Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 36 157, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 16 483, [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen přeplatek na soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 16 755, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 1, 02 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % poskytnutých peněžních prostředků a „poplatkem za službu presto“ ve výši [částka] vrátit v ujednaných splátkách. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním těchto dluhů, a žalobkyně proto smlouvu o úvěru vypověděla. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka], „poplatku“ za poskytnutí úvěru ve výši 318, [částka], „poplatku za službu presto“ ve výši [částka], jakož i právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 272, [částka]. Příslušenstvím pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 19 401, [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný je nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] (správně ze dne [datum]).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřeli žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že se žalobkyně touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 1, 016 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % z poskytnutých peněžních prostředků a „poplatkem“ za spěšnou výplatu peněžních prostředků ve výši [částka], a to ve splátkách ujednaných podle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na které smlouva o úvěru odkazovala. Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že tuto smlouvu uzavřeli prostředky komunikace na dálku, a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.
4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalovanému [částka] dne [datum], a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum].
5. Ze zprávy elektronické pošty ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru.
6. Z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podací stvrzenky.
7. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalovaný zaplatil dne [datum] žalobkyni [částka].
8. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 1, 016 % denně, „poplatkem“ za poskytnutí úvěru ve výši 1, 99 % z poskytnutých peněžních prostředků a „poplatkem“ za spěšnou výplatu peněžních prostředků ve výši [částka], a to v ujednaných splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru, zprávou elektronické pošty ze dne [datum]. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalovaný zaplatil žalobkyni [částka].
9. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od [datum], ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z listiny označené za informace o zprostředkovateli, z listiny označené za informace pro spotřebitele, z výpisu o bankovní identitě žalovaného, ze záznamu žalobkyně o ověření totožnosti žalovaného, z předpisu splátek ani ze zprávy elektronické pošty ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.
10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).
19. Ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že dosahuje příjmu ve výši [částka] čistého měsíčně. Žije v rodinné domácnosti s dalšími dvěma osobami. Nemá žádné nezbytné výdaje. Splácí jiné dluhy v měsíčních splátkách po [částka]. Jeho ostatní výdaje dosahují [částka]. Vedle toho žalobkyně pořídila záznam o výši částek připsaných na účet vedený pro žalovaného za období od [datum] do [datum].
20. Žalobkyně tak před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila nanejvýš údaj, který jí o svých příjmech sdělil žalovaný. Omezila se však na období, které uzavření smlouvy o úvěru předcházelo o pět měsíců, a žalobkyně tak neznala výši příjmu žalovaného v době bezprostředně předcházející uzavření smlouvy o úvěru. Co do údajů o výdajích žalovaného se pak žalobkyně spokojila jen s prohlášením žalovaného. Přitom již údaj o tom, že žalovaný nemá žádné nezbytné výdaje, například na bydlení, poměrně nízká částka ostatních výdajů žalovaného, jakož i údaj o tom, že má jiné dluhy, které plní ve splátkách, k takovému prověření přímo vybízely. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného totiž nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.
21. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
22. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], je proto neplatná.
23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
24. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Žalobkyni ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že žalovaný zaplatil žalobkyni [částka], zanikl odpovídající dluh žalovaného splněním, a proto soud žalobu zamítl.
28. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), které sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (příprava a účast při jednání konaném dne [datum]) podle § 1 odst. 3 písm. b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.
29. Výši paušální náhrady soud určil podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, protože nedůvodný rozdíl ve výši paušalizace hotových výdajů účastníků řízení zastoupených advokátem a hotových výdajů účastníků řízení, kteří advokátem zastoupeni nejsou, zakládá rozpor s ústavní zásadou rovnosti účastníků řízení. Z uvedeného důvodu soud postupem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy v rozsahu určení výše paušální náhrady vyhlášku č. 254/2015 Sb. nepoužil a tuto výši určil podle advokátního tarifu, který představuje právní úpravu nejbližší řešené otázce (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
30. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
31. Výše soudního poplatku za řízení činila [částka] (§ 5 a položka 2 bod 1. písm. b) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně zaplatila na soudním poplatku za řízení [částka]. Soud proto postupem podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení přeplatku na soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši [částka] žalobkyni.