Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 94/2024

Soud: Okresní soud v KolíněDatum rozhodnutí: 29. 4. 2024Č. j.: 17 C 94/2024-48Předsedkyně senátu: JUDr. Martina SuchánkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 7. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKO:2024:17.C.94.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (64) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s 30 % úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, 15 % úroku z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se dále zavázal k měsíční platbě za pojištění ve výši [částka] měsíčně a úvěr splácet v 12 měsíčních splátkách po [částka]. Strany si dohodly smluvní pokutu [částka] za každou splátku, s kterou by byl žalovaný v prodlení, smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a úrok 30 % ročně. Žalovaný však na splátky nesplácel řádně a včas, věřitel úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný celkem na úvěr splatil [částka]. Žalobkyně se domáhá zaplacení zbytku jistiny ve výši [částka], dlužného úroku ke dni zesplatnění [částka], dlužného poplatku za pojištění [částka], dlužné smluvní pokuty [částka], běžícího 30 % úroku ročně a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.[právnická osoba] návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba]. nabídla žalovanému na jeho žádost úvěr ve výši [částka] s výpůjční úrokovou sazbou 93,47 % jako pevnou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem by žalovaný měl splatit [částka] v 12 měsíčních splátkách po [částka] bez platby pojištění, pro případ opožděných plateb si strany dohodly smluvní pokutu [částka] za každou splátku, s kterou je žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodly se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud prodlení pokračuje po zesplatnění, dohodly si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Z přílohy č. [hodnota] smlouvy soud zjistil, že žalovaný se přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Z dokladu o vyplacení má soud za prokázané, že na účet určený ve smlouvě žalovaným byla poskytnuta částka [částka]. Z výpisu splátek má soud za prokázané, že žalovaný splatil [částka]. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení do 10 dnů. Z prohlášení stran o postoupení pohledávek, pověření a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný byl o postoupení pohledávky postupitelem vyrozuměn. Z výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou odeslanou [datum]. Dále soud provedl důkazy navržené žalobkyní k prokázání, že předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného: Z hodnocení klienta zjistil, že žalovaný uvedl, že má finanční potřebu [částka], bylo mu nabídnuto [částka], uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem [částka], jako výdaje mu byly započítány částka [částka] jako životní minimum, splátky na další úvěry u stejného věřitele [částka] měsíčně, výdaje na bydlení [částka], byla spočítána rezerva po rozdílu příjmů a výdajů ve výši [částka], žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nežije s partnerkou, bydlí ve státním bydlení. Z výpisu vybraných pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl na svém účtu pravidelný měsíční příjem od zaměstnavatele ve výši od [částka] do [částka], zůstatek na účtu odpovídal maximálně výši příjmu, přesahoval jen v květnu 2022. Dále má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného prověřila v registru SOLUS, avšak z lustrace nevyšel žádný výsledek. Z lustrace žalovaného v NRKI měla předchůdkyně žalobkyně výstup, že žalovaný je v kategorii II rizika, což je lepší segment klientů.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný požádal o úvěr s tím, že má finanční potřebu částky [částka], předchůdkyně žalobkyně mu nabídla úvěr [částka] s výpůjční úrokovou sazbou 93,47 %, dohodli si smluvní pokutu [částka] za každou splátku, s kterou bude žalovaný v prodlení déle než 30 dnů, dohodli se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud by prodlení pokračovalo po zesplatnění, dohodli si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, využila údaje sdělené žalovaným, vyžádala si doklady k jeho příjmu ze zaměstnání. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS nezískala žalobkyně žádné relevantní informace, ze systému NRKI měla výstup, že úvěr lze poskytnout, spokojila se s uvedením výdajů žalovaného na bydlení [částka] a připočetla částku životního minima, započítala splátky žalovaného na další úvěry ve výši [částka] měsíčně, rezervu vyhodnotila ve výši [částka]. Předchůdkyně žalobkyně poukázala na žalovaným uvedený účet částku [částka]. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k [datum] a žalovanému to oznámila a vyzvala jej k zaplacení celého zbytku úvěru do 10 dnů. Žalovaný splatil celkem [částka]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle s ust. § 2395 a násl. o. z. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti věřitelem ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péčí. Věřitelka ověřila příjmy žalovaného, ovšem ohledně výdajů se spokojila s uvedením neověřené částky, neodpovídající cenám na trhu především energií, ale i nájemného, byť v obecním či státním bytě, další náklady byly obecně započteny pouze ve formě životního minima. Věřitelka měla mít pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet, když uváděl finanční potřebu [částka] a zůstatky na účtu byly ve většině ověřovaných měsíců odpovídající pouze jeho příjmu, tedy žalovaný neměl žádnou rezervu, věřitelka měla možnost žádat kompletní výpis z účtu, ověřit přesné výdaje žalovaného a zejména platební morálku u dalších úvěrů, které měl mít u stejné věřitelky a přesto měl potřebu dalšího úvěrování. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně jednání neúčastnila, nemohl soud žalobkyni poučit o nutnosti doplnit tvrzení a důkazní návrhy ohledně dalšího případného prověření úvěruschopnosti žalovaného, zejména výdajové části a platební morálky u stávajících úvěrů. Pokud předchůdkyně žalobkyně uzavřela výše označenou smlouvu o úvěru, přestože měla mít pochybnosti o jeho schopnosti splácet a možném předlužení žalovaného a nebylo prokázáno další dostatečné prověření úvěruschopnosti žalovaného, smlouvu o úvěru, včetně závazku k placení spojeného pojištění, soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně, která prokázala, že pohledávka jí byla postoupena, podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou věřitelka žalovanému poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno, snížené o platby žalovaného celkem ve výši [částka]. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka]. Nejméně od doby zesplatnění žalovaný věděl, že věřitelka požaduje vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. V ostatním pak soud žalobu zamítl.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. , za situace, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací