Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě lustrace žalovaného ve veřejných i neveřejných databázích a informací zjištěných od žalovaného. Žalovaný se dále zavázal k úhradě poplatků za volitelné služby „Expres výplata“ (jednorázový poplatek [částka]), „Bezpečná splátka“ (poplatek [částka] za možnost odkladu splátky) a „SMS servis“ (poplatek [částka] za každou SMS). Žalovaný po dobu trvání smlouvy uhradil celkem částku [částka]. Jelikož žalovaný dále nehradil, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] (4x [částka]) za prodlení se splacením 4 splátek úvěru. Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala náklady na vymáhání pohledávky ve výši [částka] (4x [částka]). Následně žalobkyně zesplatnila úvěr dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky [částka] jakožto dlužné jistiny, dlužných poplatků za bezpečnou splátku ve výši [částka], dlužných poplatků za SMS servis ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], sjednali výši úroků, výši splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně prověřila bonitu žalovaného, čímž zjistila, že žalovaný pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná s měsíčním příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti činil celkem [částka]. Žalovaný dále uvedl splátkové výdaje ve výši [částka] a skutečnost, že nevyživuje žádnou osobu. Žalobkyně též lustrovala žalovaného v nebankovním registru klientských informací, z něhož jí vyšel jako nezávadná osoba (prokázáno potvrzením o provedení ověření bonity). Žalovaný měl v době žádosti o předmětný úvěr 7 existujících úvěrů, 4 ukončené, 8 odvolaných a 6 odmítnutých; z toho celková suma peněz ke splacení u existujících úvěrů k dubnu 2023 činila částku [částka] s výší pravidelné měsíční splátky [částka], dále měl žalovaný 2 kontokorentní úvěry s úvěrovým limitem celkem [částka]. Žalovaný všechny úvěry řádně splácel (prokázáno úvěrovou zprávou). Žalovaný na smlouvu čerpal částku [částka], doposud uhradil částku [částka] (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy, výpisem čerpání, splátek a úhrad, potvrzením o provedené platbě ze dne [datum]). Protože žalovaný nadále nesplácel, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dlužné částky před zesplatněním úvěru, následně žalobkyně úvěr zesplatnila dopisem ze dne [datum] a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky (prokázáno výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne [datum] vč. podacího lístku, výzvou ke splacení ze dne [datum] vč. podacího archu). Žalobkyně uplatňuje vedle jistiny úroky, úroky z prodlení, poplatky a smluvní pokutu. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího archu).
5. Ze zbylých provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro řízení.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).
8. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z informací sdělených žalovaným, dále částky životního minima a výsledků lustrace žalovaného v registrech SOLUS, CRIBIS, NRKI a ISIR, v nichž nebyly k osobě žalovaného dohledány žádné negativní informace. Žalobkyně takto vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], životního minima ve výši [částka], splátkových výdajů ve výši [částka] a splátky schvalovaného úvěru [částka]; takto žalovanému měsíčně zbývala částka [částka]. Při započtení příjmů dalších členů domácnosti, životního minima domácnosti ve výši [částka] a nákladů na bydlení ve výši [částka] zbývala v domácnosti částka [částka].
9. Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobkyně svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného nesplnila. Z důkazů předložených žalobkyní předně nijak nevyplývá, že by žalobkyně jakkoli ověřovala, byť jen příjmy žalovaného, např. vyžádáním si výpisů z bankovního účtu žalovaného nebo daňového přiznání za poslední účetní rok. Tím se žalobkyně logicky vystavila nepřiměřenému riziku nesplacení úvěru, když neměla za bezpečně prokázané, že žalovaný vůbec měl pravidelný příjem, z něhož by mohl úvěr splácet. Výdaje žalovaného žalobkyně nadto zkoumala rovněž jen povrchně, když prověřila toliko závazky žalovaného, v případě životních výdajů se však spolehla na standardizované údaje v podobě životního minima. Za situace, kdy žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr již 5 existujících standardních úvěrů se splátkou přesahující [částka] měsíčně (přičemž žalobkyně z nejasného důvodu ve výpočtu operovala pouze s částkou [částka]) a k tomu 2 kontokorentní úvěry, bylo však dle názoru soudu nepochybně namístě provést hlubší šetření ohledně příjmů i výdajů žalovaného. Je totiž zjevné, že ani příjem žalovaným tvrzený v nadprůměrné výši nestačil k pokrytí jeho nákladů, přičemž k jejich uspokojení zjevně nestačil ani jeden či dva úvěry. Za této situace tak dle soudu nemohla žalobkyně rozumně předpokládat, že žalovaný bude schopen splácet i další úvěr. Nezbytnost tohoto prověření ostatně zpětně potvrdila i skutečnost, že žalovaný splatil pouze 2 splátky, a poté se k dalšímu splácení neměl.
10. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nelze tak přihlížet ke smluvním ujednáním o úroku, poplatkům či smluvním pokutám. Žalovaný dosud uhradil částku [částka], z poskytnuté částky [částka] mu tak zbývá uhradit částku [částka].
11. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je částečně dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
12. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal v souladu se závěry judikatury (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) od data uplynutí lhůty k plnění vymezené právním zástupcem žalobkyně v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splacením po uplynutí lhůty k plnění, která byla v upomínce stanovena na den [datum], tedy dnem [datum]. S ohledem na uvedené soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný ve výši [částka], a dále za dobu od [datum] do zaplacení.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu v řízení. Žalobkyně měla úspěch ohledně celkové částky [částka]. Neúspěch měla naopak ohledně částky [částka]. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalobkyně činí 27,36 % [100 % * ([částka] – [částka])/[částka] ]. Žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu ve výši 27,36 % z částky [částka] (zaplacený soudní poplatek), advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“], návrh ve věci samé, výzva k plnění [§ 11 odst. 1 písm. d) AT]; mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x [částka] [§ 14b odst. 1 písm. c) AT]; paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x [částka] [§ 14b odst. 5 písm. a) AT] a [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 27,36 % z částky [částka], tj. má nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.