17 C 224/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že předchůdkyni žalobkyně BNP Paribas [právnická osoba], akciová společnost, požádala žalovaná dne [datum] o úvěr a předchůdkyně žalovanou informovala o schválení její žádosti dne [datum], předtím prověřila její úvěruschopnost. Žalované byl poskytnut revolvingový úvěr do rámce [částka], čerpanou částku měla splácet v dohodnuté minimální výši, což řádně nečinila a úvěr byl k [datum] prohlášen za splatný. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, která žaluje i úrok a úrok z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z předběžné žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěru, souhlasila s prověřením její úvěruschopnosti v registrech. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] podepsané žalovanou jako žádost o úvěr soud zjistil, že žalovaná ke své osobě uvedla, že je svobodná, nevyživuje děti, je majitelkou domu nebo bytu a současný účet má více než deset let. Dále uvedla, že má čistý měsíční příjem [částka], celkové náklady domácnosti jsou [částka] a splácí další finanční závazky ve výši [částka] měsíčně, pracuje v profesi dělníci, řemeslníci a opraváři od října 2021. Žalované byl přednabídnut revolvingový úvěr s rámcem do [částka] s měsíční splátkou 5 % z dlužné částky, minimálně [částka]. Z přílohy smlouvy z [datum] má soud za prokázané, že žalovaná čerpala úvěr zaplacením za zboží v ceně [částka]. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl schválen úvěr s rámcem [částka], část byla použita na zaplacení nákupu na splátky, zbytek má k dispozici a může průběžně čerpat. Z všeobecných obchodních podmínek věřitelky, základních informací o úvěru a produktových podmínek úvěru soud nezjistil pro věc žádné významné skutečnosti. Z prohlášení žalované má soud za prokázané, že potvrdila že podepisuje smlouvu a dodatek k nákupu, seznámila se s obsahem smlouvy i dodatku, souhlasila, aby banka získávala informace o její bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta má soud za prokázané, že věřitelka ověřila, že žalovaná není v insolvenčním řízení, ověřila její předchozí splátkovou morálku, dále věřitelka stanovila normativní náklady na živobytí a bydlení [částka], zjistila, že žalovaná má úvěry se splátkami [částka] měsíčně a s novou splátkou [částka] bude její úvěrové zatížení [částka] měsíčně, rezervu žalované vyhodnotila jako [částka]. Ze sestavy úvěru, výpisů z úvěru a pohybů na úvěrovém účtu má soud za prokázané, že žalovaná celkem na úvěr čerpala částku [částka] a splatila [částka]. Z notářského zápisu NZ 369/2023 ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou upomínala o pravidelné splátky. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně úvěr zesplatnila, podací arch dokládá odeslání žalované. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané upomenutí před podáním žaloby, podací arch dokládá odeslání žalované.

4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr a poskytla za tímto účelem osobní údaje a údaje k posouzení své úvěruschopnosti, věřitelka vypočetla normativní náklady na bydlení, zjistila si existující úvěry žalované. Poté žalované schválila revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaná úvěr postupně čerpala, celkem čerpala [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a tato skutečnost žalované oznámena. Žalobkyně žalovanou upomínala o dluh na splátkách a dne 30. 9. 24 úvěr zesplatnila. Žalovaná na tento úvěr splatila [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k plnění.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila věřiteli údaje o své osobě, že má příjem [částka] v dělnické či řemeslné profesi, je svobodná s vlastním bydlením, celkové náklady domácnosti jsou [částka] a splácí další finanční závazky ve výši [částka] měsíčně. Následně přistoupil věřitel k posuzování úvěruschopnosti. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením jím uvedených příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Věřitelka se spokojila s výpočtem normativních životních nákladů a nákladů na bydlení, skutečné další výdaje však neověřovala dle svého záznamu, důkazy k tomu předloženy nebyly. Stejně tak nebyly dle protokolu o prověřování ověřovány skutečné příjmy žalované, její zůstatky na účtech, zůstatek nesplacených úvěrů a její platební morálka za účelem zjištění její skutečné výdajové situace, zda není předlužená apod. Žalobkyně tvrdila, že prověřovala žalovanou v rejstříku SOLUS, výstup však nepředložila. Žalobkyni soud nemohl poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení, zda a jakým způsobem dále prověřila skutečné příjmy a zejména výdaje žalované, neboť z doložených důkazů řádné prověření dovodit nelze. Na nutnost poučení byla žalobkyně v předvolání upozorněna. Žalobkyně tedy neprokázala, že jako věřitel řádně splnila svou povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a obě smlouvy o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatné ve smyslu § 588 občanského zákoníku.

7. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, která žalované byla poskytnuta jako jistina úvěru, snížené o [částka], které žalovaná věřitelce splatila. Postoupení pohledávky žalobkyni a vyrozumění žalované o této skutečnosti bylo prokázáno. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka]. Věřitelka požadovala již zesplatňujícím dopisem po žalovaném vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z přiznaných dlužných částí jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení, když v této době již byla žalovaná prokazatelně v prodlení a po zesplatňujícím dopisu věděla, že má vrátit i jistinu. Ohledně případné nemožnosti splatit jistinu v této lhůtě tíží břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která se však v řízení nijak nebránila. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.

9. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud neshledal k jinému postupu důvod.