Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby žalovaný uhradil částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Návrh žalobkyně, aby žalovaný uhradil částku [částka], úrok ve výši 67,02 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, a to v třiceti měsíčních splátkách po [částka] (včetně měsíčního pojištění neschopnosti splácet ve výši [částka]). Smlouva byla uzavřena na dálku skrze e-mailovou komunikaci, žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a zaslaným jedinečným kódem. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databázemi SOLUS, NRKI a lustrací v insolvenčním rejstříku a ve vlastní databázi klientů, kde žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil částku [částka] (4 platby po [částka] v dny [datum], [datum], [datum] a [datum]). K zesplatnění úvěru došlo dne [datum]. Žalobkyni vzniklo právo i na smluvní pokutu ve výši [částka] za dvě splátky, s nimiž byl žalovaný v prodlení (pokuta [částka] za prodlení za jednu splátku o více jak 30 dní), dále na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši [částka] (náhrada [částka] za každou splátku, s níž je žalovaný v prodlení o více jak 15 dnů). V důsledku zesplatnění úvěru přirostly dosud nezaplacené úroky k nezaplacené jistině úvěru, čímž došlo ke vzniku nové jistiny ve výši [částka]. Z důvodu zesplatnění úvěru dále vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od [datum] do zaplacení. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku [částka] (původní jistina ve výši [částka] + zesplatněné úroky ve výši [částka]); smluvní pokutu ve výši [částka]; náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka]; smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tj. [částka], smluvní úrok ve výši 67,02 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], úrok ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky [částka], a úhradu pojištění ve výši [částka] (dva měsíce nezaplaceného pojištění). Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru 9103215171, kterou sjednali výši úroků, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky, součástí smlouvy o úvěru bylo dále pojištění žalovaného proti neschopnosti úvěr splácet (prokázáno smlouvou o úvěru 9103215171 ze dne [datum], předsmluvním formulářem, dodatkem 1 ke smlouvě, přílohou č. [hodnota] k návrhu na uzavření smlouvy, oznámením o schválení úvěru ze dne [datum], instrukcemi k podpisu na dálku, přihláškou do pojištění ze dne [datum]). Žalovaný čerpal částku [částka], kterou se zavázal splácet v třiceti měsíčních splátkách po [částka], přičemž uhradil 4 splátky (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum], splátkovým kalendářem a kartou klienta ke dni [datum]). Žalovaný další splátky neuhradil řádně a včas, a proto se úvěr stal na základě smlouvy automaticky splatným ke dni [datum]; na tento následek byl žalovaný upozorněn (prokázáno oznámením ze dne [datum], upozorněním na možnost zesplatnění a výzvou k zaplacení ze dne [datum] a [datum]). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu).
5. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného a vyházela mj. z informací uvedených samotným žalovaným, tj. čistý příjem ve výši [částka] měsíčně, náklady na bydlení ve výši [částka], životní minimum ve výši [částka] a splátky dalším subjektům ve výši [částka], žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, forma bydlení byla zvolena „jiné“ (prokázáno hodnocením klienta ze dne [datum]). Průměrný čistý měsíční příjem byl žalovaným doložen z měsíce března 2023 a února 2023 a činil [částka] (prokázáno detaily transakcí zaúčtovaných dne [datum] a [datum] na bankovním účtu č. [č. účtu]). Žalovaný byl lustrován v registru SOLUS bez záznamu a v nebankovním registru klientských informací s výsledným skóre 480 značící nízké riziko, žalobkyně měla k dispozici občanský průkaz žalovaného (prokázáno výpisem z registru SOLUS, výpisem z bankovního registru klientských informací a občanským průkazem žalovaného).
6. Ze zbylých provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro řízení.
7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
8. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).
9. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z informací sdělených žalovaným, z částky životního minima a výsledků lustrace v registrech SOLUS, NRKI a ISIR, v nichž nebyly k osobě žalovaného dohledány žádné negativní informace. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], životního minima ve výši [částka], nákladů na bydlení neurčitého typu ve výši [částka] a splátky dřívějších půjček ve výši [částka], když žalovanému měsíčně měla zbýt částka [částka].
10. Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobkyně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalobkyně řádně ověřila i jen příjmy žalovaného, když vycházela toliko ze dvou posledních přijatých mezd, které ale reálně nemusí odrážet celkovou příjmovou stránku žalovaného v porovnání s výdaji, které žalobkyně prakticky nezkoumala vůbec. Tím se žalobkyně vystavila nepřiměřenému riziku nesplacení úvěru, když neměla za bezpečně prokázané, že žalovaný vůbec měl pravidelný příjem, z něhož by mohl úvěr splácet, byť žalovaný tvrdil, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně měla požadovat úplné výpisy z bankovního účtu žalovaného minimálně za poslední 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy. Výdaje žalovaného byly zkoumány toliko na základě administrativně obecných dat, jako je údaj životního minima. Pokud žalovaný uvedl konkrétní údaj u položky bydlení, tak ale nedoložil žádný doklad o tvrzené výši nájemného, či obdobné platby, neboť v kolonce formy bydlení je zaškrtnuto „jiné“, což dle názoru soudu neprokazuje způsob bydlení žalovaného, natož pak jím uvedenou výši platby, která neodpovídá aktuální situaci na trhu s bydlením a energiemi. Žalobkyně pochybila, pokud nepřiměřeně spoléhala na tvrzení žalovaného, aniž by uvedené položky podrobila jakémukoli pečlivějšímu zkoumání. Jakým způsobem žalobkyně zohlednila, že žalovaný splácel i jiné dluhy, není z předložených důkazů zřejmé. Prověřeny totiž byly pouze závazky žalovaného na základě dostupných registrů, byť skóre žalovaného v registru NRKI dosahovalo nejvyšší kategorie. Vzhledem k údajům, které žalovaný žalobkyni při sjednávání úvěru poskytl, bylo namístě provést podrobnější zkoumání příjmové a výdajové stránky žalovaného, neboť i samotná jistina poskytovaného úvěru násobně převyšuje jeho čistý příjem. Ostatně je povinností poskytovatele úvěru řádně přezkoumat právě i výdaje žadatele o úvěr (k tomu srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).
11. Pokud žalobkyně oponuje tím, že žalovaný byl povinen uvést při sjednávání smlouvy pravdivé a úplné údaje o svých majetkových, příjmových a jiných poměrech, tak zároveň ale platí, že poskytovatel úvěru se nemůže zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními, nýbrž tato zjištění pro něho mají být toliko jedním ze zdrojů informací, které budou následně hodnověrně ověřeny. Žalobkyně nemůže spoléhat výlučně na zásadu poctivého jednání v právním styku. Proto je argumentace žalobkyně v tomto směru lichá. Smlouva o úvěru je tedy neplatná a stejně tak nemohl být žalovaný ani účasten pojištění sjednaného v rámci úvěrové smlouvy.
12. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaný dosud uhradil částku [částka], z poskytnuté částky [částka] mu tak zbývá uhradit částku [částka].
13. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splacením po uplynutí lhůty k plnění, která byla v upomínce stanovena do 15 dnů od data odeslání, tj. dnem [datum].
14. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení, přičemž žalovaný měl v řízení větší úspěch, avšak jemu náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřísluší náhrada nákladů řízení.