Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 061,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 715,11 Kč od 22. 2. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 027,29 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 211,23 Kč od 11. 10. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 907,50 Kč od 15. 10. 2024 do zaplacení a částku ve výši 5 001,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 857,35 Kč od 4. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 704,13 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 10. 7. 2025 ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 18 062,61 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Trvání smlouvy bylo prodlouženo Dohodou o změně smlouvy ze dne 3. 5. 2021. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa č. [hodnota], na adrese [adresa], elektřinu ze zařízení distributora a žalovaný za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období od 25. 3. 2023 do 22. 3. 2024 za dodanou elektřinu mu byla konečným vyúčtováním vyúčtována částka 7 027,29 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 15. 4. 2024, kterou však neuhradil. Žalobkyně dne 10. 1. 2024 provedla pokus o odpojení elektřiny v odběrném místě, za provedený úkon vyúčtovala žalovanému částku 715,11 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 21. 2. 2024, kterou žalovaný neuhradil. Dále za období od 23. 3. 2024 do 25. 9. 2024 mu za dodanou elektřinu byla vyúčtována částka 3 211,23 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 10. 10. 2024, kterou však neuhradil. Dne 27. 9. 2024 bylo provedeno odpojení odběrného místa od elektřiny, žalovanému byla vyúčtována za odpojení částka ve výši 907,50 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 30. 9. 2024, kterou žalovaný neuhradil. Žalovaný byla o zaplacení částek opakovaně upomínán, a proto si žalobkyně za každou upomínku účtuje částku 240 Kč, celkem za 5 upomínek 1 200 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že účastníci uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa č. [hodnota], na adrese [adresa], plyn ze zařízení distributora a žalovaný za odebraný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období od 21. 3. 2023 do 18. 3. 2024 za dodaný plyn mu byla vyúčtována částka 1 857,35 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 3. 4. 2024, kterou však neuhradil. Dále za období od 19. 3. 2024 do 24. 10. 2024 mu za dodaný plyn byla vyúčtována částka 1 704,13 Kč (faktura č. [hodnota]) se splatností 2. 12. 2024, kterou však neuhradil. Žalovaný byl o zaplacení částek opakovaně upomenut, a proto si žalobkyně za každou upomínku účtuje částku 240 Kč, celkem za 6 upomínek 1 440 Kč. Přestože byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, částku ve výši 18 062,61 Kč neuhradil doposud.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu ani přes výzvu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
4. Účastníci uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota], na základě, které žalobkyně dodávala elektřinu žalovanému do odběrného místa č. [hodnota], na adrese [adresa], a žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky elektřiny (prokázáno smlouvou ze dne 11. 6. 2020 č. [hodnota] včetně obchodních podmínek dodávky elektřiny). Trvání smlouvy bylo prodlouženo dohodou o změně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [hodnota] ze dne 3. 5. 2021 (prokázáno dohodou ze dne 3. 5. 2021 č. [hodnota]). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za uskutečněný odběr elektřiny v období od 25. 3. 2023 do 22. 3. 2024 za dodanou elektřinu částku 7 027,29 Kč se splatností 15. 4. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]). Žalobkyně žalovanému vyúčtovala poplatek za odvolání objednaného přerušení distribuce elektřiny do odběrného místa dne 10. 1. 2024 částku 715,11 Kč se splatností 21. 2. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]). Dále žalobkyně žalovanému vyúčtovala za uskutečněný odběr v období od 23. 3. 2024 do 25. 9. 2024 částku 3 211,23 Kč se splatností 10. 10. 2024 (prokázáno faktura č. [hodnota]). Za provedené odpojení elektřiny v odběrném místě vyúčtovala žalobkyně žalobci poplatek v částce 907,50 Kč se splatností14. 10. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]). V souladu se smluvními ujednáními má žalobkyně nárok na náhradu nákladů za upomínky jako nákladů na uplatnění pohledávky a na upomínání a vymáhání po 240 Kč z titulu neuhrazeného poplatku za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě. Žalovanému bylo zasláno 5 upomínek, celkem má žalobkyně nárok na 1 200 Kč (prokázáno upomínkami ze dne 3. 9. 2024, 1. 7. 2024, 9. 2. 2024, 17. 10. 2023, 22. 4. 2024).
5. Účastníci dále uzavřeli dne 11. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. [hodnota], na základě, které žalobkyně dodávala plyn žalovanému do odběrného místa [hodnota], na adrese [adresa], a žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky plynu (prokázáno smlouvou ze dne 11. 6. 2020 č. [hodnota] včetně obchodních podmínek dodávky plynu). Žalobkyně vyúčtovala žalované za uskutečněný odběr plynu v období od 21. 3. 2023 do 18. 3. 2024 za dodaný plyn částku 1 857,35 Kč se splatností 3. 4. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]) a za období od 19. 3. 2024 do 24. 10. 2024 mu za dodaný plyn byla vyúčtována částka 1 704,13 Kč se splatností 2. 12. 2024 (prokázáno faktura č. [hodnota]). V souladu se smluvními ujednáními má žalobkyně nárok na náhradu nákladů za upomínky jako nákladů na uplatnění pohledávky a na upomínání a vymáhání po 240 Kč z titulu neuhrazeného poplatku za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě. Žalovanému bylo zasláno 6 upomínek, celkem má žalobkyně nárok na 1 440 Kč (prokázáno upomínkou ze dne 27. 6. 2023, 30. 9. 2024, 22. 8. 2023, 9. 11. 2023, 25. 4. 2024, 19. 6. 2024).
6. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 6. 2025, neuhradil však ničeho (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 30. 6. 2025 včetně dokladu o odeslání).
7. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů) a jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu (§ 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb).
8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „adv. tarif“). Přitom použil § 14b adv. tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobkyni uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobkyně nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 adv. tarifu. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b adv. tarifu z hlediska opakovanosti návrhů, zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobkyně vede u Okresního soudu v Kolíně více řízení, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 adv. tarifu v účinném znění).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu v účinném znění).- 315 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.