Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 26 014, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 40 371, [částka] s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 27 664, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 4 986, [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 61 034, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba]., sídlem [adresa] [IČO] IČO, , jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba]., vrátit společně s úrokem ve výši [částka], odměnou za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši [částka] a odměnou za inkaso splátek v hotovosti ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. [právnická osoba]., pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 27 664, [částka] na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, ve výši [částka] na odměně za uzavření smlouvy a poskytnutí úvěru, 3 560, [částka] na odměně za administrativní činnost a „vyhodnocení úvěrového případu“, 4 628, [částka] na odměně za inkaso splátek v hotovosti, [částka] na smluvní pokutě za upozornění na možnost, že pohledávky založené smlouvou o úvěru, dospějí jako celek ze dne [datum] a 11 080, [částka] na smluvní pokutě ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně za prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků za období do [datum], jejichž příslušenstvím je úrok za období do [datum] ve výši 2 676, [částka], úrok ve výši 8 % p.a. z částky 27 664, [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši za období do [datum] ve výši 2 675, [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 12, 75 % p.a. z částky 28 968, [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z výpisu [právnická osoba]., sídlem [adresa] [IČO] IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]., je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.
4. Ze smlouvy o úvěru, kterou společnost [právnická osoba]., jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se společnost [právnická osoba]., zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal peněžní prostředky ve výši [částka].
5. Z dopisu [právnická osoba]., žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]., vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum], a to do třiceti dnů ode dne doručení této výzvy. Tuto výzvu žalovanému doručila dne [datum], jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]., jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba]., postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. [hodnota] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru ze dne [datum] (čl. 1 odst. 1.1, čl. 2 a příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba]., a žalobkyní měly nastat v okamžiku zaplacení úplaty za postoupení pohledávek (čl. 5 odst. 5.1 smlouvy o postoupení pohledávek).
7. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba]., úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].
8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.
9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba]., poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba]., vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], „poplatek“ za poskytnutí úvěru ve výši [částka], „náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši [částka] a odměnu za výběr splátek ve výši [částka], celkem [částka], a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]., jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba]., postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovaným. Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].
10. Z oznámení [právnická osoba]., žalovanému ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.
11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout [právnická osoba]., úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).
20. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši [částka] měsíčně čistého. Jeho výdaje na bydlení dosahují [částka] měsíčně a výdaje na stravu, dopravu a „osobní náklady“ činí celkem [částka] měsíčně. Nemá vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Bydlí u rodičů. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.
21. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnavatelka žalovaného a žalovaný ujednali pracovní poměr na dobu určitou do [datum].
22. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období února 2023 soud zjistil, že na tento účet byla přispána mzda ve výši [částka].
23. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období března 2023 soud zjistil, že n tento účet byla přispána mzda ve výši [částka].
24. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období dubna 2023 soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu dosahoval – 198, [částka] a konečný zůstatek 4 055, [částka]. Na tento účet byla přispána mzda ve výši [částka].25. [právnická osoba]. prověřila údaje, které jí o svých příjmech sdělil žalovaný, avšak co do údajů o výdajích žalovaného se spokojila jen s prohlášením žalovaného. Třebaže žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, a lze proto předpokládat, že jeho výdaje na bydlení nebyly vysoké, již údaj o tom, že počáteční zůstatek na účtu vedeném pro žalovaného v měsíci bezprostředně předcházejícím uzavření smlouvy o úvěru byl záporný a dosahoval – 198, [částka] a že konečný zůstatek na tomto účtu činil jen 4 055, [částka], a to při celkových výdajích 86 054, [částka], k prověření údajů sdělených žalovaným o jeho výdajích přímo vybízel. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.26. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by [právnická osoba]., splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.27. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba]., jako úvěrující, je tedy neplatná, protože [právnická osoba]., porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.28. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.29. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.30. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.31. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).32. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.33. [právnická osoba]., proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou [právnická osoba]., žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž právní předchůdkyně žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum].34. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 2 014, [částka], a od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).35. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba]., provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], o tom nenavrhla žádné důkazní prostředky. Odkázala potud pouze na vlastní záznamy právní předchůdkyně žalobkyně, ze kterých nadto vyplývá pouze přijetí [částka] a [částka], tj. částek odlišných od ujednaných splátek, nikoli způsob, jakým žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně tato částečná plnění poskytl. Žádný důkazní prostředek o tomto skutkovém tvrzení pak žalobkyně nenavrhla ani přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.36. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.37. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 40 371, [částka] s úrokem ve výši 8 % p.a. z částky 27 664, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 4 986, [částka] od [datum] do zaplacení.38. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne [datum], a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.39. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.40. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 39 % a žalovaný v rozsahu 61 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 26 014, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 40 371, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.