Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 29 958, [částka] s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 19 149, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 19 986, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 5 365, [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 46 991, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba]., sídlem [adresa] [IČO] IČO, , jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši [částka] a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba]., pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] se žalovanou, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 5 175, [částka] na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ve výši [částka] na odměně za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru, 629, [částka] na odměně za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“, 822, [částka] na odměně na inkaso splátek v hotovosti a 2 790, [částka] na smluvní pokutě za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, jejichž příslušenstvím je úrok za období do [datum] ve výši 527, [částka], úrok ve výši 8 % p.a. z částky 5 175, [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši za období od [datum] do [datum] ve výši 416, [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 5 351, [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná jako úvěrovaná dále uzavřela dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši [částka] a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. [právnická osoba]., pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] se žalovanou, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 13 974, [částka] na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ve výši [částka] na odměně za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru, 1 890, [částka] na odměně za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“, 2 507, [částka] na odměně na inkaso splátek v hotovosti a 5 692, [částka] na smluvní pokutě za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků, jejichž příslušenstvím je úrok za období do [datum] ve výši 1 343, [částka], úrok ve výši 8 % p.a. z částky 13 974, [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši za období od [datum] do [datum] ve výši 268, [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 14 635, [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.[právnická osoba] výpisu [právnická osoba]., sídlem [adresa] [IČO] IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že [právnická osoba]., je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.4. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnost [právnická osoba]., jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba]., zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši [částka].5. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnost [právnická osoba]., jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba]., zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala peněžní prostředky ve výši [částka].6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]., jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba]., postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru ze dne [datum] a smlouvou o úvěru ze dne [datum] (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 a příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba]., a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).7. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba]., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].8. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.9. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná jako úvěrovaná dále uzavřela dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]., jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba]., postoupila žalobkyni též pohledávky, které měly vzniknout podle smluv o úvěru uzavřených dne [datum] a dne [datum] se žalovanou. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].10. Z oznámení [právnická osoba]., žalované ze dne [datum], z popisu pracovní činnosti ani ze vstupního listu ze dne [datum] soud nezískal žádná skutková zjištění významná pro projednávanou věc.11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba]., úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).20. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že je příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně. Její výdaje na bydlení dosahují [částka] měsíčně a výdaje na stravu, dopravu a „osobní náklady“ činí celkem [částka] měsíčně. Mimoto plní jiné dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně.21. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla od ledna 2009 příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně.22. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že ke dni [datum] činila výše této dávky důchodového pojištění [částka].23. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] prověřila údaj o příjmu žalované, avšak vůbec neprověřila údaje o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom již poměrně nízká částka výdajů na bydlení a ostatních pravidelných výdajů žalované společně s údajem, že žalovaná plní ve splátkách jiné dluhy, k takovému prověření přímo vybízela. Bez znalosti pravidelných výdajů žalované však nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.24. Mimoto, i kdyby údaje, které žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, odpovídaly skutečnosti, bylo patrné již z těchto údajů, že jediný příjem žalované spočíval v dávce důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně, a již tato okolnost sama o sobě vylučovala její schopnost plnit ujednané splátky.25. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši [částka] měsíčně čistého. Vedle toho je příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně. Její výdaje na bydlení dosahují [částka] měsíčně a výdaje na stravu, dopravu a „osobní náklady“ činí celkem [částka] měsíčně. Mimoto plní jiné dluhy ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a jiný blíže neoznačený doklad.26. Z pracovní smlouvy, kterou žalovaná jako zaměstnankyně uzavřela dne [datum] s [právnická osoba]., jako zaměstnavatelkou, soud zjistil, že jako druh práce ujednaly pomocná zaměstnankyně v kuchyni, jako den nástupu do práce [datum] a jako místo výkonu práce okresy [adresa].27. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je příjemkyní dávky důchodového pojištění ve výši [částka] měsíčně.28. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] prověřila údaj o příjmu žalované spočívajícím v dávce důchodového pojištění, avšak vůbec neprověřila údaje o výši mzdy žalované ani o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom nelze přehlédnout, že oproti nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. o pět měsíce dříve, došlo podle údaje žalované ke ztrojnásobení jejich ostatních pravidelných výdajů kromě nákladů na bydlení, a již tato okolnost působí pochybnosti o tom, nakolik tento údaj v obou žádostech o úvěr odpovídal skutečnosti. Obdobné zvýšení splátek jiných dluhů žalované pak mělo rovněž vést právní předchůdkyni žalobkyně k požadavku na osvědčení údajů, které jí žalovaná sdělila před uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Totéž platí pro stále nápadně nízkou výši nákladů na bydlení. Přitom žalovaná v žádné z obou nabídek na uzavření smlouvy o úvěru neuvedla způsob uspokojování své bytové potřeby, ačkoli ji k tomu v použitém formuláři právní předchůdkyně žalobkyně vybízela.29. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba]., splnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.30. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.31. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.32. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.33. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti [právnická osoba]., před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.34. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.35. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.36. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.37. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora [právnická osoba] ze dne [datum] ve věci C-565/12).38. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora [právnická osoba] ze dne [datum] ve věci C679/18).39. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.40. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.41. Smlouvy o úvěru, které žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] a dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující, jsou tedy neplatné, protože [právnická osoba]., porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.42. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.43. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.44. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.45. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).46. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.47. [právnická osoba]., proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně v listině označené za transakční historii, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum].48. [právnická osoba]., dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně v listině označené za transakční historii, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum].49. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).50. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba]., provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky. K prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz záznamy právní předchůdkyně žalobkyně o plněních přijatých od žalované. Ani z těchto záznamů však nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně podle obou smluv o úvěru vždy celkem čtrnáctkrát v bydlišti žalované přijala nebo alespoň byla připravena přijmout plnění na ujednané splátky. Mimoto z nich není zřejmé, kde žalovaná žalobkyni v hotovosti zčásti plnila. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně ani po poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žádné jiné důkazní prostředky o tomto svém skutkovém tvrzení nenavrhla, nepodařilo se jí toto skutkové tvrzení prokázat.51. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.52. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 29 958, [částka] s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 19 149, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 19 986, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 5 365, [částka] od [datum] do zaplacení.53. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne [datum], a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.54. [adresa] k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.55. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 29 % a žalovaná v rozsahu 71 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 35 323, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 42 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.