Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

20 C 112/2024

Soud: Okresní soud v KolíněDatum rozhodnutí: 29. 8. 2024Č. j.: 20 C 112/2024-19Samosoudce: Mgr. Petr MoravecAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2. 10. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKO:2024:20.C.112.2024.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (18) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 26 348 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 8 251 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 29 532 Kč od [datum] do [datum] a ve výši 14,75 % ročně z částky 29 532 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 29 532 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 184 od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala peněžitého plnění z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], č. [hodnota], podle níž žalované poskytla 30 000 Kč, které měla žalovaná vrátit ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Částka, kterou si nárokuje, odpovídá neuhrazeným splátkám v souhrnné výši 3 448 Kč a zesplatněné části jistiny ve výši 28 063 Kč. Dále požaduje náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč za prodlení se splátkami a smluvní pokutu ve výši 1 291 Kč za prodlení se zaplacením zesplatněné jistiny.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.

3. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Žalobkyně vyhotovila formulář smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit ve 40 splátkách po 1 150 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 27,28 % ročně. Z poskytnutého úvěru měla být přímo žalobkyní uhrazena provize zprostředkovateli úvěru ve výši 2 500 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 499 Kč, kterou mohla žalobkyně uplatnit pouze do okamžiku, kdy se úvěr stane splatným v důsledku prodlení žalované. Vedle toho byla při prodlení se zaplacením splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky. Pro případ prodlení se zaplacením neuhrazeného zůstatku po zesplatnění byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. K zesplatnění mělo dojít odesláním písemného oznámení mj. v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splátkou přesahujícím dva měsíce. Dle sazebníku poplatků obsaženého ve smlouvě mohla žalobkyně požadovat 100 Kč za každou odeslanou upomínku (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota]). Rozložení jednotlivých splátek bylo zachyceno v tabulce umoření (prokázáno tabulkou umoření). Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila žalovanou a jejího manžela s negativním výsledkem v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně měla ověřený příjem žalované od zaměstnavatele [jméno FO] s.r.o. ve výši 19 269 Kč za září 2023 a ve výši 18 890 Kč za říjen 2023, od zaměstnavatele manžela žalované [právnická osoba] ve výši 31 395 Kč za září 2023 a ve výši 30 193 Kč za říjen 2023 (prokázáno klientskou složkou). Žalobkyně měla k dispozici čestné prohlášení žalované o tom, že u ní nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku a dále o tom, že žalovaná je vdaná, nemá žádnou vyživovací povinnost, má příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně, výdaje související s bydlením ve výši 9 000 Kč a splácí úvěry ve splátkách po 6 100 Kč měsíčně (prokázáno čestnými prohlášeními). K uzavření smlouvy došlo v souladu s ujednáním účastníků provedením platby ve výši 1 Kč ve prospěch účtu žalobkyně s variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy (prokázáno verifikační platbou a oznámením o schválení úvěru). Dne [datum] byla na účet žalované převedena částka 27 500 Kč a 2 500 Kč bylo převedeno na účet zprostředkovatele (prokázáno potvrzeními o provedení transakcí). Žalovaná zaplatila toliko první splátku dne [datum], poté již žádnou neuhradila (prokázáno tabulkou „bonity smlouvy“). Žalobkyně zaslala žalované upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum], v nichž uplatnila smluvní pokuty za prodlení se splátkami po 499 Kč (prokázáno upomínkami, čestným prohlášením a seznamem odeslaných upomínek). Žalobkyně dále prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované oznámení o zesplatnění úvěru v důsledku prodlení se zaplacením splátky delším než dva měsíce, jehož součástí je i výzva k plnění do deseti dní ode dne odeslání upomínky (prokázáno oznámením ze dne [datum] a podacím lístkem).

5. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz česným prohlášením či výslechem zaměstnance žalobkyně [jméno FO] k odeslání upomínek žalované.

6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 o.z. a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích uzavíraných spotřebitelem podle § 1810 a násl. o.z.

7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

9. S ohledem na shora citovanou právní úpravu soud hodnotil, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet předmětný úvěr.

10. Hodnocení úvěruschopnosti nemůže poskytovatel spotřebitelského úvěru založit pouze na prohlášení dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně nijak blíže nezjišťovala výdaje žalované a spokojila toliko s čestným prohlášením žalované, že výdaje na bydlení činí 9 000 Kč, aniž by tento údaj jakkoliv prověřila. Nevyžádala si např. SIPO, kde by se reálné výdaje žalované projevily. Žalobkyně si měla počínat pečlivěji, když jí bylo známo, že žalovaná již jeden úvěr splácí. Žalobkyně se k jednání nedostavila, proto jí soud nemohl poskytnout příslušné poučení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péči. Tím žalobkyně porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva je z tohoto důvodu neplatná.

11. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Žalobkyně tedy žalované poskytla částku 27 500 Kč, žalovaná vrátila 1 152 Kč. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud žalobkyni přiznal pouze tu část poskytnuté jistiny žalované, která není kryta platbami žalované, tedy částku 26 348 Kč. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo též na úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že prodlení nastalo až dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě k plnění. V rozsahu přesahujícím nevrácenou poskytnutou jistinu včetně úroku, poplatků za upomínky a smluvních pokut, které vyplývají ze smluvního ujednání, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ze 76 % a neúspěšná z 24 %. V posuzované věci vznikly žalobkyni tyto náklady: za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 384 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Jedná se o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a, d/ a § 14b odst. 1 advokátního tarifu) po 500 Kč, dále na paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu po 100 Kč za každý z úkonů právní služby a 378 Kč jako náhradu za daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jejích hotových výdajů ve výši podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z těchto nákladů v celkové výši 3 562 Kč přiznal soud žalobkyni podle jejího úspěchu ve věci 52 %, tj. částku 1 852 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací