19 C 199/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jehož předmětem jsou stavební parcela p.č. st. 59/2, jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], pozemková parcela p.č. 527/3 a pozemková parcela p.č. 527/4, všechny katastrální území [adresa]. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně a [Jméno žalovaného A], naposledy bydlištěm [adresa], PSČ [adresa], narozený [rodné přijmení] [datum], který zemřel dne [datum], jako dárci uzavřeli dne [datum] se žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, na jejímž základě převedli vlastnické právo ke sporným nemovitým věcem žalovanému. Vedle toho ujednali se žalovaným právo uvedené nemovité věci doživotně bezplatně užívat. Žalovaný se k žalobkyni choval dlouhodobě neuctivě, slovně ji urážel, vyzýval ji, ať sporné nemovité věci opustí, ačkoli ujednali její právo je doživotně bezplatně užívat, o tyto nemovité věci nepečoval, veškeré náklady na jejich opravy a údržbu nesla žalobkyně a dne [datum] žalobkyni napadl a způsobil jí újmu na zdraví. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] dar odvolala. Již dne [datum] uzavřel žalovaný jako prodávající a [jméno FO], bydlištěm [adresa], PSČ [adresa], narozený [rodné přijmení] [datum], a [jméno FO], bydlištěm [adresa], PSČ [adresa], narozená [rodné přijmení] [datum], jako kupující kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, a dne [datum] podali na základě této kupní smlouvy návrh na povolení vkladu vlastnického práva ke sporným nemovitým věcem pro kupující. Žalobkyně navrhla dne [datum] zápis poznámky rozepře do katastru nemovitostí, kterou katastrální úřad zapsal dne [datum]. Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému zakázal nakládat spornými nemovitými věcmi. Z uvedeného důvodu katastrální úřad návrh na povolení vkladu vlastnického práva k těmto nemovitým věcem pro žalované do katastru nemovitostí zamítl. Nato žalovaný a kupující podali znovu návrh na povolení vkladu vlastnického práva ke sporným nemovitým věcem pro kupující a katastrální úřad vlastnické právo pro kupující do katastru nemovitostí zapsal. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], nabyl právní moci dne [datum], soud určil, že žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí uvedených nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½. Dalším podílovým spoluvlastníkem těchto nemovitých věcí se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½ je žalovaný. Žalobkyně nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovaným a navrhla, aby soud dosud společné nemovité přikázal do podílového spoluvlastnictví žalobkyně oproti zaplacení náhrady žalovanému. Její výše by měla vycházet z kupní ceny, kterou ujednal s kupujícími.

2. Žalovaný se ve vyjádření k žalobě postavil na stanovisko, že způsob vzniku podílového spoluvlastnictví účastníků řízení je pro jeho zrušení a vypořádání bez významu. Pro výši náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně je určující jejich obvyklá cena, nikoli kupní cena, kterou žalovaný ujednal s kupujícími.

3. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že žalobkyně je matkou žalovaného. Žalobkyně a [Jméno žalovaného A], naposledy bydlištěm [adresa], PSČ [adresa], narozený [rodné přijmení] [datum], který zemřel dne [datum], jako dárci uzavřeli dne [datum] se žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, na jejímž základě převedli vlastnické právo k nyní společným nemovitým věcem žalovanému. Žalobkyně dosud společné nemovité věci po desítky let užívá k bydlení.

4. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ odvolala dar podle darovací smlouvy ze dne [datum].

5. Ze souhlasného prohlášení [jméno FO] Rejholce, [jméno FO] a žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že ujednali zrušení kupní smlouvy, kterou uzavřeli dne [datum]. V důsledku toho zapsal [právnická osoba] pro Středočeský kraj – katastrální pracoviště [adresa] žalovaného jako podílového spoluvlastníka stavební parcely p.č. st. 59/2, jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], pozemkové parcely p.č. 527/3 a pozemkové parcely p.č. 527/4, všechny katastrální území [adresa], se spoluvlastnickým podílem ve výši id. ½, a to s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum], jak vyplývá z vyrozumění o provedeném vkladu ze dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], soud zjistil, že účastníci řízení jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely p.č. st. 59/2, jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], pozemkové parcely p.č. 527/3 a pozemkové parcely p.č. 527/4, všechny katastrální území [adresa].

7. Ze znaleckého posudku znalkyně ing. [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena dosud společných nemovitých věcí činí [částka]. Tyto nemovité věci tvoří funkční celek.

8. Z výpovědi znalkyně ing. [jméno FO] soud zjistil, že znalkyně při určení obvyklé ceny dosud společných věcí nepřihlížela k případnému zatížení právem žalobkyně je doživotně užívat.

9. Z potvrzení [právnická osoba]., soud zjistil, že zůstatek na účtu vedeném pro žalobkyni ke dni [datum] činil 409 828, [částka].

10. Z potvrzení [právnická osoba]., soud zjistil, že zůstatek na účtu vedeném pro svědka [jméno FO] ke dni [datum] činil 1 163 782, [částka].

11. Z prohlášení svědka [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že svědek z této částky odevzdá [částka] žalobkyni za účelem zaplacení náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně.

12. Z potvrzení [právnická osoba]., soud zjistil, že zůstatek na účtu vedeném pro svědka [jméno FO] ke dni [datum] činil 927 365, [částka].

13. Z prohlášení svědka [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že svědek z této částky odevzdá [částka] žalobkyni za účelem zaplacení náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně.

14. Žalobkyně je tedy matkou žalovaného. Žalobkyně a [Jméno žalovaného A] jako dárci uzavřeli dne [datum] se žalovaným jako obdarovaným darovací smlouvu, na jejímž základě převedli vlastnické právo k nyní společným nemovitým věcem žalovanému. Žalovaný jako prodávající uzavřel dne [datum] s [jméno FO] Rejholcem a [jméno FO] jako kupujícími kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nyní společným nemovitým věcem kupujícím. Žalobkyně v rozsahu spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ odvolala dar podle darovací smlouvy ze dne [datum]. [jméno FO], [jméno FO] a žalovaný na základě souhlasného prohlášení ze dne [datum] zrušili kupní smlouvu, kterou uzavřeli dne [datum]. Účastníci řízení jsou tak rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely p.č. st. 59/2, jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], pozemkové parcely p.č. 527/3 a pozemkové parcely p.č. 527/4, všechny katastrální území [adresa]. Tyto nemovité věci tvoří funkční celek a jejich obvyklá cena dosahuje [částka]. Žalobkyně je po desítky let užívá k bydlení. Žalobkyně má prostředky k poskytnutí přiměřené náhrady za přikázání společných nemovitých věcí do jejího výlučného vlastnictví.

15. Z dopisů zástupce žalobkyně zástupci žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum], z protokolu o jednání konaném dne [datum] v řízení, které soud vedl pod sp. zn. [spisová značka], z náčrtu budovy č.p. [č.p.], která je součástí stavební parcely p.č. st. 59/2, katastrální území [adresa], ze souboru fotografií ani z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

16. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dopisem [Jméno žalovaného A] ze dne [datum], podáním [Jméno žalovaného A] ze dne [datum], potvrzením [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], nabídkou [Jméno žalovaného A] na uzavření nájemní smlouvy, výpisem z účtu vedeného pro [jméno FO], fakturou ze dne [datum], dopisem žalobkyně [jméno FO] ze dne [datum], včetně podací stvrzenky a výpisu o sledování zásilky, kupní smlouvou ze dne [datum], informací o řízeních vedených Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj – Katastrální pracoviště [adresa] pod sp. zn. V – 9461/2020 a V – 2542/2021, návrhem žalobkyně na vyznačení poznámky spornosti ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], se zápisem poznámky spornosti, rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], zvukovým záznamem o jednání konaném před Krajským soudem v Praze dne [datum], rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], podáními a přednesy žalobkyně v řízení vedeném pod sp. [spisová značka], katastrální mapou pro katastrální území [adresa], výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], a výslechem svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] a ohledáním dosud společných nemovitých věcí, návrh žalovaného na provedení důkazu sdělením policejního orgánu ze dne [datum], protokolem o jednání konaném dne [datum] ve věci vedené soudem pod sp. zn. [spisová značka], projektovou dokumentací budovy č.p. [č.p.], která je součástí stavební parcely p.č. st. 59/2, katastrální území [adresa], kolaudačním rozhodnutím o povolení užívání této budovy a rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], a výslechem žalovaného a svědků [jméno FO] Rejholce a [jméno FO] a návrh účastníků řízení na provedení důkazu darovací smlouvou ze dne [datum], lékařskou zprávou ze dne [datum], čestnými prohlášeními [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum] a výslechem žalobkyně, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci, popřípadě jde důkazní prostředky k prokázání skutkových tvrzení, která jsou mezi účastníky řízení shodná a soud je vzal za svá skutková zjištění. Výslech žalobkyně je podle § 131 odst. 1 o.s.ř. nadto nepřípustný, protože jej účastníci řízení nenavrhli k prokázání skutečností, které by nebylo možné prokázat jinak.

17. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

18. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Žádný z účastníků řízení skutkově netvrdil, že by žalobkyně žádala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaných, a taková skutečnost ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

20. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o.z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o.z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o.z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. Pozemek je v zásadě vždy dělitelný; to ovšem neznamená, že musí být rozdělen ve všech případech. Rozhodovací činnost soudů se již v poměru k právní úpravě účinné před [datum] ustálila v závěru, že zejména pozemky přiléhající k obytným domům vytvářejí zpravidla s domem jediný funkční celek, slouží k lepšímu využití domu a také blízkost obytného domu, ve kterém vlastník zahrady bydlí, zlepšuje využití zahrady. Proto není v rozporu se zákonem postup, při kterém soud, jenž rozhoduje o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přikáže pozemek – zahradu přilehlou k domu tomu, komu připadá dům, aniž by provedl jeho dělení (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod č. C 15250).

24. O takový případ jde i v projednávané věci. Obě pozemkové parcely tvoří s budovou, která je součástí dosud společné stavební parcely, jediný funkční celek, protože slouží jejímu lepšímu využití. I kdyby tedy pozemkové parcely bylo možné reálně dělit, narušilo by takové dělení uvedený funkční celek, protože by vedlo ke zhoršení možnosti užívání domu a naopak. Nelze rovněž odhlížet od výměry obou pozemkových parcel, které jsou předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků řízení.

25. Tvoří-li pozemkové parcely p.č. 527/3 a p.č. 527/4, obě katastrální území [adresa], včetně vedlejších staveb, které jsou jejich součástí, funkční celek se stavební parcelou p.č. st. 59/2, katastrální území [adresa], je třeba na všechny tyto pozemky pohlížet jako na nedělitelné. Vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení rozdělením dosud společných nemovitých věcí proto není dobře možné.

26. Rozdělení budovy v podílovém spoluvlastnictví na bytové jednotky má přednost před jinými způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví. Hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou soudní spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit možnost rozdělení domu na jednotky. Uvedené platí i při rozdělení budovy na samostatné části (tak již v poměru k právní úpravě účinné do [datum] rozsudek Nejvyššího soudu usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. [hodnota]).

27. Tomuto způsobu vypořádání však mohou bránit různé okolnosti, pro které může soud rozhodnout o jiném způsobu vypořádání. Ustanovení § 142 odst. 1 obč. zák. (nyní § 1147 o.z.) je totiž právní normou s relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normou, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, ale která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (tak již usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 2058).

28. Okolnosti, pro které může soud dospět k závěru, že vypořádání spoluvlastnictví nelze provést rozdělením budovy na jednotky jako primárního způsobu vypořádání, mohou být různé. Mohou spočívat např. ve výši věcně odůvodněných nákladů spojených se stavebními úpravami, stavební nemožností takových úprav, ale i v konfliktních vztazích mezi spoluvlastníky. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné, tedy nelze vycházet jen z technického hlediska budovy či právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k jiným okolnostem z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. K rozdělení na bytové jednotky soud přistoupí pouze v případě, že vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2004, č. [hodnota]).

29. Otázka, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možno přistoupit k dělení domu na jednotky, nemůže být řešena obecně pro všechny druhy sporů, vždy záleží na individuálním posouzení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 10346 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Záleží proto na úvaze soudu, jaké vztahy považuje za natolik konfliktní, aby odůvodnily jeho závěr o nemožnosti rozdělení budovy na jednotky. Taková úvaha však nesmí být zjevně nepřiměřená (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 15250).

30. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný nejevil zájem o žalobkyni jako svou matku, nepomáhal jí s provozem domácnosti, neodvezl k lékaři ani na nákup. O dosud společné nemovité věci nijak nepečoval a později se rozhodl z nich žalobkyni vystěhovat., přestože v souvislosti s jejich darováním s rodiči ujednal jejich oprávnění je doživotně užívat. Žalobkyně byla z návštěv žalovaného rozrušená, stěžovala si, že se k ní žalovaný chová hrubě. Sdělila svědkovi, že pod nátlakem podepsala dohodu, podle které se měla zavázat sporné nemovité věci vyklidit oproti zaplacení určité částky. Poté dal žalovaný opakovaně odpojit odběrné místo elektřiny v domě, aby žalobkyni donutil jej opustit, a to i bezprostředně po jejím návratu z nemocnice po infarktu.

31. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný má se žalobkyní dlouhodobě spory, které se týkaly způsobu jeho života. Po úmrtí otce se jeho chování vůči žalobkyni zhoršilo. O žalobkyni nejevil zájem a o dosud společné nemovité věci se nestaral, pouze v nich skladoval věci potřebné pro své podnikání. Rozhodl se, že žalobkyni i přes její nesouhlas z domu vystěhuje, a vyvíjel na ni nátlak. Přitom dal opakovaně odpojit odběrné místo elektřiny v domě. Žalobkyně to nesla těžce a v tomto období utrpěla infarkt.

32. Mezi účastníky řízení tedy dlouhodobě panují spory takové povahy, že jejich možné soužití v jednom domě rozděleném na jednotky vylučují. Žalovaný navzdory dohodě uzavřené v souvislosti s darováním nyní společných nemovitých věcí, podle které měla žalobkyně právo je doživotně užívat, usiloval o její vystěhování, přitom ji hrubě napadal a urážel, z domu se ji pokusil vypudit opakovaným odpojením elektřiny a nakonec nyní společné nemovité věci prodal, přestože věděl, že kupující dohoda o doživotním právu žalobkyně tyto nemovité věci užívat nebude zavazovat. O vyhrocených vztazích mezi účastníky řízení svědčí i okolnost, že spolu vedli nebo vedou i další spory, které soud projednával, popřípadě dosud projednává pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], jak je soudu známo z jeho činnosti.

33. Z toho vyplývá, že ani rozdělení dosud společných nemovitých věcí na jednotky není možné.

34. Žalobkyně navrhla, aby soud dosud společné nemovité věci přikázal do jejího výlučného vlastnictví. Přitom prokázala, že má prostředky k poskytnutí přiměřené náhrady žalovanému. Žalovaný o přikázání dosud společných nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví zájem neprojevil.

35. Obvyklá cena společných nemovitých věcí činí [částka]. Ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je přitom pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitosti v době jejího vypořádání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2007, č. [hodnota], s. 142). Naopak výše kupní ceny, kterou žalovaný ujednal (v nyní již zrušené) kupní smlouvě uzavřené dne [datum] s [jméno FO] Rejholcem a [jméno FO], nemá pro určení přiměřené náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně význam. Význam rovněž nemá ujednání o právu žalobkyně dosud společné nemovité věci doživotně užívat k bydlení, které vzniklo v souvislosti s jejich darováním žalovanému, protože po odvolání daru vyplývá právo žalobkyně tyto nemovité věci užívat z jejího spoluvlastnického podílu na nich.

36. Ustanovení § 2 odst. 3 o.z. zakotvuje zásadu dobrých mravů jako obecný princip, ovládající výklad i aplikaci občanskoprávních norem, ke kterému je třeba přihlížet při „použití právního předpisu“, tedy i při vydání konstitutivního rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněné v časopise Právní rozhledy, roč. 2015, č. [hodnota], s. 412 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2016, č. [hodnota], s. 155). Přiměřenou náhradu za přikázaný spoluvlastnický podíl v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak lze ve výjimečných případech zásadního rozporu jednání účastníků řízení s dobrými mravy snížit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne z [datum], sp. zn. [spisová značka] uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, roč. 2016, č. [hodnota], s. 193).

37. Podle § 857 odst. 1 o.z. dítě je povinno dbát svých rodičů.

38. Podle § 883 o.z. rodiče a dítě si jsou povinni pomocí, podporou a ohledem na svou důstojnost.

39. Žalovaný, který je synem žalobkyně, dlouhodobě jednal v rozporu s povinností ctít rodiče, chovat se k nim slušně a vypomáhat jim v době, kdy to potřebují. O žalobkyni a její potřeby se nezajímal, soustavně se vůči ní choval hrubě a hleděl pouze na své zájmy. Pokud jim žalobkyně překážela, nebral na ni žádný ohled. V rozporu s ujednáním o právu žalobkyně nyní společné nemovité věci doživotně užívat, které se stalo v souvislosti s jejich darováním žalovanému, usiloval o vystěhování žalobkyně, aby tyto nemovité věci mohl zpeněžit, a to i nevybíravými způsoby, jako je odpojení odběrného místa elektřiny. Jednání žalovaného se ocitlo v natolik zásadním rozporu s dobrými mravy, že odůvodňuje snížení přiměřené náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně.

40. Soud přitom nepřehlíží, že jednání žalovaného již odůvodnilo odvolání daru žalobkyni v rozsahu spoluvlastnického podílu na dosud společných nemovitých věcech ve výši id. ½. Vzal však v úvahu, že k odvolání daru jako celku pro uvedené jednání žalovaného nedošlo jen proto, že v době odvolání daru zaniklo v důsledku úmrtí otce žalovaného společné jmění dárců a uplynula lhůta pro jeho vypořádání.

41. Veden těmito hledisky snížil soud přiměřenou náhradu za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně, která by se zřetelem k výši spoluvlastnického podílu žalovaného činila [částka], na polovinu, tj. na částku [částka].

42. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (stanovisko Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

43. Z těchto důvodů soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení. V projednávané věci přitom nejde o obstrukční chování spoluvlastníka, nezájem některého z účastníků o konstruktivní vyřešení věci ani o šikanózní výkon práva. Nadto mezi účastníky řízení nejen v době před jeho zahájením, nýbrž i v jeho průběhu nepanovala shoda na způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ani na výši vypořádacího podílu. Nelze proto žádnému z účastníků řízení dobře vytýkat, že bez rozumného důvodu nebyli dlouhodobě ochotni uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

44. Z těchto důvodů je nutno vycházet i při rozhodování o náhradě nákladů státu z toho, poměr úspěchu účastníků řízení ve věci je přibližně stejný. Žalobkyně i žalovaný jsou tak povinni nahradit státu po jedné polovině nákladů placených státem.

45. Náklady státu v projednávané věci spočívají v části znalečného ve výši [částka] přiznaného znalci usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a nekrytého zálohou, kterou žalovaný složil dne [datum]. Žalobkyně i žalovaný jsou tak povinni nahradit státu náklady řízení ve výši po 765, [částka].

46. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.