Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne [datum] a žalovaný čerpal úvěr v částce [částka]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně měsíční splátkou spolu s úrokem a smluvenými poplatky, řádně však nesplácel, celkem splatil [částka]. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] a žalovaný vyzván ke splacení. Žalobkyně požadovala zaplatit [částka] jako nesplacenou jistinu, [částka] jako úroku, účelně vynaložené náklady [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Požadovala i zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v částce [částka]. Žalovaný se zavázal splácet měsíčně splátku dle splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy ve výši od [částka] do [částka] s poslední splátkou splatnou dne [datum]. Podpis žalovaného byl zajištěn elektronickými prostředky, kódem zaslaným na mobilní telefon. Strany si sjednaly podmínky zesplatnění úvěru tak, že žalobkyně může úvěr zesplatnit, pokud žalovaný mimo jiné dluží dvě a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace. Ze sazebníku poplatků žalobkyně, informačního memoranda o zpracování osobních údajů a zprávy o posouzení úvěruschopnosti klienta soud nezjistil konkrétní relevantní skutečnosti v této věci. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobkyni své osobní údaje. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta má soud za prokázané, že žalobkyně měla k žalovanému informaci, že má dvě děti, je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem [částka] měsíčně, splácí jiným společnostem [částka] měsíčně, žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný dne [datum] žádal o úvěr [částka], která byla odmítnuta, stejný den žádal o kreditní kartu s úvěrovým rámcem [částka] a revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka], obě žádosti byly odmítnuty. Další dvě žádosti byly odvolány, existující kontrakty nebyly zjištěny. Z výpočtu úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalobkyně uvažovala příjem žalovaného [částka], životní minimum dospělých členů domácnosti [částka], uváděné splátky [částka], [částka] pro odkládání a [částka] novou splátku a dospěla k volným zdrojům žalovaného [částka]. Dále uvažovala životní minimum všech členů domácnosti [částka] a náklady na bydlení [částka], započetla uváděný příjem dalších členů v domácnosti [částka] a dospěla k volným zdrojům domácnosti [částka]. Z výpisu proplacení smlouvy a tiskové sestavy odchozích úhrad žalobkyně má soud za prokázané, že dne [datum] žalobkyně poukázala žalovanému částku [částka]. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni splatil celkem [částka]. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Z výzev ze dne [datum], [datum] a podacích archů má soud za prokázané další upomínání žalovaného, žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta ke splacení do [datum].
4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy z [datum] poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v celkové výši [částka]. Žalovaný k prověření úvěruschopnosti sdělil své příjmy a svou životní situaci, žalobkyně si zjistila jeho úvěrovou situaci a provedla lustraci v dostupných rejstřících. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami. Žalovaný na úvěr splatil částku [částka]. Žalobkyně úvěr zesplatnila k [datum] a žalovaného dále upomínala.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z., a to způsobem ve smyslu § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 občanského zákoníku, kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb. I v případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. V tomto případě si žalobkyně obstarala údaje od žalovaného, který sdělil, že pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná s příjmem [částka] měsíčně, má dvě děti, splácí [částka] měsíčně. příjmy ostatních členů jsou [částka] měsíčně, dále žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných rejstřících a zjistila, že žalovaný v měsíci září 2023 žádal o pět úvěrů, dvě žádosti byly odvolány, tři odmítnuty. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen je v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když při zjištění, že žalovaný již opakovaně neúspěšně žádal o úvěry, neověřila vůbec jeho tvrzený příjem, například přiznáním k dani z příjmů, případně výpisem z účtu, navíc neověřila jeho skutečné výdaje, formu bydlení, zůstatky na účtech apod. Bez významu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného je i posuzování příjmů ostatních členů domácnosti. O nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně případného dalšího prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní nemohl soud žalobkyni poučit, neboť se jednání neúčastnila, ač v předvolání byla na to, že jí bude poučení poskytováno, upozorněna. Protože žalobkyně neprokázala dostatečné prověření úvěruschopnosti dlužníka, shledal z tohoto důvodu soud smlouvu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.
9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle § 2993 o z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla jako jistinu úvěru poníženou o částku, kterou žalovaný splatil. Žalobě tak soud vyhověl ohledně částky [částka]. Nejméně od doručení výzvy ze dne [datum] žalovaný věděl, že žalobkyně požaduje vrácení mimo jiné i jistiny do [datum], proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od [datum], přičemž jej ale přiznal pouze z nesplacené jistiny ve výši [částka]. V ostatním pak soud žalobu zamítl.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve sporu úspěšnější, dle obsahu spisu mu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.