Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba]. Žalovanému byl poskytnutý úvěr ve výši [částka], vrátil však jen [částka]. Žalobkyně požaduje neuhrazenou jistinu ve výši [částka], úrok za dobu úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru, a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za vyhodnocení případu a administrativní činnost ve výši [částka], úhradu za umožnění splátek v místě bydliště ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], dále úroky a úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.
3. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba]. smlouvu, podle níž mu byl poskytnutý úvěr [částka] na 14 měsíců. Žalovaný se zavázal vedle jistiny vrátit úrok ve výši [částka] poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatek za inkaso splátek v hotovosti ve výši [částka] (prokázáno smlouvou č. [hodnota]). Žalovaný vrátil úvěrující celkem [částka] (prokázáno tabulkou umoření). [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a postoupení pohledávky žalovanému oznámila (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky spolu se seznamy postoupených pohledávek, potvrzením o úplatě a oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k lnění (prokázáno předžalobní výzvou a podacím lístkem).
4. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu výslech [jméno FO].
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o. z.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Následkem nedostatečného prověření úvěruschopnost dlužníka je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C-679/18).
9. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že úvěrující vyšla se sdělení žalovaného, že je zaměstnaný a z potvrzení o výdělku ve výši [částka], dále ze sdělení, že za bydlení, dopravu a jídlo vydá měsíčně [částka] a že nemá vyživovací povinnost. Již z tohoto tvrzení je zřejmé, že úvěrující neprověřila výdaje žalovaného, nezajímala se ani o to, zda má jiné dluhy, tím spíše po splatnosti. Nebyla žádána např. nájemní smlouva či SIPO, kde by se reálné výdaje žalovaného projevily. Výdaje, s nimiž kalkulovala, jsou přitom zcela zjevně nereálně nízké. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nepostupovala s dostatečnou odbornou péči. Tím porušila zákon o spotřebitelském úvěru a smlouva o spotřebitelském úvěru je z tohoto důvodu neplatná.
10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 obč. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy soud vyhověl žalobě v rozsahu nevráceného plnění poskytnutého žalovanému bez právního důvodu. Úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) žalobkyni náleží od uplynutí lhůty v předžalobní výzvě, jeho výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu odpovídajícím úroku z prodlení požadovanému nad rámec této doby a nad rámec zákonné sazby soud žalobu zamítl.
12. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný (§ 142 odst. 2 o.s.ř.), avšak dle obsahu spisu mu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, odtud výrok III.
13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.