Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby žalovaná zaplatila částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o úvěru č. N24A 98DO 5478. Na základě rámcové smlouvy měly být mezi účastníky uzavírány smlouvy o úvěru na základě předcházející žádosti žalované a následném schválení těchto žádostí žalobkyní. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací žalované v nebankovním registru, insolvenčním rejstříku a exekučním rejstříku. Dle výpisu z účtu činila výše příjmu žalované částku [částka] v září 2020, částku [částka] v říjnu 2020 a částku [částka] v listopadu 2020. Účastníci následně na základě rámcové smlouvy uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky ve výši [částka] do [datum]. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila v termínu splatnosti. Žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z celkové výše úvěru, která v současnosti činí částku [částka]. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky [částka] jakožto dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o úvěru č. [hodnota] a na jejím základě dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], sjednali výši úroků, termín splatnosti a další smluvní podmínky (prokázáno rámcovou smlouvou o úvěru ze dne [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem [právnická osoba]. k účtu č. [č. účtu] za listopad 2020).
5. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně si pro účely úvěruschopnosti vyžádala od žalované výpisy z bankovního účtu za předešlé 3 měsíce a ofocený doklad totožnosti (prokázáno e-maily žalobkyně ze dne [datum] a [datum]). Žalobkyně dále hovořila s žalovanou telefonicky, když takto zjistila u žalované výši měsíčního příjmu žalované 30 000-[částka], výši závazků [částka], výdaje na bydlení [částka], skutečnost, že žalovaná bydlí sama a pracuje na hlavní pracovní poměr (prokázáno záznamem telefonického hovoru). Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházela ze skutečností, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činí [částka], průměrné měsíční výdaje [částka], žalovaná má závazky o celkové výši [částka] a dále jí započetla do výdajů částku životního minima (prokázáno výpočtem bilance příjmů a výdajů). Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v nebankovním registru klientských údajů, dle něhož žalovaná vyšla se skórem „D“, přičemž se jedná o druhé nejhorší skóre v rámci hodnocení (celkem [hodnota] skupin), se sedmi negativními a sedmi pozitivními záznamy (negativní záznam znamená, že žalovaná měla v minulosti záznam o zpoždění se splátkou úvěru; pozitivní záznam svědčí o řádném splácení) a prodělanou insolvencí (prokázáno výpisem z nebankovního registru klientských informací, vyjádřením žalobkyně). Průměrné příjmy žalované na jejím osobním účtu za období září – listopad 2020 činily [částka], průměrné výdaje [částka]; část příjmů o celkové hodnotě [částka] přitom plynula z půjček od nejrůznějších poskytovatelů, z toho [částka] si na půjčkách žalovaná vybrala v listopadu 2020 (prokázáno výpisy z účtu žalované č. [č. účtu] za období září – listopad 2020).
6. Žalovaná na smlouvu čerpala částku [částka], doposud neuhradila ničeho (prokázáno výpisem [právnická osoba]. k účtu č. [č. účtu] za prosinec 2020, e-mailem žalobkyně ze dne [datum]). Jelikož žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celé dlužné částky (prokázáno e-maily žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum], záznamem komunikace se žalovanou). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny úroky, úroky z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] vč. podacího archu).
7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro řízení.
8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o. z. nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
9. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum], ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
10. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že tuto prověřovala na základě údajů sdělených žalovanou během telefonického hovoru s ní, lustrací žalované v nebankovním registru, insolvenčním a exekučním rejstříku a výpisy z účtu žalované.
11. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované nesplnil. Žalobkyně prověřovala příjmy i výdaje žalované především prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, dle názoru soudu je však nesprávně vyhodnotila. Žalovaná sice dosahovala nadprůměrných příjmů, tyto však zjevně přestávaly či přestaly stačit k uspokojování jejích běžných výdajů, neboť pouhý měsíc před uzavřením projednávané smlouvy o úvěru si žalovaná vzala 4 další půjčky, z toho 2 přímo od žalobkyně. Žalobkyně taktéž nedostatečně zhodnotila skutečnost, že jí zjištěné životní i splátkové výdaje žalované (částky [částka] + [částka]) téměř dosahují výše zjištěného příjmu ([částka]), což představuje potenciální riziko neschopnosti žalované splácet, vzrostou-li její výdaje, byť jen o pár procentních bodů. K vyšší opatrnosti při poskytování úvěrů žalované by ostatně měl žalobkyni vést i výsledek lustrace v nebankovním registru klientských informací, kde žalovaná vyšla jako osoba téměř neúvěrovatelná s problematickou historií splácení.
12. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalované bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaná dosud neuhradila ničeho, zbývá jí tak splatit celou poskytnutou jistinu ve výši [částka].
13. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
14. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené žalobkyní v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splacením po uplynutí třídenní lhůty k plnění počítané od data odeslání upomínky, tedy dnem [datum].
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky [částka]. Neúspěch měla naopak ohledně částky [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 11,11 % [100 % * ([částka] – [částka])/[částka] ]. S ohledem na nepatrný rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.