Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 547,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 547,49 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 594 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 547,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost Multitude Bank p.l.c. jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve konečné výši 21 771,19 Kč. Žalovaný však do sjednaného data splatnosti [datum] poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla společností Multitude Bank p.l.c. postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:
4. Právní předchůdce žalobkyně Multitude Bank p.l.c. jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 28 574,49 Kč (prokázáno smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], standardní informací o spotřebitelském úvěru, obchodními podmínkami, dodatkem o navýšení spotřebitelského úvěru a platební informací). Pohledávka za žalovaným byla společností Multitude Bank p.l.c. postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně Dodatku č. [hodnota] a přílohy). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný byl informován dne [datum] (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil nic, proto byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátem žalobkyně dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne).
5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
9. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, bylo i osvědčeno, že označený účet patří žalovanému. Předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl na základě platné smlouvy o úvěru poskytnut úvěr v celkové výši 28 574,49 Kč, které byl povinen vrátit ve sjednané době. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci, neboť pohledávku nabyla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Jelikož žalovaný nehradil včas, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal nárok uplatněný žalobou opodstatněným po sutkové i právní stránce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 594 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 142 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 28 547,49 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 300 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku stanovené dle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.
14. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.