Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 52 518,29 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 52 518,29 Kč od 25. 12. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 13 111 Kč, k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 2. 2026 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 518,29 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba].), [právnická osoba] prostřednictvím své webové stránky [internetový odkaz] uzavřela s žalovaným dne 26. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 52 518,29 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 12. 2025. Úvěr byl postupně poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 1. 2026, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [právnická osoba]) jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [Adresa advokátky], IČ [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena.
3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. V dané věci soud rozhodoval na základě listin, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. [číslo] s postupným čerpáním (prokázáno smlouvu o úvěru ze dne 26. 8. 2025, standartními podmínkami k úvěrové smlouvě). Strany ujednali limit pro spotřebitelský revolvingový úvěr 35 000 Kč, denní úrok byl sjednán ve výši 0,4026 % (prokázáno standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného, vyšla z prohlášení žalovaného, že má pravidelný měsíční příjem a zvážil své možnosti a je schopen dluh splácet (prokázáno kartou Creditworthiness). Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění dodatku č. [hodnota] (prokázánu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a dodatkem č. [hodnota] ze dne 8. 11. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 včetně podacího lístku). Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 1. 2026 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2026 včetně podacího lístku).1. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.2. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.3. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.4. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
5. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, kterou soud po právní stránce posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dle § 2395 a násl. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené ve smlouvě žalovaný neplnil, když se ocitl v prodlení se splácením úvěru, který přes výzvu neuhradil, dluží tak ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně prověřila možnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím. Žalovaný byl řádně vyzván k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.
8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 2 101 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „adv. tarif“), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 3 220 Kč (§ 7 bod 5 adv. tarifu), Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 450 Kč (§ 13 odst. 4 adv. tarifu).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 13 111 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.