19 C 281/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba]., sídlem [adresa] (před změnou sídla [adresa])[IČO] IČO, , jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je společně s ujednaným úrokem ve výši 457, 5 % p.a. vrátit do [datum]. Pohledávku založenou touto smlouvou [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (správně dne [datum]) postoupila [právnická osoba]., sídlem [adresa], PSČ [adresa] [IČO] IČO, (správně De Vries [právnická osoba]., sídlem [adresa], PSČ [adresa] [IČO] IČO, ), která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (správně dne [datum]) dále postoupila žalobkyni, jež se tak stala její věřitelkou. Žalovaná však tento dluh ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] nesplnila. Jeho příslušenstvím je tak úrok z prodlení v zákonné výši.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu [právnická osoba]., sídlem [adresa] (před změnou sídla [adresa])[IČO] IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba]., je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba]. jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou, soud zjistil, že se [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 457, 5 % p.a., a to do [datum]. Účastnice řízení shodně skutkově tvrdily, že tuto smlouvu uzavřely prostředky komunikace na dálku.

5. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že [právnická osoba]. poukázala žalované [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum], celkem [částka], a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum].

6. Ze zprávy elektronické pošty, kterou [právnická osoba]. odeslala žalované dne [datum], soud zjistil, že [právnická osoba]. vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru, jako celku ve výši 25 073, [částka].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]. jako postupitelka uzavřela dne [datum] s De Vries [právnická osoba]., sídlem [adresa], PSČ [adresa] [IČO] IČO, , jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba]. postoupila společnosti De Vries [právnická osoba]., soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum] (čl. I. a II. a příloha č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou De Vries [právnická osoba]., jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že De Vries [právnická osoba]., postoupila společnosti De Vries [právnická osoba]., soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek a seznam pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze [datum].

10. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do tří dnů ode dne jeho vyhotovení. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.11. [právnická osoba]. jako úvěrující tedy dne [datum] uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 457, 5 % p.a., a to do [datum]. Zprávou elektronické pošty ze dne [datum] [právnická osoba]. vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba]. jako postupitelka uzavřela dne [datum] s De Vries [právnická osoba]., jako postupnicí, [právnická osoba]. postoupila pohledávky založené smlouvou o úvěru uzavřenou se žalovanou žalobkyni. De Vries [právnická osoba]., jako postupitelka tyto pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] dále postoupila žalobkyni jako postupnici, která se tak stala jejich věřitelkou. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum].12. Z kopie občanského průkazu žalované, ze záznamu o uzavření smlouvy o úvěru, z čestného prohlášení žalované ze dne [datum], ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]. pro smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z listiny označené za vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru, z ujednání o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum] a z nepodepsaného vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.16. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.17. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.21. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).22. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě výpisu z účtu žalované a nahlédnutí do insolvenčního rejstříku a bankovních a nebankovních registrů klientských informací, avšak nenavrhla o tom žádné důkazní prostředky. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V rovině takto ustaveného skutkového děje tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalované.23. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.24. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.25. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.26. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.27. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.29. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z plnění bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. v celkové výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila společnosti [právnická osoba]. celkem [hodnota], [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 169, [částka] na jistině ([částka] – 74 309, [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s upomínkou ze dne [datum].30. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 12 169, [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).31. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala úroku z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 12 169, [částka] od [datum] do [datum], protože v období před [datum] žalovaná nebyla v prodlení se splněním pohledávky žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení.32. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že nebylo přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, po doručení výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] žalované, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.33. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluh vůči žalobkyni a jeho výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po [částka] měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná je evidována jako uchazečka o zaměstnání, nyní však očekává nástup do práce s výdělkem ve výši přibližně [částka] měsíčně čistého. Má vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Jejím příjem nyní spočívá pouze v dávce státní sociální podpory, požádala o dávky ve hmotné nouzi. Svou bytovou potřebu uspokojuje bydlením u rodičů, kteří v současné době kryjí její náklady.34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do části požadovaného úroku z prodlení představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně s podílem na základním kapitálu žalobkyně ve výši 74, 1 % a ve vztahu k žalobkyni je ovládající osobou, jak vyplývá z výroční zprávy žalobkyně ze dne [datum]. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru ke dvěma paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne [datum] a žaloba) po [částka], neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí [částka].