Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 8. 2022 do 29. 9. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 9. 2022 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 940,73 Kč od 1. 6. 2022 do 30. 8. 2022 a částku 823,24 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 4 488,87 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Opatrovníkovi žalovaného se přiznává odměna jako soudem ustanovenému opatrovníkovi ve výši 7 170 Kč, kterou vyplatí ČR – Okresní soud v Kolíně po právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu č. [hodnota] dne 20. 8. 2021, na základě, které je veden účet [č. účtu], jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobce a další smluvní dokumentace. Dne 25. 8. 2021 účastníci uzavřeli Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě – smlouvu o poskytnutí kontokorentu, nedílnou součástí byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Na základě uzavřeného dodatku byl žalovanému poskytnut úvěr do výše 20 000 Kč, s pevným úrokem ve výši 18,90 %. Žalovaný úvěr formou kontokorentu pravidelně čerpal a zavázal se jej průběžně hradit. Protože žalovaný poskytnutý úvěr řádně nehradil, žalobce kontokorent zesplatnil ke dni 31. 8. 2022. Žalovaný se také na svém běžném účtu č. [č. účtu] do nepovoleného debetu ve výši 823,24 Kč. Přes opakované výzvy žalovaný dosud neuhradil na zažalovanou pohledávku ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím jmenované opatrovnice. Ve vyjádření opatrovnice uvedla, že žalobce dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného a navrhla nárok v požadovaném rozsahu nepřiznat a žalobě vyhovět pouze v rozsahu bezdůvodného obohacení.
3. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne 20. 8. 2021 o službách žalobce včetně platebních bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2021 tuto smlouvu, na základě, které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat své služby, žalovanému byl zřízen běžný účet č. [č. účtu].
4. Z dodatku č. 1 k rámcové smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 25. 8. 2021 smlouvu o poskytnutí kontokorentu. Žalovanému byl na jejím základě poskytnut neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč, a to přečerpáním běžného účtu č. [č. účtu]. Žalovanému byl úvěr poskytnut na neurčito, měl jej splácet průběžně připsáním peněz na běžný účet č. [č. účtu]. Úroková sazba byla sjednána pevná ve výši 18,90 %.
5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byl úvěr s možností přečerpání, takzvaný kontokorent, a to neúčelový, nezajištěný ve výši 20 000 Kč. Úvěr byl poskytnut přečerpáním běžného účtu číslo [č. účtu]. Splácení bylo umožněno průběžné připsáním finančních prostředků na běžný účet, ze kterého je kontokorent čerpán. Úroková sazba byla sjednána na 18,90 % ročně.
6. Z podmínek pro používání kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný souhlasil s tím, že za případ porušení smlouvy o kontokorentu je považováno prodlení s úhradou jakéhokoli závazku vůči žalobci či porušení jakékoli jiné povinnosti nebo nesplnění závazku vůči žalobci. V případě porušení má žalobce právo požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je povinností dlužníka splatit celý kontokorent, smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které má žalobce právo podle Smlouvy o kontokorentu a dosud nebyly uhrazeny.
7. Z ceníku bylo zjištěno, že vedení běžného účtu žalovaného u žalobce bylo zdarma.
8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období 13. 2 2022 – 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 20 000 Kč byla na účet žalovaného zaslána dne 10. 8. 2022 (převedení kontokorentu). Dále bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu činí -823,24 Kč.
9. Z přehledu plateb a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne 11. 3. 2022 286,70 Kč, dne 1. 4. 2022 146,73 Kč, dne 13. 5. 2022 170,52 Kč, dne 13. 5. 2022 29,48 Kč, dne 5. 6. 2022 281,20 Kč, 5. 6. 2022 321,04 Kč, tyto úhrady byly použity na zaplacení obchodního úroku. Následně nehradil, úvěr byl zesplatněn dne 31. 8. 2022, nesplacená jistina činila k 31. 8. 2022 20 000 Kč a nesplacený úrok 940,73 Kč.
10. Z přehledu žádostí o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný žije sám, nemá vyživovací povinnost. Je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] od 1. 8. 2021 na dobu neurčitou, jeho měsíční příjem činí 25 000 Kč. Žalovaný neuvedl údaje o výdajích, žalobce vycházel z částky 3 860 Kč, kterou stanovil dle interní expertní analýzy.
11. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl ke dni 25. 8. 2021 jiný existující aktivní závazek, na tento splácel 1 629 Kč měsíčně.
12. Z výzev k zaplacení dluhu ze dne 10. 1. 2022, 10. 8. 2022, 15. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu vůči žalobci.
13. Ze záznamu z interního systému žalobce bylo zjištěno, že žalovanému byly opakovaně zasílány zprávy sms, zprávy do internetového bankovnictví a dopisy.
14. Ze zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 31. 8. 2022 včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 21 763,97 Kč, a to do 9. 9. 2022. Žalovaný byl touto výzvou zároveň upozorněn na možnost následného soudního vymáhání pohledávky.
15. Soud tak má za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o běžném účtu a smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru, když žalobce veškeré své povinnosti ze smlouvy splnil, žalovaný nikoli, když jeho účet vykazoval debetní zůstatek přesahující povolený limit kontokorentu, který nebyl uhrazen, pročež žalobce smlouvu vypověděl. Přes opakované výzvy nebylo na zažalovanou pohledávku ničeho uhrazeno.
16. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle zákona č. 89/2012 Sb. tak, že dle § 2395 a násl. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 1969 Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce, tak jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. V daném případě náklady řízení činí zaplacený soudní poplatek ve výši 834 Kč a 3 úkony po 300 Kč (výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé, účast na jednání dne 9. 6. 2025). Žalobci dále náleží cestovné za cestu na jednání u zdejšího soudu dne 9. 6. 2025, trasa Brno – Kolín a zpět, 376 km, při průměrné spotřebě vozidla 4,4 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,8 Kč činí 2 754,87 Kč. Celkem náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 4 488,87 Kč, žalovaný je povinen ji uhradit k rukám žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
19. Podle § 140 odst. 2 o.s.ř byl-li ustanoven účastníku zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Při určení odměny ustanovené opatrovnice postupoval soud podle ustanovení o mimosmluvní odměně (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „adv. tarif“). Soud přiznal ustanovené opatrovnici odměnu za 3 úkony právní služby, které učinila ve věci: příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tarifu, vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast na jednání soudu dne 9. 6. 2025, každý úkon po 1 940 Kč dle § 7 adv. tarifu, dále 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 adv. tarifu v účinném znění. Celkem odměna ustanovené opatrovnice činí částku 7 170 Kč, kterou vyplatí ČR – Okresní soud v Kolíně po právní moci rozsudku.