovnání s celkovou výší dluhu je adekvátní (celkový dluh není nijak likvidační) a současně stanovená výše splátek zajistí včasné uhrazení dluhu. V opačném případě by se žalobkyně složitě své pohledávky domáhala. Soud žalovanou upozorňuje, že pokud neuhradí byť jen část splátky včas, stane se celý dluh splatným.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky [částka] (zaplacený soudní poplatek); advokát žalobce učinil v řízení celkem [hodnota] úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“], návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí 2 x [částka] (§ 14b odst. 1 bod 3 advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů činí 2 x [částka] [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu] a náhrada daně z přidané hodnoty činí [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Pokud žalobkyně v řízení učinila i jiné úkony, např. doplnění návrhu, tak soud konstatuje, že obsah takového podání nereaguje na žádnou novou skutečnost a měl být již součástí samotné žaloby. Pokud žalobkyně navrhuje přiznat náhradu nákladů též za jednoduchou výzvu k plnění, tak k tomu soud uvádí, že ve spisu je toliko předžalobní výzva samotné žalobkyně, ve které se ve spodní části nachází dovětek „za žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO], advokát na základě plné moci“, přičemž listina není opatřena žádným podpisem ani razítkem, navíc za tento úkon si žalobkyně již nárokovala náhradu v rámci tohoto řízení (a byla jí přiznána). Za takový úkon tedy náhrada nákladů již nenáleží.