Výrok
I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, s tím, že plněním jedné ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhé.
II. První žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 456, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
III. Druhá žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 13 456, [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalovaných domáhal, aby mu zaplatily [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že společně s [jméno FO], bydlištěm [adresa], narozeným dne [datum], a [jméno FO], bydlištěm [adresa], [právnická osoba] 849, PSČ [adresa], narozeným dne [datum], jako pronajímatelé uzavřeli s první žalovanou jako nájemkyní dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě první žalovaná užívala prostory sloužící k podnikání v budově č.p. [č.p.], část obce [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. 12, katastrální území [adresa], za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Nájemní poměr zanikl dne [datum] na základě dohody pronajímatelů s první žalovanou. První žalovaná nezaplatila nájemné – kromě jiného – též za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Dne [datum] první žalovaná tento dluh vůči pronajímatelům písemně uznala. Druhá žalovaná vůči pronajímatelům prohlásila, že je uspokojí, jestliže první žalovaná tento dluh nesplní, a rovněž jej písemně uznala. Mají tedy pronajímatelé, mezi nimi též žalobce, vůči žalovaným pohledávku na zaplacení nájemného za uvedené období v celkové výši [částka] na jistině. Z této částky se žalobce vůči žalovaným domáhá zaplacení [částka] na jistině. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovanými je úrok z prodlení v ujednané výši 25 % p.a. Žalované ji nesplnily ani přes výzvu žalobce ze dne [datum].
2. Žalované se k žalobě nevyjádřily.[právnická osoba] výpisu z katastru nemovitostí pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], soud zjistil, že žalobce, [jméno FO], bydlištěm [adresa], narozený dne [datum], a [jméno FO], bydlištěm [adresa], [právnická osoba] 849, PSČ [adresa], narozený dne [datum], jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely parcely p.č. st. 12, jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], část obce [adresa], katastrální území [adresa], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/3.4. Z nájemní smlouvy, kterou dne [datum] uzavřeli žalobce, [jméno FO] a [jméno FO] jako pronajímatelé a první žalovaná jako nájemkyně, soud zjistil, že se žalobce, [jméno FO] a [jméno FO] zavázali přenechat žalované k užívání místnosti v budově č.p. [č.p.], části obce [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. 12, katastrální území [adresa] (čl. I. odst. 1.1. a 1.2 nájemní smlouvy), za účelem provozování restaurace (čl. I. odst. 1.6. nájemní smlouvy) a první žalovaná se zavázala platit za to nájemné ve výši [částka] měsíčně splatné vždy do desátého dne v měsíci, za který se platí (čl. III. odst. 3.1. a 3.2. nájemní smlouvy). V případě prodlení s placením nájemného se první žalovaná zavázala zaplatit úrok z prodlení ve výši 25 % p.a. (čl. III. odst. 3.4. nájemní smlouvy). Druhá žalovaná se zavázala, že uspokojí dluh na nájemném, jestliže první žalovaná tento dluh nesplní (čl. VII. odst. 7.6. nájemní smlouvy).5. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že první žalovaná písemně uznala vůči žalobci, [jméno FO] a [jméno FO] dluh spočívající v povinnosti zaplatit jim nájemné za období května 2021 ve výši [částka], za období od června 2021 do dubna 2023 ve výši po [částka] měsíčně a za období května 2023 ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Druhá žalovaná jej rovněž písemně uznala a zopakovala ručitelské prohlášení.6. Z dopisů žalobce žalovaným ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu jim odeslal dne [datum], jak vyplývá z podacích lístků, a první žalované znovu dne [datum], jak vyplývá z doručenky datové zprávy, která ji obsahovala.7. Žalobce, [jméno FO] a [jméno FO] jsou tedy rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely p.č. st. 12, katastrální území [adresa], jejíž součástí je budova č.p. [č.p.], část obce [adresa]. Jako pronajímatelé uzavřeli dne [datum] s první žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobce, [jméno FO] a [jméno FO] přenechali první žalované k dočasnému užívání místnosti v budově č.p. [č.p.], část obce [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. 12, katastrální území [adresa], za účelem provozování restaurace a první žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši [částka] měsíčně splatné vždy do desátého dne v měsíci, za který se platí. Druhá žalovaná prohlásila, že uspokojí dluh na nájemném, jestliže jej nesplní první žalovaná. Dne [datum] žalované písemně uznaly dluh spočívající v povinnosti zaplatit nájemné za období května 2021 ve výši [částka], za období od června 2021 do dubna 2023 ve výši po [částka] měsíčně a za období května 2023 ve výši [částka], celkem tedy [částka], a druhá žalovaná zopakovala ručitelské prohlášení.8. Ze zápisu o odevzdání předmětu nájmu ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.9. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výpisem první žalované z obchodního rejstříku, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.10. Podle § 1127 o.z. z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.11. Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může podle § 1877 o.z. kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.12. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. Podle § 2302 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.14. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.15. Podle § 2018 o.z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.16. Podle § 2019 odst. 1 o.z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu.17. Podle § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.18. První žalovaná je tak povinna zaplatit nájemné za období od května 2021 do dubna 2022 v celkové výši [částka]. Z této částky se žalobce jako věřitel oprávněný společně a nerozdílně s dalšími spoluvlastníky předmětu nájmu domáhal vůči první žalované jedné třetiny, která odpovídá výši jeho spoluvlastnického podílu na předmětu nájmu, tj. zaplacení [částka]. Druhá žalovaná je tento dluh povinna uspokojit jako ručitelka.19. Příslušenstvím této pohledávky žalobce za žalovanými je úrok z prodlení v ujednané výši 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z.). Za období před [datum] se žalobce vůči žalovaných úroku z prodlení nedomáhal a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).20. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast při jednání konaném dne [datum], jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], a dále čtyři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]).22. Výzvu zástupce žalobce žalovaným ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahovala žádný právní rozbor.23. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013).24. Se zřetelem k tomu, že žalované byly v projednávané věci samostatnými společníky a poměr jejich účasti na věci a na řízení nelze určit, soud rozhodl, že každá žalovaná je povinna nahradit žalobci polovinu nákladů řízení, které žalobce platil, tj. 13 456, [částka] (Drápal, L. in Drápal, L., Bureš, J. – Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 593).25. Pro úplnost soud uvádí, že v této věci jednal, ač druhá žalovaná omluvila svou neúčast při nařízeném jednání dovolenou v zahraničí a navrhla jeho odročení. Dlouhodobě naplánovaný pobyt účastníka (jeho zástupce) v zahraničí za účelem zotavení (naplánovaná dovolená) je zpravidla – neodporuje-li to okolnostem konkrétního případu a nehrozí-li tu v projednání a rozhodnutí věci nebezpečí z prodlení – důležitým důvodem způsobilým omluvit jeho neúčast u jednání před soudem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím [právnická osoba]. Beck pod poř. č. C 2972). Druhá žalovaná však ani přes výzvu soudu neuvedla, že jde o dlouhodobě plánovaný pobyt. Ostatně soud druhé žalované doručil předvolání k nařízenému jednání již dne [datum], avšak druhá žalovaná jeho odročení navrhla až dne [datum], v den odletu do zahraničí. Tato okolnost svědčí spíše proti tomu, že by šlo o dlouhodobě plánovaný pobyt. Obstrukčnímu jednání druhé žalované nasvědčuje i okolnost, že se přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřila k žalobě.